Podle nového výzkumu má alespoň 20 % bílých trpaslíků v okolí sluneční soustavy detekovatelné magnetické pole. To má různou sílu a je častější u trpaslíků s větší hmotností.

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.