Nejnovější zprávy z kategorie

Voda ve vesmíru

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. září 2020 Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. září 2020 Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

9. září 2020 Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi využívány pro vysílání FM rádia. Žádné signály však nedetekoval.

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. srpna 2020 Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě

28. 5. 2020 Teleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020 Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů

Teleskop Hubble zachytil v detailu rozpad komety ATLAS

29. 4. 2020 Vesmírný teleskop Hubble zachytil zatím v nejpodrobnějším detailu rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS). Kometa mohla potenciálně způsobit zajímavou podívanou na noční obloze, před několika týdny však začali astronomové pozorovat jak se její jádro dělí na menší části. Poslední snímky jsou staré

Mezihvězdná kometa Borisov obsahuje nezvykle velkou koncentraci oxidu uhelnatého

22. 4. 2020 Pomocí radioteleskopu ALMA vědci zanalyzovali plyny, které unikají z jádra komety 2I/Borisov. Tato kometa přiletěla do sluneční soustavy od jiné hvězdy a je tak pro vědce možností prozkoumat složení jiných hvězdných systémů. Výsledky výzkumu ukazují, že by kometa mohla obsahovat mezi 9 a

Kometa ATLAS, která měla být v květnu dobře pozorovatelná, se začala rozpadat

16. 4. 2020 Ještě před měsícem to vypadalo, že by koncem května mohla kometa ATLAS vytvořit krásnou podívanou. Nicméně než se tak mohlo stát, kometa se začala rozpadat a astronomové nyní pozorují hned čtyři samostatné fragmenty jejího jádra.

Mezihvězdná kometa I2/Borisov se rozpadá, snímky z Hubblova teleskopu ukazují dva objekty

4. 4. 2020 Nová pozorování komety I2/Borisov vesmírným teleskopem Hubble ukazují změny v jejím jádru po průletu kolem Slunce. Na snímcích z 28. a 30. března je jasně vidět protáhnuté jádro komety, které se skládá ze dvou samostatných komponent.