Nejnovější zprávy z kategorie

Fyzika

Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

26. listopadu 2020 Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

19. října 2020 Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

Vědci poprvé vyrobili materiál, který dosahuje supravodivosti při pokojové teplotě

Vědci poprvé vyrobili materiál, který dosahuje supravodivosti při pokojové teplotě

15. října 2020 Vědci z University of Rochester (USA) vyrobili první materiál, který dosahuje supravodivého stavu při teplotě 15 °C. Jedná se o přelomový objev, který by mohl změnit mnohé oblasti lidského života. Supravodivosti bylo doposud dosahováno spíše za velmi nízkých teplot, což je pro běžné využití tohoto fenoménu nepraktické. Dosavadní nejvyšší teplota, při které bylo dosaženo stabilní supravodivosti byla -23 °C.

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

13. října 2020 Vědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety

11. 10. 2020 Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. 9. 2020 Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let.

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. 9. 2020 U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

Nová metoda 10 000x prodloužuje koherenci kvantových stavů

13. 9. 2020 Vědcům z University of Chicago se podařilo najít způsob jakým mohou zůstat kvantové systémy v provozu až 10 000x déle. Svůj výzkum založili na konkrétním kvantovém systému (solid state qubits), očekávají ale, že bude aplikovatelný i v ostatních situacích. Studie byla publikována v srpnovém

Kvantový počítač od Googlu provedl zatím nejnáročnější simulaci chemické reakce

3. 9. 2020 Tým vědců pracující v Google AI Quantum týmu provedl zatím největší chemickou simulaci na kvantovém počítači. Právě kvantové počítače by mohly výrazně pomoci chemikům s predikcí výsledků chemických reakcí, které dnes probíhají spíše metodou pokus-omyl. Současné počítače však pro

První pozorování vesmírného odpadu na oběžné dráze během dne

30. 8. 2020 24. června se výzkumníkům z University of Bern podařilo poprvé pozorovat vesmírné smetí na oběžné dráze za bílého dne. Doposud taková pozorování probíhala výhradně v noci. Ke svému dennímu pozorování vědci využili geodetický laser observatoře Zimmerwald ve Švýcarsku. Tento nový přístup