Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
20. 5. 2020
PlutoHustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce
20. 5. 2020 Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.
9. 2. 2020PlutoRegion ve tvaru srdce má na Plutu významný vliv na větry, které vanou opačným směrem
9. 2. 2020 Když v roce 2015 proletela vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, ukázala poprvé rozmanitost jeho povrchu. Mezi útvary, které se na snímcích ze sondy objevily, byl také region Tombaugh (Tombaugh Regio), který svým tvarem připomíná srdce. Podle nové studie by tento region mohl
31. 10. 2019Trpasličí planetyNová pozorování ukazují, že čtvrté největší těleso pásu asteroidů Hygeia má kulatý tvar
31. 10. 2019 Planetka Hygeia obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Jde o čtvrtý největší objekt v této oblasti s průměrem zhruba 430 kilometrů. Ještě donedávna vědci předpokládali, že má oválný tvar s osami 350 a 500 kilometrů v průměru, nová pozorování teleskopem VLT s
25. 10. 2019Vesmírné sondyEnceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování
25. 10. 2019 Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby
8. 7. 2019CeresTrpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky
8. 7. 2019 Tým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních
28. 5. 2019HaumeaŠišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?
28. 5. 2019 Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí
30. 4. 2019PlutoAtmosféra Pluta by mohla do deseti let zcela zmizet
30. 4. 2019 Trpasličí planeta Pluto má řídkou atmosféru tvořenou hlavně dusíkem, která byla potvrzena už v roce 1985. Silně eliptická oběžná dráha Pluta však způsobuje výrazné výkyvy v teplotách na povrchu tohoto vzdáleného objektu, což má vliv také na jeho atmosféru. Během zimy dojde ke zmrznutí
Trpasličí planety
Sedna
Trpasličí planety
Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.
Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.
Teoretická devátá planeta naší sluneční soustavy by nemusela vůbec existovat. Pozorování, podle kterých někteří vědci dokládají její existenci, totiž lze vysvětlit i jiným způsobem. Tyto závěry odprezentovala tento týden Ann-Marie Madiganová na setkání American Astronomical Society. Planeta 9 by se měla nacházet v Kuiperově pásu a měla by být několikrát větší než Země, mohlo by jít o zárodky plynného obra nebo masivní skalnatou planetu.
Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.
Měření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.