Nejnovější zprávy z kategorie

Chandrayaan

Chandrayaan je indický lunární program, během kterého byly zatím k Měsíci vyslány dvě sondy. Vesmírná sonda Chandrayaan-2 je nástupcem sondy a Chandrayaan-1, která obíhala Měsíc v letech 2008-2009. Tentokrát se Indie chystala na Měsíci přistát, avšak neúspěšně, přistávací modul Vikram s roverem Pragyan byl ztracen při pokusu o přistání začátkem září. Plánovaným místem přistání bylo podobně jako u čínské mise Change 4 oblast jižního pólu (avšak na přivrácené straně Měsíce), kde vědci předpokládají přítomnost vody. V misi tak nyní pokračuje pouze orbitální sonda Chandrayaan-2. 

Průběh mise Chandrayaan-2

22. 7. 2019 - start rakety GSLV 20. 8. 2019 - vstup na oběžnou dráhu Měsíce 2. 9. 2019 - oddělení přistávacího modulu od mateřské sondy 6. 9. 2019 - neúspěšné přistání modulu Vikram 8. 9. 2019 - nalezení přistávacího modulu Vikram na snímcích z oběžné dráty
MiseStatusObdobí
Chandrayaan-1 Ukončená 22. 10. 200828. 8. 2009
Chandrayaan-2 Probíhá 22. 7. 2019
Chandrayaan-3 Plánovaná 06 / 2022
29. ledna 2021
Měsíc

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

18. března 2020
Chandrayaan

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

Orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.

8. září 2019
Chandrayaan

Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení

Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení

Po ztrátě spojení v průběhu pátečních přistávacích manévrů se podařilo nalézt lokaci indického přistávacího modulu Vikram na povrchu Měsíce. Modul se objevil na snímcích z orbitální sondy Chandrayaan-2, od které se předtím v pondělí oddělil. Indická vesmírná agentura ISRO zatím snímky nezveřejnila, pokouší se však o opětovné navázání spojení.

7. září 2019
Chandrayaan

Indická lunární mise zřejmě skončila neúspěchem, přistávací modul se při přistáním odmlčel

Indický přistávací modul Vikram se v průběhu přibližování měsíčnímu povrchu odmlčel a je zřejmě ztracený. Oznámila to indická vesmírná agentura ISRO v pátek ve 22:48. Poslední komunikace proběhla ve výšce 2,1 kilometru od povrchu, v tu chvíli už ale byla sonda asi kilometr odchýlená od svojí plánované trajetorie. Indický neúspěch přichází jen několik měsíců po neúspěchu izraelské sondy Beresheet, která také nezvládla přistání.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Související kategorie zpráv
Další zprávy
2. 9. 2019
Chandrayaan

Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondy

2. 9. 2019 Indická vesmírná agentura ISRO v pondělí oznámila úspěšné oddělení přistávacího modulu s roverem od orbitální sondy Chandrayaan-2. Rover nazvaný Pragyan by měl dosednout na povrch Měsíce během tohoto víkendu. Podle ISRO jsou všechny systémy na palubě mateřské sondy i přistávacího modulu v

20. 8. 2019
Chandrayaan

Indická lunární sonda Chandrayaan 2 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce

20. 8. 2019 Indická vesmírná agentura ISRO na svém twitterovém účtu potvrdila vstup sondy Chandrayaan 2 na oběžnou dráhu Měsíce. Sonda nyní obíhá na oběžné dráze s maximálním přiblížením 114 km a vzdálením 18 072 kilometrů od povrchu. V následujících dnech upraví svou oběžnou dráhu na polární

19. 7. 2019
Chandrayaan

Indický lunární rover Chandrayaan-2 má další startovací okno v pondělí

19. 7. 2019 Po zrušeném startu indické lunární mise Chandrayaan-2 z pondělí v tomto týdnu se indická vesmírná agentura ISRO chystá na další pokus v pondělí. Původní start rakety GSLV-MK III byl zrušen asi hodinu před startem kvůli technickým potížím na raketě. Problém byl v tomto týdnu identifikován a

6. 5. 2019
Indie

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním pólu

6. 5. 2019 Indická lunární mise Chandrayaan-2 by měla podle plánu odstartovat na raketě GSLV-MK III mezi 9. a 16. červencem. Jejím cílem bude podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO (Indian Space Research Organisation) Kailasavadivoo Sivana jižní pól Měsíce, podobně jako u nedávné čínské mise

2. 1. 2019
Měsíc

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019 Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30.

10. 2. 2018
Chandrayaan

Indie plánuje na letošní duben svou druhou lunární misi, tentokrát na Měsíci přistane s roverem

10. 2. 2018 Indická vesmírná agentura ISRO plánuje na letošní duben lunární misi Chandrayaan-2 (GSLV-F10), sestávající z orbitální sondy, přistávacího modulu a roveru. Cílem mise je prověřit indické technologie a získat nové informace z povrchu Měsíce. Mise navazuje na misi Chandrayaan-1 z roku 2008, při

6. 4. 2012
Indie

Indie plánuje za rok poslat družici k Marsu, stane se třetí zemí, která to do dokáže?

6. 4. 2012 Indická vesmírná agentura ISRO plánuje příští rok vyslat k Marsu svou první meziplanetární sondu. Původně se očekávalo, že tato mise proběhne později, v roce 2016 nebo dokonce 2018, výrazné navýšení rozpočtu pro vesmírný výzkum indickou vládu v roce 2009 ale přispělo k urychlení