Mise | Start | Status |
---|---|---|
Galileo | 18. 10. 1989 - 21. 9. 2003 | Ukončená: Úspěch |
Data ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.
V nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.
Vědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.
Vědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.
Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.