
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Při květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.
V bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).
V roce 2016 bylo objeveno vlákno ve středu Mléčné dráhy v blízkosti tamní supermasivní černé díry. Vlákno je dlouhé asi 2,3 světelného roku a kroutí se tak, že to podle vědců vypadá, že vychází z černé díry Sagittarius A*, která v jádru naší galaxie leží. Týmu vědců vedenému Markem Morrisem z University of California se podařilo pořídit zatím nejdetailnější snímek tohoto objektu. Nová studie publikovaná v magazínu The Astrophysical Journal Letters navíc přichází hned se třemi možnými vysvětleními pozorovaného úkazu.
V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.
Přesto, že je okolí naší domácí supermasivní černé díry Sagittarius A* bičované gravitačními vlivy a radiací z tohoto extrémně masivního objektu, astronomům se podařilo objevit zde nově vznikající hvězdy. V okruhu tří světelných let od středu Mléčné dráhy se podle dat z observatoře ALMA nachází hned 11 protohvězd, což vede vědce k přehodnocení aktuálních teorií o tom, kde nové hvězdy mohou vznikat. Výsledky byly publikovány ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal Letters.