6. ledna 2021
PlutoOrganické sloučeniny v atmosféře Pluta vznikají odlišným způsobem než na Titanu
Měsíc Titan, který obíhá planetu Saturn, je zahalený do husté atmosféry, kterou lze jen stěží prohlédnout až na povrch. Tato neprůhlednost je způsobena organickými sloučeninami, které vznikají v reakcích v horních vrstvách atmosféry. Předpokládalo se, že podobné procesy stojí také za výrazně tenčí zato složením podobnou atmosférou trpasličí planety Pluto. Nový výzkum nicméně ukazuje, že atmosféra Pluta vzniká jinak.
11. srpna 2020CeresNa trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu
Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.
20. května 2020PlutoHustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce
Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.
9. února 2020PlutoRegion ve tvaru srdce má na Plutu významný vliv na větry, které vanou opačným směrem
Když v roce 2015 proletela vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, ukázala poprvé rozmanitost jeho povrchu. Mezi útvary, které se na snímcích ze sondy objevily, byl také region Tombaugh (Tombaugh Regio), který svým tvarem připomíná srdce. Podle nové studie by tento region mohl významně ovlivňovat atmosférickou cirkulaci podobně jako ji na Zemi ovlivňují oceány.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
31. 10. 2019Trpasličí planetyNová pozorování ukazují, že čtvrté největší těleso pásu asteroidů Hygeia má kulatý tvar
31. 10. 2019 Planetka Hygeia obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Jde o čtvrtý největší objekt v této oblasti s průměrem zhruba 430 kilometrů. Ještě donedávna vědci předpokládali, že má oválný tvar s osami 350 a 500 kilometrů v průměru, nová pozorování teleskopem VLT s
25. 10. 2019Vesmírné sondyEnceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování
25. 10. 2019 Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby
8. 7. 2019CeresTrpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky
8. 7. 2019 Tým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních
28. 5. 2019HaumeaŠišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?
28. 5. 2019 Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí
30. 4. 2019PlutoAtmosféra Pluta by mohla do deseti let zcela zmizet
30. 4. 2019 Trpasličí planeta Pluto má řídkou atmosféru tvořenou hlavně dusíkem, která byla potvrzena už v roce 1985. Silně eliptická oběžná dráha Pluta však způsobuje výrazné výkyvy v teplotách na povrchu tohoto vzdáleného objektu, což má vliv také na jeho atmosféru. Během zimy dojde ke zmrznutí
17. 4. 20192007 OR10Vyberte jméno největšího zatím nepojmenovaného objektu ve sluneční soustavě
17. 4. 2019 Více než 10 let po objevení se může planetka se zatím oficiálním označením (225088) 2007 OR10 dočkat skutečného jména. Vyzvali k tomu tři astronomové, kteří se v roce 2007 zasloužili o její objevení: Meg Schwamb, Mike Brown a David Rabinowitz. Vybrané jméno následně astronomové předají
20. 12. 2018CeresPovrch trpasličí planety Ceres obsahuje nezvykle velké množství organických sloučenin
20. 12. 2018 Data z mise orbitální sondy Dawn naznačují, že se na povrchu Ceres nachází několikrát více organických sloučenin než v meteoritech bohatých na uhlík nalezených na Zemi. Ceres má unikátní složení: až 20 % hmotnosti materiálu na povrchu a těsně pod ním tvoří uhlík, který je jedním ze
Trpasličí planety
Sedna
Trpasličí planety
Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.
V červenci 2015 proletěla vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, a jako první se přiblížila tomuto vzdálenému objektu. Během průletu bylo pořízeno množství různých měření a snímků, ze kterých vědci postupně dělali přesnější obrázek o dynamice tohoto ledového světa a o tom, jaký byl jeho vývoj v minulosti. Co tedy dnes vlastně o trpasličí planetě Pluto víme?
Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.
V roce 2014 astronomové poprvé pozorovali vzdálenou planetku 2015 BP519, která se nachází za oběžnou dráhou planety Neptun, v Kuiperově pásu. Podle jejich nových zjištění má velmi eliptickou oběžnou dráhu, která má navíc výrazný sklon dráhy vůči rovině ekliptiky. Takto extrémní orbita by mohla být dána gravitačním vlivem masivního tělesa v Kuiperově pásu, což by podporovalo teorii o existenci deváté planety sluneční soustavy, přímé důkazy však stále neexistují.
Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.