včera 5:57
ČínaČína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.
6. dubna 2021Tianwen-1Čínský rover přistane na povrchu Marsu v polovině května
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.
22. března 2021Chang´eSonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise
Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.
10. února 2021Tianwen-1Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu
Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
9. 2. 2021MarsArabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1
9. 2. 2021 Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a
7. 1. 2021RaketyV roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety
7. 1. 2021 V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské.
2. 1. 2021MěsícČínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu
2. 1. 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.
27. 12. 2020MěsícNový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet
27. 12. 2020 Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.
22. 12. 2020Chang´eČínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1
22. 12. 2020 Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by
13. 12. 2020Vesmírné sondyDvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny
13. 12. 2020 Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů
7. 12. 2020Chang´eČínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce zakotvila na oběžné dráze, za týden odletí zpět k Zemi
7. 12. 2020 Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si
Čína
Návratový modul čínské vesmírné agentury
Čína
Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.
Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a nakonec 18. února přiletí a rovnou i přistane americký rover Perseverance. K Marsu měla původně letět také evropsko-ruská mise Exomars, byla nicméně odložena na rok 2022.
Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.
Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si sondy předaly kontejner se vzorky a navratová sonda nyní čeká na vhodný moment pro let zpátky k Zemi. Své trysky by měla zažehnout 13. prosince.