Nejnovější zprávy z kategorie

Kuiperův pás

25. července 2021
Europa Clipper

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

16. července 2021
Oortův oblak

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

18. června 2021
Kuiperův pás

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

20. dubna 2021
Čína

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Další zprávy
7. 3. 2021
Komety

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

7. 3. 2021 Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela

10. 2. 2021
Vesmírné sondy

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

10. 2. 2021 Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost

6. 1. 2021
Pluto

Organické sloučeniny v atmosféře Pluta vznikají odlišným způsobem než na Titanu

6. 1. 2021 Měsíc Titan, který obíhá planetu Saturn, je zahalený do husté atmosféry, kterou lze jen stěží prohlédnout až na povrch. Tato neprůhlednost je způsobena organickými sloučeninami, které vznikají v reakcích v horních vrstvách atmosféry. Předpokládalo se, že podobné procesy stojí také za

30. 10. 2020
Planetky (asteroidy)

Planetka za oběžnou dráhou planety Jupiter vykazuje aktivitu podobnou kometě

30. 10. 2020 Vědeckému týmu vedenému Colinem Chandlerem se podařilo objevit aktivitu na jedné z planetek, které obíhají Slunce mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Planetku 2014 OG392 obklopuje podobné koma, jako mají komety, které se táhne až do vzdálenosti 400 tisíc kilometrů (0,0026 AU).

17. 10. 2020
Arrokoth

Nezvyklý tvar planetky Arrokoth by mohl být výsledkem zahřívání Kuiperova pásu

17. 10. 2020 Planetka Arrokoth, známá také jako Ultima Thule nebo 2014 MU69, zřejmě v prvních 100 milionech let od svého vzniku výrazně změnila svůj tvar. Tvar planetky připomínající sněhuláka s dvěma zploštělými koulemi je zřejmě výsledkem úniku plynů. Vyplývá to ze studie vědců z Chinese Academy of

7. 8. 2020
Sluneční soustava

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

20. 5. 2020
Pluto

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. 5. 2020 Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.