
Kuiperův pás je oblast sluneční soustavy za oběžnou drahou planety Neptun. Nachází se v ní drobné planetky, ale také větší trpasličí planety. Mezi ty nejznámější patří Pluto, Eris, nebo Arrokoth. Oblast je dodnes málo prozkoumaná, protože je daleko a tělesa jsou zde příliš chladná na to, aby byla snadno pozorovatelná ze Země.
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr 100 až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci si nejprve nebyli jistí charakterem objektu, jeho aktivita ale naznačuje, že se jedná o kometu.
Podle nejnovějších měření je kosmické optické pozadí (Cosmic Optical Background, COB) 2-3x jasnější, než světlo pocházející ze známých zdrojů. Mezi ty patří známé galaxie a jejich hvězdy, odkud pochází přebytek zatím není zřejmé. Nová analýza vycházela z měření vesmírné sondy New Horizons, která se nachází na okraji sluneční soustavy a má tak možnost sledovat optické pozadí nerušeně od Slunce a objektů, které jej obíhají.
Astronomům se podařilo objevit soustavu prstenců u trpasličí planety Quaoar, která se nachází v Kuiperově pásu daleko za oběžnou dráhou Neptunu. Na rozdíl od ostatních prstencových systémů ve sluneční soustavě je nově objevená struktura nezvykle daleko od obíhaného tělesa. K objevu pomohla observatoř Gran Telescopio Canarias, kterou vědci využili při okultaci, kdy Quaoar zakryl hvězdu na pozadí.
Na rozdíl od planet ve sluneční soustavě obíhá trpasličí planeta Pluto Slunce na eliptické oběžné dráze s vysokou inklinací. Podle nové studie, je tato zvláštní oběžná dráha relativně stabilní v dlouhém období, k jejímu narušení by ale mohlo stačit málo. Důležitou roli v jejím formování mají velké planety sluneční soustavy.