do not follow here

Hvězda BD+52 911 B

Červený trpaslík BD+52 911 B se nachází 45 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu, která má typicky kolem 25 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
45 světelných let

BD+52 911 B

part of star image
part of star image
Červený trpaslík

Základní parametry

(Zatím žádné potvrzené exoplanety)

Fotometrie hvězdy

5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o BD+52 911 B
      Blízká hvězda BD+52 911 B se nachází na severní obloze, je ale příliš slabá a na vlastní oči ani běžným teleskopem ji neuvidíte. 
Další označení této hvězdy
2MASS J05032353+5307420, TIC 259737049, WDK 1B, Gaia EDR3 266846631637525120
Externí zdroje
simbad icon
Simbad databáze (BD+52 911B)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 266846631637525120)
Archive from the Gaia mission
Kategorie hvězd Červený trpaslík
part of star image
part of star image
Červení trpaslíci jsou hvězdy menší než Slunce a s nižší teplotou. Jejich hmotnost se pohybuje většinou mezi 10 - 50 % sluneční hmotnosti. Tato kategorie hvězd je v našem okolí nejpočetněji zastoupena.

Tento druh hvězdy má tak dlouhou životnost, že stáří vesmíru zatím neumožnilo jejich zánik nebo evoluci do další fáze. U masivnějších objektů by to měl být červený obr, u těch, které mají méně než 0.25 hmotností Slunce, zřejmě dojde ke vzniku teoretického modrého trpaslíka.
Zprávy z tohoto systému

Průlom v kvantové fyzice by mohl vést k vytvoření první červí díry

Obrázek k článku:

Nový teoretický výzkum ukazuje, jak vytvořit první experimentální červí díru. Mohla by vzniknout v laboratoři pomocí nového kvantového přístupu, který vědci označili jako Counterportation. Ta umožňuje přesunout malý objekt v prostoru bez pohybu částic, které jej tvoří.

I ti nejklidnější červení trpaslíci jsou aktivnější než Slunce

Obrázek k článku:

Červení trpaslíci jsou nejpočetnější kategorií hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší a chladnější než Slunce a zároveň vyzařují víc radiace a jsou u nich častější erupce. To by mohl být problém pro potenciální život na exoplanetách, které je obíhají. Vědci proto zkoumají dlouhodobé chování červených trpaslíků, aby mohli zhodnotit, zda je u jejich planet život vůbec možný.

Podle nové studie mohly být hvězdy na začátku vesmíru až 10 000x masivnější než Slunce

Obrázek k článku:

První hvězdy, které začaly vznikat v mladém vesmíru, dosahovaly dnes nepředstavitelných velikostí. Podle nové studie mohly mít až 10 000 hmotností Slunce - tedy zhruba tisíckrát víc než nejhmotnější hvězdy známé v dnešním vesmíru. Příčinou jsou zcela odlišné podmínky - raný vesmír byl o poznání menší, hustější a neobsahoval žádné těžké prvky.

V rovníkové oblasti Marsu se nachází zbytky nedávného ledovce, mohl by tam být i led

Obrázek k článku:

V oblasti Eastern Noctis Labyrinthus nedaleko rovníku Marsu se nachází světlý region, který je podle vědců výsledkem nedávné přítomnosti ledovce. To by mohlo znamenat přítomnost vody nejen v polárních oblastech, ale také poblíž rovníku, kde jsou vyšší teploty. Voda by tak pravděpodobně byla ukrytá pod povrchem, mohla by však být dostupná pro budoucí mise astronautů.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích
Načítám stránku...
x zrušit