Čtvrtá planeta od Slunce, planeta, ke které lidstvo nejvíce upírá oči. Ačkoli na planetě kdysi byla tekutá voda a zřejmě i magnetické pole, dnes je planeta mrtvá, s vodou zmrzlou a geologickými procesy zastavenými. Robotické sondy Mars zkoumají a hledají stopy po dřívějších nebo současných geologických aktivitách a možná i životě.
| Mise | Start | Status |
|---|---|---|
Mars Odyssey |
7. 4. 2001 | Probíhá |
|
Mars Express |
2. 6. 2003 | Probíhá |
|
MRO |
12. 8. 2005 | Probíhá |
|
Curiosity |
26. 11. 2011 | Probíhá |
|
MAVEN |
18. 11. 2013 | Probíhá |
|
Trace Gas Orbiter |
14. 3. 2016 | Probíhá |
|
InSight |
5. 5. 2018 | Probíhá |
|
Hope |
19. 7. 2020 | Probíhá |
|
Tianwen-1 |
23. 7. 2020 | Probíhá |
|
Perseverance |
30. 7. 2020 | Probíhá |
| Předpokládaný start | Cíl | |
|---|---|---|
|
TEREX |
 2022 |
Mars |
|
Rosalind Franklin |
20. 9. 2022 |
Mars |
|
Mangalyaan-2 |
2024 |
Mars |
|
EscaPADE |
10 / 2024 |
Mars |
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
23. 9. 2021
MarsV srpnu a září zachytila sonda InSight zatím nejsilnější otřesy Marsu
23. 9. 2021 Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z roku 2019.
5. 9. 2021PerseveranceHelikoptéra Ingenuity vzlétla na Marsu po třinácté, pomáhá plánovat cestu roveru Perseverance
5. 9. 2021 Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 13x, se stále komplexnějším letovým plánem. Data z
29. 8. 2021Geologie ve vesmíruČerstvý vulkanický povrch na Marsu protínají až 250 metrů široká údolí
29. 8. 2021 Až 250 metrů široká údolí protínají povrch v oblasti Tharsis poblíž rovníku Marsu. Vznikla jako zlomy v čerstvě vzniklém vulkanickém povrchu a často z nich také vychází materiál z nitra planety (to nicméně není případ údolí na tomto obrázku). Malý počet impaktních kráterů v této
26. 8. 2021Tianwen-1Čínský rover Zhurong dokončil svou primární misi, je však v dobrém stavu a pokračuje dál
26. 8. 2021 Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie.
30. 7. 2021MarsRadarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami
30. 7. 2021 Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však
24. 7. 2021MarsMise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu
24. 7. 2021 Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu
29. 6. 2021MarsK Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab
29. 6. 2021 Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do
| Mise | Start | Status |
|---|---|---|
|
Viking 1 |
20. 8. 1975 - 11. 11. 1982 | Ukončená |
|
Mars Global Surveyor |
7. 11. 1996 - 2. 11. 2006 | Ukončená: Úspěch |
|
Mars Pathfinder |
4. 12. 1996 - 27. 9. 1997 | Ukončená |
|
Nozomi |
3. 7. 1998 - 9. 12. 2003 | Ukončená: Neúspěch |
|
Spirit |
10. 6. 2003 - 25. 5. 2011 | Ukončená: Úspěch |
|
Opportunity |
7. 7. 2003 - 13. 2. 2019 | Ukončená: Úspěch |
|
Phoenix |
4. 8. 2007 - 2. 11. 2008 | Ukončená: Úspěch |
|
Yinghuo-1 |
8. 11. 2011 - 15. 1. 2012 | Ukončená: Neúspěch |
Mars
Mars, kráter Jezero
Mars
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 13x, se stále komplexnějším letovým plánem. Data z letů Ingenuity pomáhají operátorům plánovat cestu roveru Ingenuity. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.
Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi nimi jsou písečné duny, samotný rover a také padák, který jej na povrch dopravil.
Rover Perseverance začátkem září odebral dva různé vzorky hornin. Jejich předběžná analýza ukazuje, že tyto horniny byly v dávné minulosti v dlouhodobém kontaktu s vodou. Vyschlá koryta viditelná z oběžné dráhy napovídala, že se v kráteru Jezero voda v minulosti nacházela. Nebylo však zřejmé, zda nešlo jen o krátkou epizodu způsobenou záplavami.
Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.
Na tomto obrázku je region poblíž oblasti Mangala Valles na severní polokouli Marsu. Dvě tmavé skvrny jsou krátery vytvořené nedávným dopadem meteoritů. Impakt odkryl část tmavějšího materiálu, který se ukrýval pod světlejším povrchem. Snímek byl zachycen orbitální sondou MRO, která při oběhu planety snímkuje její povrch. Vzhledem k tomu, že se sonda dostává nad některé regiony pravidelně, mohou vědci porovnávat snímky a hledat případné změny oproti předchozímu stavu.