
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
![]() |
3. 8. 2004 - 30. 4. 2015 | Ukončená: Úspěch |
Snímky pořízené kamerami vesmírné sondy Messenger odhalily zcela nový typ geologického útvaru a naznačují existenci doposud neznámého geologického procesu. Jde o velmi světlé oblasti, které mají namodralou barvu, vyskytují se po celé planetě a nepodobají se žádným jiným útvarům pozorovaným ve sluneční soustavě. Vědci z NASA je nazvali hollows (v překladu dutiny) a dál zkoumají jak vznikají a z čeho jsou složeny.
Vesmírná sonda Messenger je první umělou družicí planety nejblíže Slunci. První snímky z oběžné dráhy pořídila sonda 29. března, po několika dnech od příletu k planetě. První dny na oběžné dráze Merkuru kontrolovali inženýři v NASA postupně všechny vědecké přístroje na palubě, aby zjistili, zda nedošlo na 5 leté cestě sondy k jejich poškození. Sonda dorazila k Merkuru v pořádku a je připravena začít hlavní část své vědecké mise u doposud téměř neprozkoumané planety, rok trvající primární fáze mise začne v pondělí 4. dubna.
Na konci léta přišli vědci z NASA se zajímavým objevem, vesmírná sonda Messenger našla na planetě Merkur zcela nový typ geologických útvarů, hollows. Jde o nepravidelné sníženiny vyryté do skalnatého povrchu planety, které dosahují různých tvarů a velikostí, vyskytují se ve skupinách a jsou rozeseté po celé planetě. Nic takového ale zatím nikdo neviděl ani na Zemi, ani na jiných planetách. Co stojí za vznikem těchto zvláštních geologických útvarů?
Podobně jako na Měsíci, i na Merkuru existuje voda na povrchu, a to ukrytá před slunečními paprsky, které by ji okamžitě vypařily do vesmíru. Naznačují to nová pozorování pořízená sondou Messenger, která je první umělou družicí planety nejblíže naší mateřské hvězdě.
od 17. března, kdy se vesmírná sonda NASA dostala na oběžnou dráhu planety Merkur, ji už stačila obletět stokrát. Během této doby už sonda pořídila 70 milionů magnetických měření, 16 tisíc obrázků a sta tisíce dalších měření, s jejichž pomocí teď vědci v NASA pečlivě skládají celkový obraz planety v nevídaném detailu.