Europa je jeden ze čtyř velkých (galileových) měsíců planety Jupiter, má v poloměru 1 561 km, což je jen o něco málo méně než Měsíc. Pod ledovou slupkou tohoto měsíce se ukrývá globální oceán s větším množství vody, než se nachází v oceánech na Zemi.
| Předpokládaný start | Cíl | |
|---|---|---|
 JUICE |
 9. 6. 2022 |
|
|
Europa Clipper |
10. 10. 2024 |
Europa |
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
9. 1. 2021
JunoNASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu
9. 1. 2021 Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.
12. 11. 2020EuropaGejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů
12. 11. 2020 V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán.
15. 10. 2020JunoTým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
15. 10. 2020 Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety,
16. 9. 2020JupiterMěsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce
16. 9. 2020 Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede
31. 8. 2020EuropaPovrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený
31. 8. 2020 Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden
23. 11. 2019Voda ve vesmíruNASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce
23. 11. 2019 Inženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině.
19. 11. 2019EuropaV okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu
19. 11. 2019 Vědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence
| Mise | Start | Status |
|---|---|---|
|
Galileo |
18. 10. 1989 - 21. 9. 2003 | Ukončená: Úspěch |
Europa
Europa, teplotní mapa
Europa
V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.
Americká vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.
Vědcům se podařilo přijít s první evidencí, která podporuje teorii, že povrch Europy je rozdělen do pohybujících se desek. Jde o první náznak podobného jevu kdekoliv jinde ve vesmíru než na Zemi. Europa je výjimečným tělesem v naší soustavě, pozorování vesmírných sond nasvědčuje tomu, že se pod jejím povrchem skrývá tekutý oceán. Několikakilometrová vrstva ledu tento oceán odděluje od povrchu měsíce podobně jako litosférické desky na Zemi oddělují povrch planety a její žhavé nitro.
Podle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.