
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.
Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.
1. července se Marku Showalterovi podařilo v datech z vesmírného teleskopu Hubble objevit nový objekt obíhající kolem planety Neptun. Jde o 14. měsíc nejvzdálenější planety od Slunce a nese označení S/2004 N 1. Planeta Neptun byla navštívena zatím jedinou vesmírnou sondou ze Země - Voyager 2 v roce 1989, 14. měsíc jí ale unikl. Od té doby musí astronomové pro zkoumání Neptunu, jeho prstenců a měsíců využívat teleskopů.
Ne však rok na Zemi, ale na samotné planetě Neptun, která byla objevena německým astronomem Johann Galle teprve v roce 1846. Rok na Neptunu trvá dlouhých 165 let a teprve teď se planeta dostala do stejné pozice vůči Slunci jako byla při svém objevení.
Haumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.