Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Chandra

Mise Chandra začala 23. 7. 1999 a stále probíhá.
Začátekmission icon 23. 7. 1999
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie Chandra

4 prázdné bubliny v jádru galaktické kupy RBS 797 mohly být způsobeny dvojicí supermasivních černých děr

Obrázek k článku:

S pomocí rentgenového teleskopu Chandra se astronomům podařilo nahlédnout do galaktické kupy RBS 797 vzdálené 3,9 miliard světelných let. Předchozí pozorování tímto teleskopem zde odhalila dvojici obřích bublin, které zřejmě vznikly působením supermasivní černé díry. Nová, detailnější pozorování teď ale ukazují další dvojici menších bublin, což by mohlo znamenat přítomnost dalšího supermasivního objektu.

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Obrázek k článku:

Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

Obrázek k článku:

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

První rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývoje

Obrázek k článku:

Astronomům se s pomocí vesmírného teleskopu Chandra podařilo detekovat záblesk rentgenové radiace od velmi mladé hvězdy. Nese označení HOPS 383, nachází se 1 400 světelných let daleko a až bude starší, bude se podobat Slunci. Nyní ji ale astronomové pozorují ještě s akrečním diskem materiálu, který protohvězda konzumuje. Jde o první detekci rentgenového záření od takové hvězdy v takto brzké fázi jejího vývoje.

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

Obrázek k článku:

Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

Obrázek k článku:

Při výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

Obrázek k článku:

Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém záření

Obrázek k článku:

Astronomové identifikovali torus obklopující supermasivní černou díru v jádru galaxie NGC 5643. Jde o strukturu, která se vytváří v bezprostřední blízkosti masivní černé díry a ze které se v její středu utváří akreční disk materiálu, který černá díra urychluje a zahřívá na extrémní rychlosti a teploty. Vědci k analýze tohoto objektu využili dat z milimetrové radiové observatoře ALMA v Čile a rentgenového vesmírného teleskopu Chandra.

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

Obrázek k článku:

Vědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

Rentgenový teleskop Chandra je po chybě v minulém týdnu znovu online

Obrázek k článku:

Operátorům mise Chandra se podařilo identifikovat a vyřešit problém, který vedl 10. října k odstavení vesmírného teleskopu Chandra. Šlo o 3 sekundy trvající chybu na gyroskopu, která vedla ke špatnému výpočtu aktuálního pohybu teleskopu. Problémový gyroskop byl nahrazen jiným a bude nadále sloužit jako rezerva.

Po teleskopu Hubble je mimo provoz také rentgenová observatoř Chandra

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Chandra, který pozoruje hvězdnou oblohu v rentgenovém spektru elektromagnetického záření, se ve středu přepnul do bezpečnostního módu. Na vině je pravděpodobně chyba na jednom z gyroskopů, které pomáhají s orientací teleskopu. Podobné problémy potkaly o týden dříve také vesmírný teleskop Hubble. NASA v obou případech uklidňuje, že nejde o fatální problémy a oba teleskopy budou moci nadále sloužit.

NASA prodloužila operace rentgenového teleskopu Chandra do roku 2024, možná až 2030

Obrázek k článku:

Rentgenový teleskop Chandra je ve vesmíru už od roku 1999, kdy jej na oběžnou dráhu vynesl raketoplán Columbia. NASA nyní prodloužila financování jeho operací do roku 2024 s možností je dále prodloužit až do roku 2030. Celkem by mohla NASA zaplatit za provoz teleskopu do roku 2030 563 milionů dolarů. Teleskop provozuje Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics na Universitě v Harvardu.

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

Obrázek k článku:

Tým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdy

Obrázek k článku:

Před asi deseti lety objevili astronomové nový druh galaxií, byly menší než ostatní ale zároveň obsahovaly poměrově více hmoty. Podle nové studie za to mohou jejich centrální supermasivní černé díry, které zkonzumovaly část hmoty, která by jinak šla do formování hvězd. Přišli na to studiem dvou blízkých galaxií Mrk 1216 a PGC 032673, výsledky jejich výzkumu jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

U nejbližší hvězdy by mohla být dostatečně nízká radiace pro existenci života

Obrázek k článku:

Při hledání potenciálně obyvatelných planet mimo sluneční soustavu se astronomové často dívají směrem k nejbližší hvězdě - Alfa Centauri. Jde ve skutečnosti o tři hvězdy vázané k sobě gravitační silou a každá je tak trochu jiná. U dvou z nich však panují podmínky, které by mohly existenci života umožňovat. Vyplývá to z pozorování rentgenového teleskopu Chandra, který zkoumal intenzitu radiace vycházející z těchto hvězd.

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhu

Obrázek k článku:

Za použití rentgenového vesmírného teleskopu Chandra a velkého pozemního teleskopu VLT v Čile se vědcům podařilo objevit osamocenou neutronovou hvězdu se slabým magnetickým polem, první mimo Mléčnou dráhu. Nachází se v Malém Magellanově oblaku, což je sousední galaxie, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let.

V jádru Mléčné dráhy rotují kolem supermasivní černé díry také tisíce menších černých děr

Obrázek k článku:

Astronomové objevili s pomocí vesmírného rentgenového teleskopu Chandra známky existence až tisíců černých děr v bezprostředním okolí středu Mléčné dráhy. Jedná se o menší černé díry hvězdné hmotnosti dosahující masy mezi 5 a 30 hmotností Slunce, které rotují kolem obří černé díry, která dosahuje až 4 milionů hmotností Slunce a nese označení Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*). Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v magazínu Nature 5. května.

V galaxiích v centru masivních galaktických kup dřímají skutečná monstra: ultramasivní černé díry

Obrázek k článku:

Když tým astronomů zkoumal vzdálené masivní galaktické kupy, zjistil, že v centrech některých galaxií dřímají opravdová vesmírná monstra. Jedná se o ultramasivní černé díry, které dosahují mnohonásobně větších hmotností než "běžné" supermasivní černé díry v jádrech galaxií. Jedním z autorů studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society je i Julie Hlavacek-Larrondová, profesorka na Université de Montréal, která má české kořeny.

Za pomoci gravitační čočky byly objeveny první exoplanety mimo naši vlastní galaxii

Obrázek k článku:

Za pomoci gravitační čočky se astronomům podařilo objevit exoplanety ve vzdálené eliptické galaxii. Jde o první detekci planetárních těles mimo naši vlastní galaxii. Objev se podařilo učinit analýzou světla vzdáleného kvazaru, které proletělo bližší galaxií a doznalo určitých změn. Tyto změny si astronomové nedokáží vysvětlit lépe, než existencí exoplanet v této galaxii.

V místě loňské detekce gravitačních vln něco stále silněji září, astrofyzikové zatím neví, co by to mohlo být

Obrázek k článku:

V místě, kde byla loni pomocí gravitačních vln historicky poprvé detekována kolize neutronových hvězd, zesiluje intenzita záření v rentgenových i radiových vlnových délkách. Takové chování astrofyzikové neočekávali - předpoklad byl, že emise budou postupně klesat. I když podobné události po určitou dobu svou záři zesilují, po krátké době začnou pohasínat. Nová pozorování pochází z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra, který se po několika měsících k místu zaměřil znovu v prosinci.

Proleťte se středem naší galaxie kolem supermasivní černé díry v nové vizualizaci

Obrázek k článku:

Nová vizualizace středu naší galaxie Vás zavede do blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v 360° videu. Vědci dali tento průlet dohromady z pozorování rentgenového teleskopu Chandra a dalších, které dokáží prohlédnout oblaka prachu, které střed Mléčné dráhy zastírají. Animace začíná 350 let v minulosti a zaznamenává hvězdy a jejich pohyb v rozmezí asi 500 let. Vše se odehrává asi 25 tisíc světelných let od Země.

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia A

Obrázek k článku:

Většina chemických prvků, které se nacházejí okolo nás, pochází z hvězd, ve kterých vznikají při termonukleární fúzi. Do volného vesmíru jsou potom tyto elementy chrleny supernovami, explozemi masivních hvězd na konci svého života. Astronomové proto zkoumají pozůstatky těchto explozí a snaží se zjistit, jak celý tento proces probíhá. Cassiopeia A je mlhovina, která vznikla odhozením materiálu při supernově před 300-350 lety (+ oněch 11 tisíc let), pomocí rentgenového teleskopu Chandra v ní teď astronomové nacházejí konkrétní chemické prvky.

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

Obrázek k článku:

Analýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

Astronomové poprvé detekovali exoplanetu pomocí rentgenového teleskopu

Jedním ze způsobů jak najít exoplanety je pozorování mateřské hvězdy a čekání na moment, kdy planeta přechází mezi hvězdou a teleskopem a způsobí tak její mírné pohasnutí. Tato metoda ale byla doposud využívána pouze optickými teleskopy a pomohla najít stovky exoplanet a tisíce potenciálních kandidátů. Nově nyní vědci zaměřili dva vesmírné rentgenové teleskopy k blízké hvězdě HD 189733, kolem které obíhá nejbližší horký jupiter od Slunce.

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

Obrázek k článku:

Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

Pozorování teleskopem Chandra popírají teorie o růstu supermasivních černých děr

Obrázek k článku:

Teleskop Chandra X-Ray Observatory, který snímá vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření, je astronomy hojně využíván pro pozorování černých děr. Tato pozorování teď, zdá se, odporují doposud široce přijímaným teoriím o růstu monstrózních černých děr v centrech galaxií. Astronomové se domnívali, že tento růst souvisí s růstem velikosti samotných galaxií, zejména pak jejich center, kde se vyskytují masivní hvězdy. Nové nálezy ale u dvou blízkých galaxií ukazují opačný trend, který dosavadní teorie popírá.

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

Vesmírná observatoř Chandra zpozorovala doposud nejrychlejší částice vycházející od černé díry

Obrázek k článku:

Když se rentgenová observatoř Chandra mezi srpnem a říjnem loňského roku zaměřila na černou díru IGR J17091 (IGR J17091-3624), zpozorovala zatím nejrychleji proudící hvězdné větry v blízkosti černé díry hvězdné hmotnosti. Astrofyzikové se dokonce domnívají, že by tento proud částic mohl od hvězdy odnášet mnohem větší množství materiálu, než se doposud uvažovalo za možné.

Nedaleká černá díra Cygnus X-1 byla důkladně prozkoumána třemi vesmírnými teleskopy

Obrázek k článku:

Cygnus X-1 je nejbližší potvrzená známá černá díra, nachází se v souhvězdí Labutě a je vzdálená 6070 světelných let. Patří do binárního systému spolu s masivní modrou hvězdou, která astronomům pomohla při sbírání nových informací o objektu, který ve viditelném spektru není vidět. Astronomové se na známou černou díru zaměřili hned třemi různými observatořemi v různém světelném spektru a získali o ní zatím nejpřesnější informace.

Vesmírná rentgenová observatoř Chandra poprvé vyfotila proud hmoty přitahovaný černou dírou

Obrázek k článku:

Astronomové z NASA zamířili vesmírný teleskop Chandra směrem ke galaxii NGC 3115 a podařilo se jim poprvé zachytit masivní proud materiálu od hvězd v centru galaxie k jejímu středu, kde se ukrývá supermasivní černá díra. Pro vědce nejde o žádné převratné zjištění, existence podobných proudů se předpokládala, doposud však nebyl tento jev zachycen na kameře.

Astronomové objevili druhou masivní černou díru v centru blízké galaxie

Obrázek k článku:

Galaxie Markarian 739 (NGC 3758) leží asi 425 milionů světelných let od Země směrem k souhvězdí lva. Většina velkých galaxií, včetně Mléčné dráhy, má ve svém centru masivní černou díru, kolem které zbytek hmoty v galaxii rotuje podobně jako planety kolem hvězdy. S pomocí vesmírných observatoří Swift a Chandra teď astronomové objevili druhou masivní černou díru ve středu galaxie Markarian 739.

Tři vesmírné teleskopy NASA se zaměřily na tajuplnou explozi v hlubokém vesmíru

Obrázek k článku:

Vesmírné teleskopy Swift, Hubble a Chandra spojily své síly, aby společně prozkoumaly doposud neznámý typ exploze, nad kterým si vědci lámou hlavu už od jejího prvního zpozorování 28. března. Tehdy zaznamenal vesmírný teleskop Swift, který zkoumá hvězdnou oblohu a hledá gamma záblesky (gamma-ray burst), explozi gamma záření v souhvězdí Draco, která se ale svým chováním vymykala dříve pozorovaným zábleskům.

Vesmírná observatoř Chandra X-ray objevila supratekutou hmotu v neutronové hvězdě

Obrázek k článku:

Neutronové hvězdy vznikají při supernovách jako pozůstatky původního objektu, jsou to nejhustější známé pozorovatelné objekty ve vesmíru. V hustotách jaké panují v jádrech neutronových hvězd jsou protony a elektrony stlačovány obrovskou silou a fúzují do neutronů, subatomárních částic, které nemají žádný elektrický náboj. Podmínky v nitru neutronové hvězdy vytváří bizarní hmotu, která nabývá supratekutých a supravodivých vlastností.