
Progress znamená pokrok, tentokrát to byl ale úkrok stranou, nebo rovnou pád do hlubin, zakončený explozí a rozbitými okenními tabulemi v Altajské republice. To máme pěkný pokrok, ale tak nějak špatným směrem. Šestice astronautů na orbitální stanici zatím zůstává klidná, mají zásob dostatek a i kdyby nebylo ruského progressu, jsou tu další dopravní prostředky. Nervózní už ale může začít být ruský vesmírný průmysl, přichází totiž volný trh, který jej doslova roztrhá.
Ve středu 26. ledna vědci z NASA na tiskové konferenci odhalili světu další z řady objevů vesmírné observatoře Hubble a jak už je zvykem, dali nám vědět dopředu, abychom se měli nač těšit. Předmětem objevu, který vědci prezentovali v britském časopise Nature, je fotografie nejvzdálenějšího pozorovaného objektu. Objekt nesoucí označení UDFj-39546284 je podle vědců vzdálený 13,2 miliardy světelných let a je o 150 milionů vzdálenější než dosavadní držitel rekordu.
Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.
Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.
Vesmírná mise sondy Planck pod taktovkou ESA začala v roce 2009, jejím úkolem je snímat oblohu v mikrovlném záření o vlnových délkách 0,35-100 milimetrů. Díky citlivosti přístrojů je sonda schopna měřit tzv kosmickou mikrovlnou radiaci (cosmic microwave background), což jsou zbytky energie vytvořené při zrodu vesmíru při velkém třesku.