Nejnovější zprávy z kategorie

Pás asteroidů

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

dnes 06:55 Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

1. prosince 2020 Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši

1. prosince 2020 Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

1. prosince 2020 Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Loni objevené těleso 2019 LD2 je ve skutečnosti planetka procházející přeměnou v kometu

30. 11. 2020 Objekt 2019 LD2 (ATLAS) objevený v roce 2019 naskýtá vědcům unikátní příležitost pozorovat, jak se mění z planetky kategorie Kentaur na kometu. Ze své původní pozice za oběžnou drahou planety Jupiter se pomalu posouvá blíže Slunci a začíná vykazovat aktivitu typickou pro komety. Podle vědců se

Sonda Hayabusa2 už za týden doručí na Zemi vzorky materiálu z planetky Ryugu

29. 11. 2020 Už příští neděli (6. prosince) se k Zemi přiblíží vesmírná sonda Hayabusa2, od které se oddělí kapsle s materiálem odebraným před rokem z planetky Ryugu. Vzorky hornin přistanou pomocí padáků v Austrálii, odkud budou speciálním týmem vyzvednuty a převezeny ke zkoumání do Japonska. Hayabusa2

Sluneční soustava je výrazně blíž středu Mléčné dráhy a pohybuje se galaxií rychleji, než se myslelo

29. 11. 2020 Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí

Až třetina hvězd v haló Mléčné dráhy by mohla pocházet z cizí galaxie

28. 11. 2020 Astronomům se podařilo ve střední části Mléčné dráhy identifikovat tisíce hvězd, které se liší od ostatních. Jejich rozdílné složení a pohyb lze podle vědců nejsnadněji vysvětlit tak, že pochází z jiné galaxie. Tuto galaxii nazvali Heracles a odhadují, že se srazila s naší galaxií před

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000

Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

26. 11. 2020 Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým

Nová čínská ponorka dorazila na nejhlubší místo na Zemi

26. 11. 2020 Čína v pátek 20. listopadu zveřejnila záznam pilotované ponorky zaparkované na dně Mariánského příkopu. Ponorka nese jméno Fendouzhe a na nejhlubší místo na planetě dopravila tři výzkumníky. Dosáhli hloubky 10 909 metrů, což je čínský rekord, nejhlouběji se nicméně dostal loni americký