Nejnovější zprávy z kategorie

Antarktida

Vysoko v horách Antarktidy by mohl stát nejvýkonnější teleskop na planetě

30. července 2020 Nový výzkum vědců z Austrálie, Kanady a Číny ukázal na náhorní plošinu Dome Argus v Antarktidě jako nejlepší místo pro nový teleskop. Zařízení umístěné na tomto místě by mělo větší výkon než podobné zařízení kdekoliv jinde na Zemi.

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. listopadu 2019 Inženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlit

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlit

2. října 2018 Observatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

13. července 2018 S pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Austrálie staví dlážděnou přistávací dráhu pro letadla na Antarktidě, která bude fungovat celý rok

    28. 5. 2018 Dnešní antarktické expedice mohou spoléhat na letecké spojení výhradně v létě, v zimním období jsou podmínky na jižním kontinentu tak nepříznivé, že letadla nemohou létat. To by měla změnit nová dlážděná ranvej poblíž australské základny Davis, která se nachází na pobřeží

    Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

    26. 11. 2017 Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Autoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských

    Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v Antarktidě

    29. 9. 2014 Přesto, že sonda GOCE nebyla designovaná na sledování změn gravitace napříč různými časovými obdobími, přesně to se jí podařilo. Prodloužená mise družice přinesla dostatek dat na vytvoření zatím nejpřesnější gravitační mapy naší planety a na ní lze pozorovat následky úbytku ledu

    Jak by vypadala Antarktida bez ledu? Podívejte se na novou mapu obnaženého jižního kontinentu

    12. 6. 2013 Vědci z British Antarctic Survey, bristké organizace soustředící se na výzkum na Antarktidě, nedávno představili světu novou verzi mapy Bedmap, která ukazuje ledový kontinent bez jeho ledové pokrývky. Obří masa vody, která pokrývá Antarktidu má významný vliv na globální klima, zvláště v

    Ruská antarktická expedice hlásí objev neznámé bakterie přežívající v izolovaném jezeře Vostok

    13. 3. 2013 Doposud neznámý bakteriální život se podařilo objevit ruským vědcům pod 4 kilometry silnou vrstvou ledu v miliony let izolovaném jezeře Vostok. Toto jezero se nachází uprostřed antarktické pustiny po silnou vrstvou ledu, která jej po miliony let odděluje od okolního světa. Vědci doufají, že v

    První vzorky odebrané z miliony let izolovaného antarktického jezera Vostok žádný život neobsahují

    28. 10. 2012 Ruská expedice odebrala první vzorky vody z Antarktického jezera Vostok, které se nachází pod čtyřkilometrovou vrstvou věčného ledu. Tento permafrost udělal z jezera velmi zajímavý cíl pro vědce, zaizoloval totiž tuto vodní masu od okolního světa na dlouhých 15 milionů let. Ruští vědci se k

    Pozorování observatoře IceCube vylučuje záblesky gamma záření jako zdroj kosmického záření

    19. 4. 2012 Vědci z antarktické neutrinové observatoře IceCube přišli s novými poznatky o zdroji kosmického záření, jejich studie dnes vyšla v magazínu Nature. Podle studie nemohou být záblesky gamma záření původcem kosmického záření, a jako nejpravděpodobnější zdroj se teď jeví černé díry.