24. ledna 2021
GanymedeSonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede
Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.
12. ledna 2021GanymedeSonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter
Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.
9. ledna 2021JunoNASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu
Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.
15. října 2020JunoTým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
16. 9. 2020JupiterMěsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce
16. 9. 2020 Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede
10. 8. 2020GanymedeProtáhlé útvary na měsíci Ganymede by mohly být součástí největšího kráteru ve sluneční soustavě
10. 8. 2020 Povrch největšího měsíce planety Jupiter je pokrytý různými geologickými útvary. Mezi nimi jsou údolí a tektonické zlomy, které by mohly být součástí větší struktury: obřího impaktního kráteru. Snímky z vesmírných sond Voyager a Galileo ukazují, že mnohé z těchto protáhlých útvarů
11. 2. 2019JUICEJUICE: jak poletí evropská sonda k Jupiteru? Využije gravitační síly 4 různých planet
11. 2. 2019 V květnu 2022 by se měla vydat na svou cestu k planetě Jupiter evropská sonda JUICE. Jejím cílem nicméně není samotná planeta ale její měsíce, zejména potom Ganymede, na jehož oběžnou dráhu sonda nakonec vstoupí. Evropská vesmírná agentura začátkem února zveřejnila animaci, která ukazuje
11. 9. 2018JUICEJUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií
11. 9. 2018 Evropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot
9. 8. 2018GanymedeMěsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny
9. 8. 2018 Data ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je
2. 5. 2018GanymedeNové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety
2. 5. 2018 V nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním
23. 3. 2015GanymedePozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede
23. 3. 2015 Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo
Ganymede
JUICE, evropská sonda ke Ganymede
Ganymede
Výbor pro vědecký program Evropské vesmírné agentury doporučil ESA jako další vlajkovou loď misi k planetě Jupiter, která by důkladně prozkoumala některé z jejích měsíců. Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) by odstartovala po roce 2020 a jejím primárním cílem by měly být měsíce Europa, Ganymede a Callisto.
Data ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.
Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo zjistit, že slaný oceán pod povrchem Ganymede ovlivňuje magnetické pole měsíce takovým způsobem, že do určité míry stabilizuje kolísání polárních září.
Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.
V nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.