Čína
V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety
7. ledna 2021 V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.
Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu
2. ledna 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.
Nový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet
27. prosince 2020 Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.
Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1
22. prosince 2020 Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny
13. 12. 2020 Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů
Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce zakotvila na oběžné dráze, za týden odletí zpět k Zemi
7. 12. 2020 Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si
Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin
1. 12. 2020 Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.
Čína poslala na Měsíc sondu, která má po 44 letech dovézt na Zemi vzorky hornin
24. 11. 2020 Čínská raketa Long-March 5Y vynesla v pondělí večer středoevropského času na oběžnou dráhu vesmírnou sondu Chang´e 5, která zamíří na Měsíc. Dorazit by měla za tři dny. Pokud vše půjde podle plánu přistane na Měsíci, posbírá vzorky hornin a pošle je zpátky na Zemi. Poslední vzorky z
Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty
2. 11. 2020 Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití
Čína staví plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru
11. 9. 2020 V blízkosti města Haiyang u Žlutého moře staví Čína novou plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru. Nové zařízení s názvem Eastern Aerospace Port bude sloužit pro starty lehkých raket, které zde budou také vyráběny. Půjde o už páté zařízení, ze kterého bude moci Čína vypouštět
Čína poslala do vesmíru opakovatelné použitelné plavidlo, v neděli se vrátilo zpět
6. 9. 2020 První čínské opakovatelně použitelné vesmírné plavidlo se v neděli po dvou dnech vrátilo z oběžné dráhy. Bohužel o něm není příliš známo, nebyly publikovány ani žádné oficiální fotografie. Plavidlo vyletělo na oběžnou dráhu v pátek na raketě Long March 2F.
