Nejnovější zprávy z kategorie

Antihmota

Antihmota je hmota tvořená antičásticemi, tedy částicemi s opačným nábojem a dalšími vlastnostmi. Podle teorie měla při velkém třesku vzniknout antihmota společně s hmotou, a to v obdobném množství. Není nicméně zřejmé, co by se v takovém případě s antihmotou stalo a proč ji v dnešním vesmíru kolem sebe nevidíme. 

Vědci dnes v malém množství vytváří antihmotu v laboratořích. Částice antihmoty byly také detekovány v okolí Země, kde vznikají interakcí slunečních větrů s magnetickým polem planety.
Aktuální zprávy
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Související kategorie zpráv
Další zprávy
28. 3. 2018
Neutrina

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 3. 2018 Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném

15. 12. 2017
Gama záření

Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

15. 12. 2017 Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili

8. 3. 2012
Antihmota

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzu

8. 3. 2012 Experiment ALPHA (Antihydrogen laser physics apparatus) v CERNu zkoumá antihmotu a její charakteristiky. Vědcům se už dříve podařilo uchovat vyrobené atomy antivodíku po dobu celých 16 minut a nyní se jim podařil další krok se zachycenými atomy manipulovat, čehož by rádi využili k provedení

19. 8. 2011
Antihmota

Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli Země

19. 8. 2011 Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo najít pás antiprotonů nacházející se mezi Van Allenovými radiačními pásy v magnetickém poli Země. Antihmotu zachytili s pomocí vědeckého modulu PAMELA, který na oběžné dráze zkoumá kosmické záření. Ačkoliv se existence antihmoty v blízkosti Země

20. 7. 2011
Antihmota

Vědci přišli na nový způsob výroby antihmoty a jejího studia

20. 7. 2011 Vědcům z University of California se podařilo objevit nový způsob výroby antihmoty, kterou následně zkoumají. Konkrétně jde o pozitronium, které v sobě ukrývá elektron a pozitron, antičástici k elektronu. S pomocí pozitronia, které si sami vyrobí, provádí kalifornští vědci detailní měření

7. 6. 2011
Antihmota

Vědcům se poprvé podařilo uchovat antihmotu déle než zlomek sekundy, a rovnou 16 minut

7. 6. 2011 AKTUALIZOVÁNO: Vědcům ze skupiny ALPHA, seskupení fyziků v CERNu v Ženevě, se podařilo vytvořit a uchovat atomy antihmoty po dobu 1000 sekund, přitom dosavadní úspěšné experimenty s antihmotou nepřesáhly ani celou sekundu. S pomocí magnetického pole zadrželi na déle než 16 minut celkem 309 atomů

30. 5. 2011
Částicová fyzika

Podle anglických vědců je elektron ještě kulatější než se myslelo

30. 5. 2011 Vědci z Imperial College London pořídili doposud nejpřesnější měření tvaru elektronu. Dosáhli toho s pomocí velmi přesného laseru, se kterým se snažili detekovat sebemenší anomálie při rotaci elektronu v molekule fluoridu ytterbia. Pokud by elektron měl jiný než kulatý tvar, vědci by mohli být