
Mars Reconnaissance Orbiter
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Orbitální sonda MRO v březnu tohoto roku pořídila fotografie oblasti v těsné blízkosti jižního pólu Marsu. Objevily se na nich podivné útvary připomínající kořeny živých organismů. Ve skutečnosti se jedná o struktury, které vytváří oxid uhličitý unikající do atmosféry v jarním období, kdy dochází k zahřívání povrchu.
Vesmírná sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kontinuálně pozoruje z oběžné dráhy Marsu její povrch už od roku 2006 a na Zemi do dnešního dne posílá nádherné snímky. Mezi nimi i tento z prosince 2017, na kterém jsou zachyceny tmavé pruhy způsobené sesuvem prachu nebo písku ve svahu. Podobných útvarů už sonda MRO zachytila více, co je způsobuje ale zatím není zcela zřejmé, vědci se domnívají, že by je mohlo spouštět náhlé zahřátí povrchu, existují však i jiné teorie.
Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která krouží kolem planety Mars, dala vědcům zatím nejlepší evidenci o tom, že na Marsu sněží. Nejedná se však o sníh jako ten, který známe ze Země, jde o tzv. suchý led, tedy zmrzlý oxid uhličitý, který se v teplejší atmosféře Země vyskytuje v plynném skupenství.
Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak teprve pošlou k Zemi. Curiosity - nejnovější, nejsofistikovanější a největší rover, který kdy na Marsu přistál - by měl dosednout na povrch 6. srpna.
Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.