
Kvazary (Quasar - quasi-stellar object) jsou velmi zářivá jádra vzdálených galaxií. V centru těchto galaxií konzumuje supermasivní černá díra velké množství materiálu z akrečního disku, který kolem ní rotuje (tento jev se označuje jako aktivní galaktické jádro (AGN). Tím vzniká intenzivní elektromagnetické záření, které lze pozorovat na miliardy světelných let daleko. Kvazary jsou jedny z nejzářivějších a nejvzdálenějších objektů, které dnes astronomové mohou pozorovat. Blazary jsou potom kompaktní aktivní galaktická jádra, které svými energetickými proudy míří přímo k Zemi.
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Astronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.
Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.
Astronomové detekovali dva nové vzdálené zářivé kvazary s červeným posuvem kolem z=5, jde o jedny z nejzářivějších známých podobných objektů ve vesmíru. Doposud bylo nalezeno jen několik málo podobných objektů s červeným posuvem vyšším než z=4,5 a magnitudou v i-pásmu pod 18,2. Nález se podařil v datech z projektu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) za pomoci programů SkyMapper Southern Survey, Pan-STARRS1 a mise WISE.
Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.