
Saturnův měsíc objevený italským astronomem Giovanni Cassinim je 15. největším měsícem sluneční soustavy.
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
![]() |
15. 10. 1997 - 15. 8. 2017 | Ukončená: Úspěch |
Vesmírné sondě Cassini, která se od roku 2004 proplétá mezi měsíci planety Saturn, se podařilo detekovat molekuly kyslíku na Dione, čtvrtém největším měsíci Saturnu. Atmosféra Dione je ale tak řídká, že odpovídá zhruba hustotě atmosféry Země ve výšce 480 kilometrů.
12. prosince se vesmírná sonda Cassini, která krouží kolem planety Saturn, přiblížila doposud nejblíže malému měsíci Dione (1100 kilometrů na šířku). Sonda proletěla pouhých 99 kilometrů nad povrchem, což jí umožnilo prozkoumat svými přístroji vnitřní strukturu Dione i zmrzlé útvary na jejím povrchu.
Měsíce planety Saturn Dione a Rhea mají na svém povrchu zvláštní útvary. Jde o úzké a dlouhé světlé skvrny označované jako linear virgae, které jsou paralelní s rovníkem a zdá se, že nemají původ na měsících, ale mimo ně. Ke svému výzkumu vědci využili snímků ze sondy Cassini, která kolem planety Saturn obíhala mezi lety 2004 a 2017.