Raný vesmír
Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
23. října 2020 Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků
21. října 2020 Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.
Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru
23. září 2020 Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.
Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze
19. srpna 2020 Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci
9. 6. 2020 Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.
Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie
27. 5. 2020 V raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).
Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem
25. 5. 2020 Galaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde
Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví proč
6. 2. 2020 Mezinárodní tým astronomů vedený vědci z University of California, Riverside narazil na neobvykle velkou galaxii XMM-2599, jejíž světlo k nám putovalo dlouhých 12 miliard let. V této galaxii se v jednu dobu velmi intenzivně rodily nové hvězdy, to však náhle ustalo, a vědci zatím nevím proč. K
Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru
13. 1. 2020 Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly
Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy
13. 12. 2019 Astronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.
Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop
2. 12. 2019 Po splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů
