Galaxie
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
3. 10. 2021
ExoplanetyAstronomové možná objevili první exoplanetu, která obíhá tři hvězdy zároveň
3. 10. 2021 Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u
1. 10. 2021Roman Space TelescopePříprava vesmírného teleskopu Roman: začíná se s výrobou teleskopu
1. 10. 2021 Plánovaný nový vesmírný teleskop Roman (Nancy Grace Roman Space Telescope) postupuje do další fáze svého vývoje. NASA schválila design teleskopu a ověřila, že bude fungovat tak, jak bylo navrženo. Teleskop teď přejde do fáze samotné výroby a následného testování. Výkonný teleskop Roman bude
29. 9. 2021JupiterVítr ve Velké rudé skvrně na Jupiteru zesílil za posledních 11 let o 8 %
29. 9. 2021 Rychlost větru ve Velké rudé skvrně na Jupiteru stoupla za posledních 11 let o 8 %, ukazuje to analýza dlouhodobých pozorování vesmírným teleskopem Hubble. Nejrychlejší vítr se nachází na okraji bouře, kde vane rychlostí téměř 650 km/h. Vědci zatím neví, co přesně za zrychlením větru ve
26. 9. 2021SupernovyV Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč
26. 9. 2021 Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze
25. 9. 2021ExoplanetyDetailní průzkum atmosféry exoplanety WASP-127 b ukázal vodní páru zakrytou mraky
25. 9. 2021 Tým astronomů vedený Romainem Allartem prozkoumal atmosféru exoplanety WASP-127 b. Jde o planetu ve vzdálenosti 523 světelných let, která se svou hmotností podobá Saturnu. Na rozdíl od známé planety s prstenci však WASP-127 b kolem svojí hvězdy obíhá velmi blízko a řadí se proto mezi tzv. horké
19. 9. 2021MlhovinyMlhovina Kočičí oko je první planetární mlhovinou s prozkoumaným spektrem
19. 9. 2021 Planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543, Caldwell 6) se nachází ve vzdálenosti 3 262 světelných let v souhvězdí Draka. Tvoří ji několik vrstev materiálu, který vychází z horké, aktivní hvězdy uprostřed. Tato hvězda produkuje silné hvězdné větry, které ve středu mlhoviny vytvořily
17. 9. 2021Mléčná dráhaK překvapení vědců je mezihvězdný materiál v Mléčné dráze rozprostřen nerovnoměrně
17. 9. 2021 Astronomové evidují v Mléčné dráze tři hlavní druhy mezihvězdného materiálu: plyny pocházející z vnějšku galaxie, mezihvězdné plyny obohacené o chemické prvky a prach, který vzniká kondenzací výše uvedených plynů. Doposud se předpokládalo, že napříč galaxií jsou tyto tři druhy
Galaxie
Oblak plynů v kupě Abell 1367
Galaxie
Plánovaný nový vesmírný teleskop Roman (Nancy Grace Roman Space Telescope) postupuje do další fáze svého vývoje. NASA schválila design teleskopu a ověřila, že bude fungovat tak, jak bylo navrženo. Teleskop teď přejde do fáze samotné výroby a následného testování. Výkonný teleskop Roman bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru, do vesmíru by měl letět před rokem 2027.
V datech z teleskopů Spitzer a Gaia se astronomům podařilo identifikovat zatím neznámou strukturu v Mléčné dráze. Jedná se o malé rameno, které pod nezvykle vysokým úhlem vybočuje z ramene Střelce. V tomto nově identifikovaném regionu se nachází převážně mladé hvězdy a mlhoviny, mezi které patří mimo jiné i známá Orlí mlhovina.
Pomocí měření radiální rychlosti hvězdy se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu. Nachází se u červeného trpaslíka Gliese 9689 (také Ross 754) ve vzdálenosti 100 světelných let od Slunce. Nově objevená exoplaneta Gliese 9689 b zřejmě patří mezi tzv. superzemě, tedy velké skalnaté planety.
Vědecký tým vedený Weidongem Jinem pozoroval mezi říjnem 2018 a březnem 2021 blazar TXS 0506+056, který je zatím jediným známým zdrojem neutrin s vysokou energií. Od záblesku záření z roku 2017 se tento blazar nachází v relativně klidovém stavu. Podle nové studie nicméně v určitých částech spektra vykazuje zřetelnou proměnlivost. Jedním z možných vysvětlení aktivity tohoto zdroje je interakce dvou supermasivních černých děr.
Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u hvězdy GW Orionis ve vzdálenosti 1 330 světelných let.