
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Družice Swift zachytila v září z oběžné dráhy Země náhlý silný záblesk rentgenové radiace, dokonce hned tři za sebou, přicházející se souhvězdí střelce. Astronomové tento jev připisují nově, která představuje záblesk způsobený množstvím hmoty dopadajícími na bílého trpaslíka, neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Podle vědců NASA by mohlo jít o novou černou díru hvězdné velikosti, která se nachází asi 20 tisíc světelných let od jádra naší galaxie.
Galaxie Markarian 739 (NGC 3758) leží asi 425 milionů světelných let od Země směrem k souhvězdí lva. Většina velkých galaxií, včetně Mléčné dráhy, má ve svém centru masivní černou díru, kolem které zbytek hmoty v galaxii rotuje podobně jako planety kolem hvězdy. S pomocí vesmírných observatoří Swift a Chandra teď astronomové objevili druhou masivní černou díru ve středu galaxie Markarian 739.
Astronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.
Astronomům se s pomocí celého zástupu vesmírných i pozemních teleskopů loni podařilo objevit nový magnetar Swift J1822.3-1606. Doposud je známých pouze 23 exemplářů toho magnetického monstra, které vzniká při zániku extrémně masivní hvězdy. Swift J1822.3-1606 je však ještě výjimečnější, je totiž jedním z dvojice známých magnetarů s nízkým vnějším magnetickým polem.
Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.