Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
InSight

Americká mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) začala 5. 5. 2018 a stále probíhá. Jejím cílem je Mars.
InSight
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 5. 5. 2018
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie InSight

Sonda InSight zkoumala otřesy Marsu při přistání Perseverance, nová data pomáhají odhadnout hustotu planety

Obrázek k článku:

Když rover Perseverance začátkem roku prolétal atmosférou Marsu, odhodil dva balanční bloky, každý o váze 77 kilogramů. Sonda InSight vzdálená 3 450 kilometrů bedlivě naslouchala nitru planety svým seismometrem. Vědci totiž chtěli zjistit, zda otřesy vyvolané dopadem těchto bloků vyvolají detekovatelné otřesy. Nevyvolaly. I to ale o nitru Marsu prozrazuje nové informace.

V srpnu a září zachytila sonda InSight zatím nejsilnější otřesy Marsu

Obrázek k článku:

Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z roku 2019. Prostřednictvím studia otřesů zkoumají vědci nitro planety Mars.

Mise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu

Obrázek k článku:

Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu planety pod stacionární sondou. Nové závěry byly prezentovány v sérii tří vědeckých studií.

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Obrázek k článku:

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

Obrázek k článku:

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Obrázek k článku:

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

Obrázek k článku:

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Obrázek k článku:

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

Zatmění Slunce na Marsu dokáže hýbat se seismometrem sondy InSight

Obrázek k článku:

Podobně jako na Zemi, i na Marsu lze pozorovat zatmění Slunce, vypadá ale trochu jinak. Nečekaný zážitek zaznamenává při zatmění stacionární sonda InSight - při zakrytí Slunce měsícem Phobos se jeden z jejích instrumentů nečekaně naklání.

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

Podle tweetu NASA mají poslední pokusy o zavrtání malé sondy zvané Krtek (Mole) pod povrch Marsu konečně úspěch. Na zveřejněném videu lze pozorovat jak robotické rameno stacionární sondy InSight pomáhá malému Krtkovi v zavrtání. Snaha však ještě není zdaleka u konce, NASA očekává, že toto úsilí bude pokračovat v následujících týdnech.

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

Před rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

Obrázek k článku:

Během víkendu se sonda HP3, přezdívaná krtek, dostala ven z díry, do které byla zatím částečně zavrtaná. Podle vědců může za tyto potíže složení a struktura horniny, v místě přistání sondy InSight. Zvolená metoda zahloubení sondy tak neumožňuje její pohyb pouze povrch a následné měření teplot a otřesů. Operátoři mise se tak nyní pokouší přijít na jiný způsob, jak sondu pod povrch přece jen dostat.

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatily

Obrázek k článku:

Robotické sondě InSight se na Marsu podařilo alespoň částečně zprovoznit minisondu HP3, jejímž úkolem je zavrtat se pod povrch a zkoumat nitro planety. Sonda HP3 přezdívaná také Krtek byla od března zaseknutá a nedařilo se ji uvést do provozu. To se povedlo až nyní za použití robotického ramene hlavní sondy. Za poslední týden se už pohnula o 2 centimetry.

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

Obrázek k článku:

Součástí mise InSight je mimo jiné malá sonda HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit teplo vycházející z nitra planety. Krátce po vypuštění sondy v únoru tohoto roku však došlo k jejímu zaseknutí a od té doby leží nehybně, částečně zavrtaná pod povrch. Vědci z NASA si nyní myslí, že ví, co problémy způsobilo, a pokusí se je v následujících dnech vyřešit.

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planety

Obrázek k článku:

Seismometr SEIS, který je součástí mise InSight na Marsu, zkoumá nitro sousední planety prostřednictvím seismických vln. První signál zachytil v dubnu letošního roku a od té doby jich zaznamenal něco málo přes sto. Podobné signály však mohou mít různý původ a nemusí být snadné jej poznat. Relativně jistí, že pochází z nitra planety, jsou si vědci zatím u zhruba dvacítky z těchto signálů.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

Obrázek k článku:

6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

Sonda InSight začala s vrtáním pod povrch Marsu, brzy se však zasekla

Obrázek k článku:

Součástí robotické sondy InSight je mimo jiné zařízení na vrtání do země a měření teplot až do hloubky 5 metrů. Instrument HP3 přezdívaný Krtek se do povrchu Marsu zaryl ve čtvrtek, nicméně po necelém půl metru přestal a zřejmě se zasekl. Doposud se nepodařilo hloubení obnovit, operátoři mise se domnívají, že sonda mohla narazit na větší kámen a je částečně nakloněná. Nyní probíhá analýza stavu sondy a další pokus o vrtání je v plánu do dvou týdnů.

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou stanici

Obrázek k článku:

Robotická sonda InSight sedí nehybně na povrchu Marsu a postupně zprovozňuje různá zařízení, která s sebou ze Země přivezla. NASA nyní spustila webovou stránku, kde můžete pozorovat kontinuální a aktuální informace o počasí v místě přistání, Elysium Planitia. Z naměřených hodnot je krásně vidět, jak teploty kolísají mezi dnem a nocí, je mezi nimi rozdíl až 80 °C. Kromě teplot vzduchu měří sonda InSight také aktuální atmosférický tlak a sílu větru.

Sonda InSight položila pomocí robotického ramene na povrch Marsu první vědecký přístroj - seismometr

Obrázek k článku:

Robotický modul InSight, který sedí od listopadu na Marsu poblíž rovníku, umístil ve středu 19. prosince na povrch planety seizmometr SEIS, který bude měřit otřesy půdy. Jde o první seizmometr aplikovaný na jiné planetě. Podle operátorů jdou počáteční operace mise InSight lépe než předpokládali, původně odhadovali, že jim umístění prvních přístrojů na povrch zabere o několik týdnů déle.

Sonda InSight byla poprvé vyfotografována z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

6. a 11. prosince se podařilo orbitální sondě MRO vyfotit přistávací modul InSight na povrchu Marsu. Jde o první snímek sondy InSight z oběžné dráhy a finální potvrzení její pozice na Marsu. Doposud operátoři mise pouze odhadovali, kde přesně se v cílové oblasti na Marsu sonda nachází. Kromě samotného přistávacího modulu s vědeckým zařízením se podařilo ve snímcích z oběžné dráhy nalézt také tepelný štít a padák, které byly při přistání sondy odhozeny.

První záznam zvuku z Marsu: sonda InSight kromě focení a vrtání také nahrává vítr

Obrázek k článku:

Sonda InSight poslala na Zemi audiozáznam z povrchu Marsu, který obsahuje vibrace způsobené větrem vanoucím v místě přistání. Toto není přímo plánovaná funkcionalita, se kterou sonda k rudé planetě letěla, vědci však dokázali interpretovat posbíraná data a vznikla tak první nahrávka větru z Marsu. Vibrace způsobené větrem zachytily hned dva přístroje: seismometr a barometr. Jde o jedny z prvních dat o počasí, které bude sonda InSight v následujících měsících sbírat.

Snímky poslané z Marsu ukazují stav přístrojů sondy InSight i prostředí v oblasti Elysium Planitia

Obrázek k článku:

Po hladkém přistání na povrchu rudé planety se sonda InSight rozkoukává kolem a zkouší zařízení, kterými je vybavena. 4. listopadu dostala NASA z Marsu několik snímků, které ukazují stav přístrojů i prostředí, ve kterém se sonda nachází. Kromě kamery už řídící středisko mise dostává také data o tlaku vzduchu. V příštích týdnech budou postupně uváděna do provozu další zařízení.

Malé družice MarCO, které letěly se sondou InSight k Marsu, by ještě mohly letět k malé planetce

Obrázek k článku:

Spolu s přistávacím modulem InSight letěly k Marsu i dvě malé družice MarCO. Malé cubesaty se tak poprvé dostaly za oběžnou dráhu Země a potvrdily, že i takto malé a jednoduché sondy mohou mít využití v planetární vědě. Hlavním úkolem dvojice malých družic bylo poslat na Zemi data z přistání sondy InSight na Zemi, protože žádná z orbitálních sond u Marsu nebyla zrovna v dohledu. NASA nyní zvažuje prodloužení jejich mise a průlet kolem dalších objektů třeba v pásu asteroidů.

Sonda InSight měla štěstí, přistála ve vhodném prostředí, NASA ale neví, kde přesně se nachází

Obrázek k článku:

Po přistání modulu InSight na povrchu Marsu se vědci ihned pustili do zkoumání prostředí, ve kterém se sonda aktuálně nachází. Z prvních snímků to vypadá, že se nachází v kráteru zaplněném pískem a dalším materiálem. Zatím není zřejmé jak je kráter veliký ani hluboký, jsou to nicméně dobré zprávy pro sondu HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit chvění pocházející z nitra planety i z dopadu meteoritů.

Solární panely sondy InSight jsou rozvinuty, po úspěšném přistání přichází vědecká fáze mise

Obrázek k článku:

Operační středisko mise InSight dostalo od sondy signál, že solární panely jsou rozvinuté. Informace dorazila skrze orbitální sondu Mars Odyssey, když nad místem přistání přeletěla. Jde o důležitou fázi mise, protože sonda nyní může každý den dobíjet své baterie, které napájí její vědecké instrumenty.

Sonda InSight úspěšně přistála na Marsu, bude zkoumat nitro planety

Obrázek k článku:

V pondělí ve večerních hodinách přistála sonda InSight na povrchu planety Mars. Přistání na Marsu však nebylo nic jednoduchého, velké množství sond jej v minulosti nepřežilo. Operátoři misí k Marsu navíc po vstupu sondy do atmosféry ztrácí spojení a nemají informace o stavu přistávající sondy, mohou pouze čekat, zda se sonda ozve z povrchu při úspěšném přistání. To by měly změnit dvě drobné družice, které při přistání InSight kolem Marsu prolétly a poslaly na Zemi cenné informace.

Přistání sondy InSight na Marsu se blíží, jak bude probíhat?

Obrázek k článku:

Přistání sondy InSight na Marsu se blíží, do atmosféry vstoupí v pondělí 26. listopadu. Doposud nemohli operátoři se sondami během přistávacího manévru na Marsu, který většinou trvá kolem 6 minut, komunikovat. O výsledku se tak vždy dozvídali až po přistání v případě úspěchu a v případě neúspěchu bylo prostě ticho. Sonda InSight však bude komunikovat hned s několika dalšími zařízeními na oběžné dráze Marsu i na Zemi a bude tak poprvé možné sledovat její pohyb skrz atmosféru. Vzhledem ke vzdálenosti Marsu však nebude možné do přistávacího procesu zasáhnout, protože signál na Zemi letí několik minut.

Jedna z drobných sond MarCO poprvé vyfotila svůj cíl - planetu Mars

Obrázek k článku:

Jde o první fotografii Marsu pořízenou z cubesatu - drobné sondy o velikosti krabice od bot. Dvě sondy MarCO (Mars Cube One) doprovázejí po vlastní ose sondu třetí - InSight, která na Marsu přistane v listopadu. Cubesaty letí na Mars poprvé a mají ověřit, zda tak drobná zařízení přežijí meziplanetární cestu a mohou misím pomoci s doplňkovými přístroji. Konkrétně sondy MarCO mají zajistit spojení sond InSight se Zemí při průletu atmosférou Marsu.

Sonda InSight se ozvala z cesty k Marsu, cesta zatím probíhá bez problémů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Insight má za sebou půlku cesty k sousední planetě, na které by měla přistát 26. listopadu. 6. srpna překonala pomyslnou hranici půli cesty a při té příležitosti byly zkontrolovány všechny její přístroje - fungují tak, jak mají. 20. srpna za sebou měla sonda 277 milionů kilometrů a čekalo ji dalších 208 milionů. Po přistání bude nehybný modul InSight zkoumat nitro planety Mars.

Cubesaty MarCO provedly plánovanou korekci své trajektorie při cestě na Mars

Obrázek k článku:

V minulém týdnu dokončila dvojice družic MarCO (Mars Cube One) korekci svých trajektorií na cestě k planetě Mars. Obě malé družice cestují na Mars vedle výrazně větší sondy InSight, pro kterou budou zprostředkovávat komunikaci při průletu atmosférou.

Drobné komunikační družice MarCO, které doprovázejí sondu InSight k Marsu, navázaly spojení se Zemí

Obrázek k článku:

NASA navázala spojení s malými cubesaty mise MarCO, které letí samostatně avšak po stejné trajektorii jako sonda Insight. Obě družice, pojmenované Wall-E a Eve, jsou v pořádku a míří k planetě Mars. Úkolem dvou malých sond bude při přistání sondy InSight na Marsu v listopadu přenášet komunikační signál zpátky na Zemi.

Vesmírná sonda InSight odstartovala úspěšně k Marsu. Bude zkoumat nitro planety a počasí

Obrázek k článku:

V sobotu 5. května odpoledne vyslala NASA novou robotickou sondu k planetě Mars. Jde o malý nehybný přistávací modul InSight, který bude mít za úkol sbírat informace o nitru Marsu. Sondu vynesla raketa Atlas V z Kalifornie společně s dalšími dvěma souputníky: dvěma malými komunikačními družicemi MarCO. Jde o misi která má mnohá prvenství: první podpovrchový průzkum Marsu, první cubesaty u jiné planety a také první meziplanetární start z Kalifornie.

Společně s přistávacím modulem InSight letos poletí k Marsu dvě další družice

Obrázek k článku:

Přistávací modul InSight dorazil v minulém týdnu do Kalifornie před svým startem do vesmíru 5. května tohoto roku. Odložená mise z roku 2016 má za cíl zkoumat nitro rudé planety, její počasí a také vyzkoušet několik nových technologií, včetně malých komunikačních satelitů MarCO, které budou misi doprovázet. Robotickou sondu nyní čekají ještě poslední testy a natankování palivem než bude nasazena na raketu Atlas V, která ji v květnu vynese do vesmíru.

Přistávací modul InSight bude od listopadu 2018 vrtat pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

NASA vybrala do svého programu relativně méně nákladných vesmírných misi InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) v roce 2012. Cílem mise bude zkoumání nitra a geologické aktivity na Marsu pomocí malé přistávací sondy. InSight bude měřit seizmickou aktivitu v nitru Marsu, kromě toho se také zaměří na jádro planety, jeho velikost, konzistenci a množství tepla, které vydává.