Nejnovější zprávy z kategorie

Země

V březnu se k Zemi přiblíží planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

V březnu se k Zemi přiblíží planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

12. února 2021 5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblíží na 0,1 AU od naší planety. Půjde o bezpečné přiblížení, planetka bude víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy jde nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. února 2021 Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

1. února 2021 Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

29. ledna 2021 Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

20. 1. 2021 Operátoři mise OSIRIS-REx zvažují, co bude tato vesmírná sonda dělat poté, co odevzdá úspěšně posbírané vzorky materiálu z planetky Bennu. K tomu by mělo dojít v roce 2023, kdy kolem naší planety proletí a vypustí malý kontejner k povrchu. Samotná sonda však zůstane ve vesmíru a bude moci

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

8. 1. 2021 Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000

Nová čínská ponorka dorazila na nejhlubší místo na Zemi

26. 11. 2020 Čína v pátek 20. listopadu zveřejnila záznam pilotované ponorky zaparkované na dně Mariánského příkopu. Ponorka nese jméno Fendouzhe a na nejhlubší místo na planetě dopravila tři výzkumníky. Dosáhli hloubky 10 909 metrů, což je čínský rekord, nejhlouběji se nicméně dostal loni americký

Rekordně blízký průlet planetky kolem Země, pouhých 400 kilometrů

20. 11. 2020 V noci z pátku na sobotu kolem Země proletěla malá planetka 2020 VT4 o velikosti pouhých několika metrů. Na rozdíl od nespočtu jiných planetek, které kolem Země proletí, se tato přiblížila na rekordní vzdálenost - pouhých 400 kilometrů. V podobné vzdálenosti například obíhá Zemi Mezinárodní