Nejnovější zprávy z kategorie

Geologie ve vesmíru

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. ledna 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

Pohlednice z Marsu: fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

Pohlednice z Marsu: fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

1. ledna 2021 Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.

Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

3. listopadu 2020 Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly nikdy zkoumány v takovém detailu.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. října 2020 Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

    8. 10. 2020 Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé

    Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

    31. 8. 2020 Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden

    Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

    11. 8. 2020 Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad

    Na Marsu se znovu objevil dlouhý mrak, který zdánlivě vychází z jedné ze sopek

    1. 8. 2020 Na snímcích Marsu z vesmírné sondy Mars Express s po dvou letech znovu objevil 1 800 kilometrů dlouhý mrak, který zdánlivě vychází ze sopky Arsia Mons. Žádná sopka na Marsu však není aktivní, mrak vzniká jiným než vulkanickým způsobem.

    Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

    22. 5. 2020 Rover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co

    Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

    17. 5. 2020 Vědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

    Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování Měsíce

    15. 5. 2020 Nový výzkum odhaluje, že dopady velkých těles na povrch Měsíce zřejmě hrály podstatnou roli při jeho formování. Skupina vědců vedená L. F. Whitem zkoumala horniny dovezené na Zemi při misi Apollo 17 a zjistila, že obsahovaly minerál, který vzniká za vysokých teplot. Takto vysokých teplot lze