do not follow here

Hvězda ADS 48 F

Červený trpaslík ADS 48 F se nachází 38 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu spektrální třídy M2Ve, která má typicky kolem 25 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
38 světelných let

ADS 48 F

part of star image
part of star image
Červený trpaslík (spektrální třída M2Ve)

Základní parametry

Hmotnost: 0.45 M Slunce | 471.4 M Jupiter (odhad)
radius icon
Velikost: 0.618 R Slunce | 6.1 R Jupiter
temperature iconTeplota: 3675 K | 0.64 T Slunce
(Zatím žádné potvrzené exoplanety)

Fotometrie hvězdy

5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o ADS 48 F
      Blízká hvězda ADS 48 F se nachází na severní obloze, na vlastní oči ji sice neuvidíte, ale můžete ji pozorovat běžným dalekohledem nebo teleskopem, a to i z území České republiky.  ADS 48 F má asi 60 % velikosti Slunce a teplota na jejím povrchu je kolem 3675 K (3402 °C), což je asi 64 % teploty Slunce.
Další označení této hvězdy
ADS 48 F, HIP 428, GJ 2, Gliese 2, CCDM J00057+4548F, WDS J00057+4549F, BD+44 4548, Gaia EDR3 386655019234959872
Externí zdroje
simbad icon
Simbad databáze (BD+44 4548)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 386655019234959872)
Archive from the Gaia mission
Kategorie hvězd Červený trpaslík
part of star image
part of star image
Červení trpaslíci jsou hvězdy menší než Slunce a s nižší teplotou. Jejich hmotnost se pohybuje většinou mezi 10 - 50 % sluneční hmotnosti. Tato kategorie hvězd je v našem okolí nejpočetněji zastoupena.

Tento druh hvězdy má tak dlouhou životnost, že stáří vesmíru zatím neumožnilo jejich zánik nebo evoluci do další fáze. U masivnějších objektů by to měl být červený obr, u těch, které mají méně než 0.25 hmotností Slunce, zřejmě dojde ke vzniku teoretického modrého trpaslíka.
Zprávy z tohoto systému

Detekce kyslíku pomohla k určení vzdálenosti galaxie objevené dalekohledem JWST

Obrázek k článku:

Astronomové využili radioteleskopu ALMA, aby potvrdili vzdálenost jedné z galaxií vyfotografovaných dalekohledem JWST. Podařilo se jim prostřednictvím detekce kyslíku. Galaxie GHZ2/GLASS-z12 je tak nyní nejvzdálenějším místem, kde byl tento prvek pozorován.

Sonda Lucy dostala nový cíl, prozkoumá z blízka planetku 1999 VD57

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Lucy míří k trojánským planetkám u Jupitera. První objekt, kolem kterého na své cestě proletí, měla být v roce 2025 planetka z Hlavního pásu asteroidů Donaldjohanson. NASA nyní na seznam přidala ještě jeden cíl: planetku 1999 VD57, kolem které sonda proletí letos na podzim. Během průletu mimo jiné vyzkouší svou unikátní technologii pro automatické sledování zkoumaného cíle.

Evropská sonda JUICE je připravena na let k planetě Jupiter

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda JUICE vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou bude mít za cíl průzkum měsíců planety Jupiter. V roce 2022 prošla nezbytným testováním a simulacemi vesmírného prostředí a v dubnu 2024 odletí do vesmíru. Čeká ji dlouhá cesta, na jejímž konci je oběžná dráha měsíce Ganymede.

Na noční obloze můžete pozorovat kometu C/2022 E3, je vidět celou noc

Obrázek k článku:

Do středu sluneční soustavy se dostala kometa, která strávila dlouhé desítky tisíc let na okraji sluneční soustavy. Objekt s označením C/2022 E3 (ZTF) se podle propočtů naposledy přiblížil ke Slunci před téměř 50 tisíci lety. Poprvé byl spatřen u oběžné dráhy planety Jupiter loni v březnu. Slunci se kometa nejvíce přiblížila 12. ledna a 1. února proletí kolem Země.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích