Exoplanety < LIVING fUTURE

Kolem hvězdy HD 166191 obíhá oblak prachu, který vznikl při planetární kolizi

U mladé hvězdy HD 166191 ve vzdálenosti 330 světelných let se astronomům podařilo pozorovat oblak, který je zřejmě následkem kolize dvou planet. Zakryl totiž na krátkou dobu hvězdu při pohledu ze Země a zároveň zvýšil jasnost celého systému v infračerveném spektru. Astronomové předpokládají, že systém HD 166191 se nachází v období, kdy z původního disku prachu vznikly zárodky planet, které se nyní vzájemně srážejí.

MiseStartStatus
missions icon Spitzer 25. 8. 2003 - 30. 1. 2020 Ukončená


Vznik planet

Planety vznikají z protoplanetárního disku hmoty, která rotuje kolem mladých hvězd. Tento materiál se gravitací srocuje do shluků, ze kterých časem vznikají nejprve menší tělesa a později protoplanety. Rodící se planety dál sbírají hmotu, která se nachází na jejich oběžné dráze kolem hvězdy, až tento prostor zcela vyčistí.
Podobnou fází si prošla také sluneční soustava. I kolem naší hvězdy původně existoval disk materiálu z něhož nejprve vznikly menší kamenné objekty. Teprve jejich kolizemi potom došlo ke vzniku planet.

Data pro studii pochází z dnes už vysloužilého vesmírného teleskopu Spitzer a dalších pozemních observatoří. Podle nové studie vznikl pozorovaný oblak srážkou objektů o velikosti alespoň trpasličích planet. Poprvé jej teleskop spatřil v roce 2015, od té doby se postupně rozplýval a v roce 2019 už nebyl vidět. V systému nicméně zůstalo dvojnásobné množství prachu.
Související hvězdy v katalogu
part of star image
part of star image
HD 166191 330 ly

Detekce exoplanet

Exoplanety samy nezáří, pouze odráží světlo od své mateřské hvězdy. Jejich přímé pozorování tak není zrovna snadné, protože i sebevětší planety hvězda prostě přesvítí. Vědci proto vyvinuli jiné postupy, s jejichž pomocí se pokouší zjistit, zda se v blízkosti hvězdy nachází nějaká další tělesa.

Tranzitní metoda

Tranzit je situace, kdy se exoplaneta nachází mezi námi a svou mateřskou hvězdou. Blokuje tak část jejího světla, což dokáží některé citlivé observatoře zaznamenat. Z toho jak moc hvězda při transitu pohasne, lze potom odvodit velikost objektu, který ji zastínil. Specialisté na tuto metodu jsou vesmírné teleskopy Kepler a TESS, které dlouhodobě pozorují vybrané hvězdy a čekají, zda zaznamenají tranzit.

Metoda radiální rychlosti

Aby mohla tranzitní metoda fungovat, musí exoplanety obíhat hvězdu v rovině, při které ji zastíní. Metoda radiální rychlosti umožňuje detekci i planet v jiných rovinách. Při této metodě astronomové sledují bedlivě hvězdu a zjišťují zda se pohybuje. Hmotné objekty v její blízkosti totiž mohou při svém oběhu svou gravitací způsobovat drobné vychylování hvězdy. Touto metodou lze tedy dobře zjistit, kolik případná exoplaneta váží.

Přímé pozorování

Některé výkonné observatoře umožňují přímo vyfotografovat exoplanetu. Tato metoda je nicméně použitelná pouze u hrstky blízkých systému s obřími exoplanetami.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Exoplanety