
Aktuální předpověď intenzity polární záře. Na snímku lze vidět, jaká intenzita severní polární záře se předpokládá během zhruba 20 minut. Nižší intenzita je zelenou barvou, vyšší intenzita žlutou až červenou. Více informací
Ve čtvrtek se na Slunci objevila silná erupce třídy X1. Došlo během ní k výronu koronální hmoty (CME), který zamířil k naší planetě. Tento materiál způsobuje geomagnetické bouře, při kterých je možné pozorovat polární záře. Nejprve se předpokládalo, že k Zemi dorazí v noci na neděli, nakonec to ale zřejmě bude až v noci z neděle na pondělí. Aktivita by mohla být natolik silná, že by mohla způsobit polární záři viditelnou i z České republiky.
Data z teleskopu Hubble a dalších observatoří naznačují, že červený veleobr Betelgeuse prošel v roce 2019 událostí, při které přišel o materiál z podstatné části svého povrchu. Tento jev by ze Země pozorovatelný jako výrazné pohasnutí této hvězdy v souhvězdí Orionu. Vědci to označili za SME (Surface Mass Ejection), což je chování, které u běžné hvězdy doposud pozorováno nebylo.
V pátek krátce před 18. hodinou večer došlo na Slunci k silné erupci. Astronomové ji pozorovali pomocí vesmírné observatoře SDO, která se na sledování Slunce soustředí. Erupce byla zařazena do třídy X - nejsilnější ze tříd, do kterých jsou tříděny.
Sluneční aktivita dala v posledních dnech vzniknout hned dvěma koronálním výronům hmoty (CME), které míří naším směrem. Na cestě k naší planetě by mohlo dojít k jejich spojení a vytvoření velkého oblaku, který by k Zemi mohl dorazit ve čtvrtek. Pokud bude dostatečně velký, mohly by se objevit polární záře i jižněji, než je běžné.
Nedávná pozorování komety C/2021 A1 (Leonard) ukazují, že po lednovém průletu kolem Slunce ztratila své jádro i ocas. Astronomové se shodují, že došlo k jejímu rozpadu, nepřežila totiž přiblížení k hvězdě. Jako jeden z prvních to zaznamenal 23. února Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.