Nejnovější zprávy z kategorie

Chemie

8. února 2021
Fyzika

Vědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky

Vědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky

Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci tak se zhruba 250 nanogramy Einsteinia poprvé změřili jeho interakci s ostatními atomy a molekulami.

3. září 2020
Kvantová fyzika

Kvantový počítač od Googlu provedl zatím nejnáročnější simulaci chemické reakce

Tým vědců pracující v Google AI Quantum týmu provedl zatím největší chemickou simulaci na kvantovém počítači. Právě kvantové počítače by mohly výrazně pomoci chemikům s predikcí výsledků chemických reakcí, které dnes probíhají spíše metodou pokus-omyl. Současné počítače však pro takové výpočty nemají dostatečný výkon. Tím by však mohly disponovat právě počítače kvantové.

4. prosince 2019
Chemie

Při extrémně nízké teplotě vědci poprvé pozorovali, co se děje s atomy při chemické reakci

Pouhých 500 nanokelvinů nad absolutní nulou - v takové teplotě proběhla zatím nejchladnější chemická reakce, kterou vědci dokázali pozorovat. Výhodou tohoto přístupu je, že se v extrémně chladném prostředí pohyb atomů velmi zpomalí a lze tak lépe pozorovat, co se při chemické reakci vlastně děje. Doteď vědci dokázali zkoumat pouze začátek a konec reakcí.

9. listopadu 2019
Vesmír

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

Molekulární vodík tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Související kategorie zpráv
    Další zprávy
    27. 6. 2019
    Hubble

    Hubblův teleskop detekoval komplexní formu uhlíku v mezihvězdném prostoru

    27. 6. 2019 Formu uhlíku označovanou jako fulleren se podařilo pozorovat vědcům s Hubblovým vesmírným teleskopem. Jde o molekuly, které se skládají ze 60 atomů uhlíku uspořádaných do pěti a šestiúhelníků, které vytváří pravidelné koule. Potvrzuje se tak, že mezihvězdný prostor je tvořen nejen vodíkem

    21. 5. 2019
    Chemie

    Astronomové detekovali poprvé hliník v blízkosti protohvězdy. Napoví o vzniku sluneční soustavy

    21. 5. 2019 S pomocí submilimetrové observatoře ALMA se vědcům podařilo poprvé detekovat molekuly s atomy hliníku v blízkosti mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že sloučeniny hliníku byly součástí prvních pevnými objektů, které se formovaly při vzniku sluneční soustavy. Nový objev by jim tak mohl

    22. 4. 2019
    Raný vesmír

    Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

    22. 4. 2019 Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce

    21. 8. 2018
    Technologie

    Vědci vytvořili nejodolnější kovovou slitinu na světě. Je ze zlata a platiny

    21. 8. 2018 Nový materiál a jeho vlastnosti publikovali vědci ze Sandie National Laboratories ve Spojených státech ve vědeckém magazínu Advanced Materials. Jejich slitina se skládá ze zlata a platiny a má vlastnosti podobné diamantu a safíru - jde však o kov. Tenká vrstva této nové slitiny na jiných kovech tak

    24. 3. 2018
    Galaxie

    Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

    24. 3. 2018 Malá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je

    24. 1. 2018
    Země

    Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

    24. 1. 2018 Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v

    25. 3. 2015
    Mars

    Rover Curiosity našel na Marsu dusík v biologicky použitelné formě

    25. 3. 2015 V laboratoři, která se ukrývá v útrobách tunového roveru, objevili vědci dusičnany, sloučeninu, která v sobě váže dusík takovým způsobem, že jej některé biologické organismy mohou využít pro svůj metabolismus. Dusík je v organismech na Zemi také nedílnou součástí DNA a RNA. Toto není