Nejnovější zprávy z kategorie

MAVEN

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. května 2020 Po pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. května 2020 Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

19. prosince 2019 Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

12. února 2019 Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

    24. 7. 2018 Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem

    Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

    22. 7. 2018 Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover

    Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

    24. 10. 2017 Magnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety

    Oblaka zmrzlé vody na Marsu jsou klíčem k neprozkoumanému termálnímu rytmu planety

    18. 6. 2013 Vědcům se podařilo s pomocí dat z orbitální sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistit, že teplota v atmosféře Marsu stoupá a klesá hned dvakrát během jednoho dne. Jedno teplotní maximum nastává bez velkého překvapení v poledne, o půlnoci ale přichází další. S pomocí počítačových

    Vesmírná sonda MAVEN, která za rok poletí k Marsu, jde do poslední fáze vývoje před odletem

    22. 9. 2012 Mise MAVEN, která bude mít za úkol zkoumat atmosféru planety Mars, přešla do další fáze svého vývoje, když NASA 10. září rozhodla o splnění všech předem daných požadavků. Tzv. Key Decision Point-D (klíčový bod rozhodnutí) ve skutečnosti znamená, že by se měla kostra sondy, vědecké

    Nová mise NASA k Marsu už má k dispozici nové megnetometry

    23. 5. 2012 Vědci a inženýři v NASA Goddard Space Flight Center vyvinuli magnetometry, které budou umístěny na palubě sondy MAVEN (Mars Atmosphere And Volatile EvolutioN ), která by měla od příštího roku zkoumat atmosféru Marsu. Nově vyvinutá zařízení teď byla poslána k implementaci do University of

    V Lockheed Martin byla dokončena základní struktura vesmírné sondy MAVEN

    30. 9. 2011 Vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) poletí za dva roky k Marsu, kde bude jejím úkolem zkoumání atmosféry rudé planety. Nedaleko Denveru ve své továrně Space Systems Company teď společnost Lockheed Martin dokončila základní kostru plavidla.