Nejnovější zprávy z kategorie

Fyzika

včera 15:54
Černé díry

Historicky první detekce světla zpoza černé díry

Historicky první detekce světla zpoza černé díry

Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy gravitace černé díry deformuje prostor a ohýbá světlo.

20. července 2021
Neutronové hvězdy

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

19. července 2021
Supernovy

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

28. června 2021
Raný vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Další zprávy
21. 6. 2021
Kvantová fyzika

Vědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO

21. 6. 2021 Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků

14. 6. 2021
LHC

V urychlovači LHC pod Alpami vědci poprvé detekovali neutrina z kolizí protonů

14. 6. 2021 Vědcům v CERNu se podařilo poprvé detekovat kandidáty na neutrina, subatomární částice, které běžně procházejí hmotou zcela bez interakce. Neutrina vznikají ve hvězdách v supernovách, ale také v kolizích v urychlovači částic pod Alpami. Jedná se o první detekci neutrin při kolizích protonů

11. 6. 2021
Raný vesmír

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

11. 6. 2021 Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po

22. 5. 2021
Hvězdy

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

22. 5. 2021 Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že

20. 5. 2021
Hvězdy

Astronomové zpřesnili limit pro množství teoretických antihmotových hvězd v Mléčné dráze

20. 5. 2021 Při práci s mapou zdrojů gama záření z teleskopu Fermi vědci identifikovali 14 objektů, které se od ostatních liší. Vykazují známky, které by vědci očekávali od antihmotových hvězd, tedy hvězd tvořených atomy antihmoty. Zatím je podle vědců spíš nepravděpodobné, že by skutečně šlo o

8. 4. 2021
Částicová fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

8. 4. 2021 Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří

8. 4. 2021
Fyzika

Uměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní

8. 4. 2021 Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují