| mise | status | start | konec |
|---|---|---|---|
 Tianzhou 1 |
Ukončená | 20. 4. 2017 | 22. 9. 2017 |
17. června 2021
ČínaTříčlenná posádka úspěšně doletěla k čínské orbitální stanici
Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.
22. května 2021Tianwen-1Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.
21. května 2021Neutronové hvězdyMezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů
Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.
3. května 2021ČínaV Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship
Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
20. 4. 2021ČínaČína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy
20. 4. 2021 Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením
22. 3. 2021Chang´eSonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise
22. 3. 2021 Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává.
10. 2. 2021Tianwen-1Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu
10. 2. 2021 Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná
9. 2. 2021MarsArabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1
9. 2. 2021 Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a
7. 1. 2021RaketyV roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety
7. 1. 2021 V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské.
2. 1. 2021MěsícČínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu
2. 1. 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.
27. 12. 2020MěsícNový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet
27. 12. 2020 Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.
Čína
Návratový modul čínské vesmírné agentury
Čína
Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.
Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.
Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.