Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Spitzer

Mise Spitzer byla ukončena 30. 1. 2020.
Začátekmission icon 25. 8. 2003 - 30. 1. 2020
StatusUkončená
Aktuální zprávy z kategorie Spitzer

Astronomové pozorují střídání ročních období na planetě mimo sluneční soustavu

Obrázek k článku:

V nové studii astronomové odhadují, jak vypadá počasí na exoplanetě XO-3b, která má výrazně excentrickou oběžnou dráhu. Její proměnlivá vzdálenost od hvězdy způsobuje extrémní počasí, které se v průběhu roku výrazně mění. Ke své studii využili data z infračerveného teleskopu Spitzer a teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Z jednoho z ramen Mléčné dráhy vystupuje nezvyklá struktura, její součástí je také ikonická Orlí mlhovina

Obrázek k článku:

V datech z teleskopů Spitzer a Gaia se astronomům podařilo identifikovat zatím neznámou strukturu v Mléčné dráze. Jedná se o malé rameno, které pod nezvykle vysokým úhlem vybočuje z ramene Střelce. V tomto nově identifikovaném regionu se nachází převážně mladé hvězdy a mlhoviny, mezi které patří mimo jiné i známá Orlí mlhovina.

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

Obrázek k článku:

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

NASA ukončila provoz Infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek večer místního času ukončila NASA provoz vesmírného teleskopu Spitzer. Toto zařízení fungovalo víc než 16 let a zkoumalo vesmír v infračervené části elektromagnetického spektra. Teleskop Spitzer byl nejcitlivější infračervené zařízení, které se kdy dostalo do vesmíru, od příštího roku by toto prvenství měl převzít nový teleskop Jamese Webba.

Vesmírný teleskop TESS našel svou první exoplanetu podobnou Zemi v obyvatelné zóně

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop TESS, který se soustředí na hledání blízkých exoplanet, našel svůj první úlovek velikosti Země v obyvatelné zóně hvězdy. Exoplaneta TOI 700 d obíhá malou hvězdu v takové vzdálenosti, která by za vhodných podmínek mohla umožnit existenci kapalné vody na jejím povrchu. Samotná velikost planety a vzdálenost od hvězdy však ještě neznamenají, že je planeta obyvatelná. Podobných planet však zatím nebylo nalezeno mnoho.

Blízká exoplaneta LHS 3844b je více než dvakrát těžší než Země, zřejmě ale nemá žádnou atmosféru

Exoplaneta LHS 3844b byla objevena v roce 2018 vesmírným teleskopem TESS u malého červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 49 světelných let. Má zhruba 2x větší hmotnost než Země a dalo by se tak očekávat, že má dostatečnou gravitaci, aby si udržela vlastní atmosféru. Zřejmě se však nachází příliš blízko svojí hvězdě, která ji o atmosféru připravila a připomíná tak spíše Merkur nebo Měsíc, které žádnou výraznou atmosféru nemají.

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

Obrázek k článku:

Exoplaneta Gliese 3470 b se nachází u červeného trpaslíka Gliese 3470 ve vzdálenosti asi 96 světelných let. Jedná se o druh planety přezdívaný superzemě - skalnaté planety několikrát větší než Země a zároveň menší než plynní obři. Podobná planeta ve sluneční soustavě není, ale podle doposud objevených exoplanet se zdá, že by mohlo jít o běžný typ planet v naší galaxii. Vědcům se nyní s pomocí teleskopů Spitzer a Hubble podařilo poprvé zjistit složení atmosféry takové planety.

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

Obrázek k článku:

Poté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

Pozorování teleskopem Spitzer nastavilo limity na maximální velikost mezihvězdné planetky Oumuamua

Obrázek k článku:

Jedním z teleskopů, které pozorovaly mezihvězdný objekt Oumuamua při průletu sluneční soustavou, byl také vesmírný infračervený teleskop Spitzer. Alespoň se o to pokoušel, pozorování totiž nepřineslo žádné výsledky. I to však může vědcům posloužit jako cenná data, protože Spitzer dokáže detekovat objekty od určité velikosti, které planetka Oumuamua zřejmě nedosáhla. Vědci tak mají další střípek do skládačky, která odhaluje tajemství objektu, který loni přiletěl do sluneční soustavy od jiné hvězdy.

Nejpodrobněji prozkoumaná atmosféra exoplanety: obsahuje nečekaně velké množství vody

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů prozkoumal pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer a dalších pozemních observatoří exoplanetu WASP-39b a našel v její atmosféře velké množství vody. Pomocí spektrální analýzy světla její mateřské hvězdy při přechodu planety před ní se vědcům podařilo získat nejdetailnější data o atmosféře vzdálené exoplanety. Na jejich základě nyní vědci odhadují, jak mohla planeta vzniknout a jak se během své existence vyvíjela.

Horký Jupiter s nezvyklými větry a nepředpokládaným nejteplejším místem na planetě

Obrázek k článku:

Když astronomové zkoumaly v detailu planetu CoRoT-2b, zjistili, že její nejteplejší místo se nachází jinde než čekali. Jde o tzv. horký Jupiter, tedy plynného obra, který obíhá velmi blízko svojí mateřské hvězdě. Podobný typ exoplanet je poměrně běžný (možná proto, že je relativně jednoduché takové planety objevit), nejteplejší místa však bývají zcela jinde než bylo zjištěno u CoRoT-2b. Objev byl učiněn vědci z McGill University prostřednictvím pozorování teleskopem Spitzer.

Astronomové našli pomocí gravitační čočky doposud nejvzdálenější galaxii pozorovanou v detailu

Obrázek k článku:

Astronomům se s pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer podařilo detailně zachytit na snímku doposud nejvzdálenější galaxii. Nově objevený objekt je pojmenovaný SPT0615-JD a existoval v období, kdy byl vesmír starý pouhých 500 milionů let (Země je stará asi 4,5 miliardy let). K objevu byla využita gravitační čočka - kupa galaxií SPT-CL J0615-5746 v popředí, která vzdálený objekt zvětšila jako lupa.

Snímky z teleskopů Hubble a Spitzer daly vzniknout animaci simulující průlet mlhovinou v souhvězdí Orion

Obrázek k článku:

Orion je jedno z nejznámějších souhvězdí noční oblohy, rozpozná jej snad každý. V jeho spodní části je okem viditelná mlhovina, ve které se rodí nové hvězdy, je od Země vzdálená asi 1 600 světelných let, široká asi 30. Kombinací snímků z vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer vznikla animace, která simuluje průlet touto mlhovinou.

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

Obrázek k článku:

Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

Astronomové objevili s pomocí vesmírného fenoménu nejvzdálenější objekt ve vesmíru

S pomocí vesmírných teleskopů a společné gravitace celé kupy galaxií objevili astronomové malou galaxii MACS0647-JD, která se nachází ve vzdálenosti 13,3 miliard světelných let. Jde o nejvzdálenější známý objekt ve vesmíru a zároveň je také nejblíže velkému třesku, astronomové galaxii pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhých 420 milionů let.

Ve vzdálenosti 40 světelných let se nachází exoplaneta, která by mohla překypovat diamantem

Obrázek k článku:

Podle nového výzkumu vedeného vědci z Yale University se ve vzdálenosti asi 40 světelných let nachází exoplaneta 55 Cancri e, jejíž složení se výrazně liší od složení naší planety - obsahuje velké množství velmi zhuštěného uhlíku. Ve studii, která vyšla v Astrophysical Journal Letters, autoři pracují s hypotézou, která říká, že se planeta skládá z velké části z diamantu a grafitu.

Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší

Obrázek k článku:

Vědci z NASA využili pozorování infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer, aby zpřesnili měření rozpínání vesmíru. Nové měření poukazuje na rychlejší rozpínání vesmíru, než bylo doposud vypočítáváno z pozorování jiných zařízení. Nový odhad rychlosti rozpínání vesmíru, neboli hodnota hubblovy konstanty je 74,3 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek.

NASA hlásí objev doposud nejvzdálenější a nejstarší galaxie ve vesmíru

Obrázek k článku:

Hubblův teleskop se společně s dalším vesmírným teleskopem Spitzer zasloužil o objev tak vzdálené galaxie, že by mohlo jít o zatím nejvzdálenější pozorovaný objekt. Galaxie označená jako MACS 1149-JD se nachází ve vzdálenosti 13,2 miliard světelných let a její světlo pochází z doby, kdy byl vesmír starý pouhých 500 milionů let.

Teleskop Spitzer objevil nejbližší exoplanetu, která je menší než Země

Obrázek k článku:

Astronomové pracující se Spitzerovým infračerveným teleskopem objevili nového kandidáta na exoplanetu, kterému dává předběžná analýza velikost dvou třetin Země. Exoplaneta UCF-1.01 (nebo také GJ 436c) obíhá hvězdu GJ 436 ve vzdálenosti asi 33 světelných let od Slunce.

Vesmírný teleskop Spitzer poprvé vidí světlo odražené od super-Země

Obrázek k článku:

Infračervenému teleskopu NASA Spitzer se poprvé podařilo změřit světlo, které se odrazilo od atmosféry planety mimo sluneční soustavu, která se svou velikostí blíží Zemi. Doposud detekované exoplanety byly nalezeny podle jejich gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo blokování světla mateřské hvězdy. Astronomové jsou tak o krok blíže k analýze atmosfér vzdálených planet a určení, zda na nich může existovat život.

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

Astronomové objevili ve vesmíru mikroskopické uhlíkové koule v pevném skupenství

Obrázek k článku:

Svým tvarem připomínají buckminsterfullerene fotbalový míč a skládají se z až 60 atomů uhlíků. Astronomové je objevili s pomocí Spitzerova vesmírného teleskopu u hvězdy XX Ophiuchi vzdálené asi 6,5 tisíce světelných let od Slunce. Jejich zvláštní struktura jim dává dobré předpoklady pro využití v elektronice a chemii, jsou využívány v supravodivých materiálech.

Vzdálená galaxie GN-108036 produkuje nezvyklé množství nových hvězd

Obrázek k článku:

Galaxie GN-108036 je jeden z nejvzdálenějších známých objektů ve vesmíru, astronomové odhadují, že se nachází ve vzdálenosti až 12,9 miliard světelných let. Míra, se kterou v této galaxii vznikají nové hvězdy je ale zatím nejvyšší, kterou v takových vzdálenostech kdy viděli.

Infračervený teleskop Spitzer našel vzdálené galaxie s překvapivou barvou, červenou

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 13 miliard světelných let našel Spitzer, infračervený vesmírný teleskop NASA, čtveřici extrémně červených galaxií. Vědci je označují za zcela nový druh galaxií, který doposud ještě neviděli, svou výrazně červenou barvou se totiž liší od ostatních objektů ve vesmíru a zatím není ani jasné, jak svou barvu získaly.

Spitzerův teleskop našel u blízké hvězdy rodící se systém planet připomínající sluneční soustavu

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop NASA Spitzer detekoval u hvězdy Eta Corvi oblak plynů a prachu, který připomíná následky srážky komety nebo podobného tělesa s planetou. Hvězdný systém Eta Corvi je starý asi miliardu let a přesto, že je vzdálený 60 světelných let, mnozí astronomové v něm vidí obraz sluneční soustavy. Domnívají se, že to, co Spitzerův teleskop pozoruje je epocha nazývaná Late heavy bombardment (pozdní těžké bombardování).

Vesmírný teleskop Spitzer detekoval zelené krystaly olivínu v blízkosti protohvězdy

Obrázek k článku:

S pomocí Spitzerova vesmírného teleskopu se astronomům poprvé podařilo detekovat silikátové krystaly minerálu známého jako Olivín v blízkosti formující se protohvězdy. K jejich překvapení se krystaly nachází v místech s velmi nízkými teplotami kolem -170 °C, k jejich vzniku je ale třeba teplot kolem 700 °C. Možným vysvětlením je, že krystaly Olivínu byly zachyceny proudem plynů vycházejícího z rodící se hvězdy kolmo k rovině jejího akrečního disku, který je transportoval dál od hvězdy.

Měření velkých vzdáleností v hlubokém vesmíru bylo založeno na chybném předpokladu

Obrázek k článku:

Se stále komplexnějšími moderními technologiemi se nyní vědci a studenti věděckých disciplín stále častěji obrací k základům a zkoumají zda skutečnosti dříve považované za axiomy skutečně jsou platné. Jedním z takových příkladů je rentgenové vyzařování krabí mlhoviny, které bylo vědci považováno za tak stabilní, že podle něj byly kalibrovány vesmírné přístroje. Data získaná z vesmírné observatoře Fermi ale nyní poukazují na poměrně výrazné změny v energetických hodnotách v průběhu pouhých několika let. Druhým příkladem je po dekády používaný princip standartní svíce v astronomii.

Astronomové našli první planetu s velkým množstvím uhlíku

Obrázek k článku:

Za pomoci Spitzerova vesmírného teleskopu potvrdil astronom Nikku Madhusudhan z MIT se svým týmem existenci obří plynné planety WASP-12b obíhající hvězdu 1200 světelných let od Země, jejíž kompozice obsahuje nebývale velké množství uhlíku. Vědci změřili poměr kyslíku a uhlíku na planetě a WASP-12b je první známou planetou, kde je uhlíku více než kyslíku. První pozorování provedl Madhusudhan se svými kolegy za pomoci teleskopu umístěného na havajské hoře Mauna Kea.