do not follow here

Hvězda Gliese 338 B

Červený trpaslík Gliese 338 B se nachází 21 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou variabilní hvězdu spektrální třídy M0V, která má 64 % hmotnosti slunce. U této hvězdy existuje nejméně jedna známá exoplaneta.
Vzdálenost od Slunce
21 světelných let

Gliese 338 B

part of star image
part of star image
Červený trpaslík (spektrální třída M0V)
variabilní hvězda

Základní parametry

Hmotnost: 0.64 M Slunce | 670.4 M Jupiter
radius icon
Velikost: 0.58 R Slunce | 5.8 R Jupiter
temperature iconTeplota: 4005 K | 0.69 T Slunce
luminosity iconZářivost: 1.20 L Slunce

1 exoplaneta

Gliese 338 B b 0.14 AU 10 M 24.5 dní

Fotometrie hvězdy

5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o Gliese 338 B
      Blízká hvězda Gliese 338 B se nachází na severní obloze, na vlastní oči ji sice neuvidíte, ale můžete ji pozorovat běžným dalekohledem nebo teleskopem, a to i z území České republiky.  Gliese 338 B má asi 60 % velikosti Slunce a teplota na jejím povrchu je kolem 4005 K (3732 °C), což je asi 69 % teploty Slunce.
Další označení této hvězdy
HD 79211, LFT 635, LHS 261, LTT 12426, HIC 120005, HIP 120005, Gaia EDR3 1022456104850892928
Externí zdroje
simbad icon
Simbad databáze (HD 79211)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 1022456104850892928)
Archive from the Gaia mission
Kategorie hvězd Červený trpaslík
part of star image
part of star image
Červení trpaslíci jsou hvězdy menší než Slunce a s nižší teplotou. Jejich hmotnost se pohybuje většinou mezi 10 - 50 % sluneční hmotnosti. Tato kategorie hvězd je v našem okolí nejpočetněji zastoupena.

Tento druh hvězdy má tak dlouhou životnost, že stáří vesmíru zatím neumožnilo jejich zánik nebo evoluci do další fáze. U masivnějších objektů by to měl být červený obr, u těch, které mají méně než 0.25 hmotností Slunce, zřejmě dojde ke vzniku teoretického modrého trpaslíka.
Zprávy z tohoto systému

Průlom v kvantové fyzice by mohl vést k vytvoření první červí díry

Obrázek k článku:

Nový teoretický výzkum ukazuje, jak vytvořit první experimentální červí díru. Mohla by vzniknout v laboratoři pomocí nového kvantového přístupu, který vědci označili jako Counterportation. Ta umožňuje přesunout malý objekt v prostoru bez pohybu částic, které jej tvoří.

I ti nejklidnější červení trpaslíci jsou aktivnější než Slunce

Obrázek k článku:

Červení trpaslíci jsou nejpočetnější kategorií hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší a chladnější než Slunce a zároveň vyzařují víc radiace a jsou u nich častější erupce. To by mohl být problém pro potenciální život na exoplanetách, které je obíhají. Vědci proto zkoumají dlouhodobé chování červených trpaslíků, aby mohli zhodnotit, zda je u jejich planet život vůbec možný.

Podle nové studie mohly být hvězdy na začátku vesmíru až 10 000x masivnější než Slunce

Obrázek k článku:

První hvězdy, které začaly vznikat v mladém vesmíru, dosahovaly dnes nepředstavitelných velikostí. Podle nové studie mohly mít až 10 000 hmotností Slunce - tedy zhruba tisíckrát víc než nejhmotnější hvězdy známé v dnešním vesmíru. Příčinou jsou zcela odlišné podmínky - raný vesmír byl o poznání menší, hustější a neobsahoval žádné těžké prvky.

V rovníkové oblasti Marsu se nachází zbytky nedávného ledovce, mohl by tam být i led

Obrázek k článku:

V oblasti Eastern Noctis Labyrinthus nedaleko rovníku Marsu se nachází světlý region, který je podle vědců výsledkem nedávné přítomnosti ledovce. To by mohlo znamenat přítomnost vody nejen v polárních oblastech, ale také poblíž rovníku, kde jsou vyšší teploty. Voda by tak pravděpodobně byla ukrytá pod povrchem, mohla by však být dostupná pro budoucí mise astronautů.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích
Načítám stránku...
x zrušit