Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Swift

Mise Swift začala 20. 11. 2004 a stále probíhá.
Začátekmission icon 20. 11. 2004
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie Swift

Následná pozorování černé díry, která roztrhala hvězdu, vědcům prozrazují více o tomto procesu

Obrázek k článku:

Pomocí vesmírných teleskopů Swift a XMM-Newton vědci prozkoumali objekt Swift J1644+57. Jedná se o takzvanou TDE (tidal disruption event, slapové narušení) událost, při které gravitace černé díry roztrhá hvězdu, která se k ní přiblížila. Nová pozorování mimo jiné vědcům pomohla upřesnit limity pro hmotnost této černé díry - měla by mít mezi 0,6-7,9 milionů hmotností Slunce.

Před několika dny zazářil v Mléčné dráze dosud neznámý magnetar

Obrázek k článku:

3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je tedy 25. známý magnetar.

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Rádiové signály z mladého magnetaru vykazují nezvyklé chování, naznačují nepravidelné magnetické pole hvězdy

Obrázek k článku:

Magnetar Swift J1818.0-1607 je nejmladší známá neutronová hvězda, astronomové ji pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. Podle nové studie v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society tento objekt navíc vykazuje neočekávané chování - jeho rádiové pulzy se liší od ostatních magnetarů a zdá se, že má oba magnetické póly na stejné polokouli.

Teleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy

Obrázek k článku:

Pozorování vesmírným rentgenovým teleskopem XMM-Newton odhalila zatím nejmladší známý magnetar. Tuto neutronovou hvězdu s velmi silným magnetickým polem astronomové pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. To je nejmladší pozorovaná neutronová hvězda ze zhruba 3 tisícovek doposud identifikovaných v Mléčné dráze. Identifikace takto mladých objektů v hlubokém vesmíru je pro vědce unikátní příležitostí poznat procesy, které k jejich vzniku vedou.

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polem

Obrázek k článku:

Astronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.

Observatoř Swift zachytila obří erupce vycházející z blízké malé hvězdy

Vesmírné observatoři Swift se letos v dubnu podařilo zachytit nejintenzivnější erupce vycházející z blízkého červeného trpaslíka, oznámila to koncem září NASA. Hvězda, menší a mladší než naše Slunce se tehdy otřásala erupcemi celé dva týdny, během kterých observatoř zachytila hned sedm supererupcí, jejichž síla byla až 10 000x silnější než u dosavadní největší naměřené erupce. Původcem erupcí je dvojhvězda DG CVn (DG Canum Venaticorum) vzdálená asi 30 světelných let, obě její složky jsou červené trpaslíky o zhruba třetině hmotnosti a velikosti Slunce.

Teleskopy Swift a Newton XMM monitorují dvojici masivních objektů při hvězdném tanci

Hvězdy typu O patří mezi nejmasivnější hvězdy s nejvyššími teplotami a nejsilnějšími slunečními větry, které do jejich okolí chrlí radiaci a nabité částice. Totéž platí pro hvězdy, které se vzájemné obíhají v páru, jejich sluneční větry potom vytváří turbulentní prostředí plné radiace. Teleskop NASA Swift a evropský XMM Newton pozorují dvojhvězdu Cygnus OB2 #9 vzdálenou 4700 světelných let. Ta je sice zakryta oblaky plynů, v rentgenové části elektromagnetického spektra však probíhá pro astronomy neopakovatelná podívaná.

Družice Swift zachytila unikátní rentgenový záblesk v hloubi Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Družice Swift zachytila v září z oběžné dráhy Země náhlý silný záblesk rentgenové radiace, dokonce hned tři za sebou, přicházející se souhvězdí střelce. Astronomové tento jev připisují nově, která představuje záblesk způsobený množstvím hmoty dopadajícími na bílého trpaslíka, neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Podle vědců NASA by mohlo jít o novou černou díru hvězdné velikosti, která se nachází asi 20 tisíc světelných let od jádra naší galaxie.

Astronomové objevili teprve druhý magnetar s nízkým vnějším magnetickým polem

Astronomům se s pomocí celého zástupu vesmírných i pozemních teleskopů loni podařilo objevit nový magnetar Swift J1822.3-1606. Doposud je známých pouze 23 exemplářů toho magnetického monstra, které vzniká při zániku extrémně masivní hvězdy. Swift J1822.3-1606 je však ještě výjimečnější, je totiž jedním z dvojice známých magnetarů s nízkým vnějším magnetickým polem.

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

Astronomové objevili druhou masivní černou díru v centru blízké galaxie

Obrázek k článku:

Galaxie Markarian 739 (NGC 3758) leží asi 425 milionů světelných let od Země směrem k souhvězdí lva. Většina velkých galaxií, včetně Mléčné dráhy, má ve svém centru masivní černou díru, kolem které zbytek hmoty v galaxii rotuje podobně jako planety kolem hvězdy. S pomocí vesmírných observatoří Swift a Chandra teď astronomové objevili druhou masivní černou díru ve středu galaxie Markarian 739.

Tři vesmírné teleskopy NASA se zaměřily na tajuplnou explozi v hlubokém vesmíru

Obrázek k článku:

Vesmírné teleskopy Swift, Hubble a Chandra spojily své síly, aby společně prozkoumaly doposud neznámý typ exploze, nad kterým si vědci lámou hlavu už od jejího prvního zpozorování 28. března. Tehdy zaznamenal vesmírný teleskop Swift, který zkoumá hvězdnou oblohu a hledá gamma záblesky (gamma-ray burst), explozi gamma záření v souhvězdí Draco, která se ale svým chováním vymykala dříve pozorovaným zábleskům.