
Phillip Scott a jeho tým amatérských astronomů objevili dva kandidáty na exoplanety, Gliese 3470 d a Gliese 3470 e, obíhající červeného trpaslíka GJ 3470. Tyto planety oběhnou mateřskou hvězdu za téměř stejnou dobu a pravděpodobně sdílí i oběžnou dráhu. Na ní se navzájem předbíhají, což zatím nikdy pozorováno nebylo.
Vědci zkoumají planety obíhající kolem červených trpaslíků, protože jsou skvělými cíli pro výzkum atmosfér. S použitím dalekohledu Jamese Webba se nyní zaměřili na blízkou super-Zemi GJ 486 b. Výsledky ukazují vysoký podíl vody (víc než 10 %) v její atmosféře, zachycený signál by nicméně mohl pocházet také od mateřské hvězdy.
Astronomové pomocí teleskopu Gemini South v Čile poprvé pozorovali první přesvědčivý důkaz o umírající hvězdě podobné Slunci, která pohlcuje exoplanetu. Poznali to podle dlouhého nízkoenergetického záblesku s označením ZTF SLRN-2020, který zachytila observatoř Gemini v Čile. Následná analýza ukázala, že se jednalo o výsledek pohlcení exoplanety červeným obrem ve vzdálenosti asi 13 tisíc světelných let.
Nová pozorování dalekohledem Jamese Webba odhalila v atmosféře exoplanety K2-18 b několik druhů molekul s atomy uhlíku. Mezi nimi metan, oxid uhličitý a také dimethylsulfid, který na Zemi vzniká pouze za přispění živých organismů. Nové nálezy podporují teorii, že exoplaneta K2-18 b, která se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy, je pokryta oceánem a má atmosféru tvořenou převážně vodíkem.
Vědci z Ústavu Maxe Plancka a univerzity v Göttingenu zjistili, že hvězdy s malým množstvím těžkých prvků poskytují vhodnější podmínky pro vznik komplexního života, než hvězdy obsahující více těchto prvků. Poměr těžších prvků totiž ovlivňuje ultrafialové záření, jehož určité části podporují vznik ozónové vrstvy Země.