Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Mars Express

Evropská mise Mars Express začala 2. 6. 2003 a stále probíhá. Jejím cílem je Mars.
OperátorESA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 2. 6. 2003
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie Mars Express

Radarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami

Obrázek k článku:

Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.

Radarová měření potvrdila existenci několika vodních těles pod povrchem Marsu

Obrázek k článku:

Evropská orbitální sonda Mars Express objevila v roce 2018 pod jižním pólem Marsu jezero s vodou. Na oblast se od té doby zaměřila a prozkoumala ji do většího detailu, což přineslo objev dalších vodních těles pod povrchem planety. Existence kapalné vody na sousední planetě by mohla znamenat existenci života, ale také naději pro budoucí kolonisty.

Proleťte se nad kráterem Jezero na Marsu, kam ve čtvrtek odletěla sonda s roverem Perseverance

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek odletěla do vesmíru raketa Atlas V s roverem Perseverance, který míří na Mars. Na sousední planetě přistane 18. února příštího roku v kráteru Jezero. Právě nad tímto místem se můžete proletět v novém videu poskládaném ze snímků z orbitální sondy Mars Express.

Evropská anténa pro hluboký vesmír poprvé komunikovala se dvěma sondami zároveň

Obrázek k článku:

30. ledna komunikovala evropská anténa New Norcia v Austrálii se dvěma sondami na oběžné dráze planety Mars. Signály měly různou frekvenci, jeden z nich směřoval k vesmírné sondě Mars Express, druhý k TGO (Trace Gas Orbiter). Tento test prověřil možnosti a flexibilitu evropské sítě, která v budoucnu umožní odesílat a přijímat signály z více sond v hlubokém vesmíru.

Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter Korolev

Obrázek k článku:

Evropská orbitální sonda Mars Express vyfotila z oběžné dráhy kráter Korolev v blízkosti severního pólu Marsu. V kráteru se nachází velké množství sněhu, které se v něm udržuje díky specifickým podmínkám, které v něm panují. Kráter je až dva kilometry hluboký a na jeho dně jsou chladnější teploty než v jeho okolí. Díky tomu v něm sněhová vrstva tlustá kolem 1,8 kilometru zůstává permanentně.

Nad jednou z největších sopek na Marsu se objevil oblak, o erupci ale nejde

Obrázek k článku:

Od 13. září pozoruje evropská orbitální sonda Mars Express protáhlý bílý oblak formující se nad sopkou Arsia Mons. Nejde však o projev vulkanické aktivity, ale o krystaly ledu, které se dostaly do atmosféry ze svahů sopky. Oblak se táhne na západ od Arsia Mons neuvěřitelných 1 500 kilometrů, nejde však o nijak zvláštní jev - podobné oblaky byly pozorovány pravidelně každé tři roky od roku 2009.

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

Obrázek k článku:

Radarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.

Průlet nad stokilometrovým kráterem Neukum na Marsu

Obrázek k článku:

Kráter Neukum se nachází na jižní polokouli Marsu a má v průměru 102 kilometrů. Animace vznikla z dat posbíraných kamerou s vysokým rozlišením na palubě evropské orbitální sondy Mars Express, která obíhá sousední planetu od roku 2003. Kráter je zajímavý svou geologickou rozmanitostí, výrazná je zejména oblast s tmavými dunami tvořené pískem, který je pravděpodobně výsledkem dávné sopečné činnosti a byl do kráteru navátý silnými větry.

Sonda Mars Express dostane aktualizaci softwaru, která odvrátí její konec v příštím roce

Obrázek k článku:

Evropská orbitální sonda Mars Express obíhá planetu Mars už od roku 2003, po tak dlouhé době však dochází k opotřebování jejích zařízení, které podle operátorů při současném vytížení vydrží pouze do příštího roku. Jde hlavně o gyroskopy, které pomáhají s orientací sondy, která je podstatná pro pozorování povrchu planety a namíření antény pro spojení se Zemí. Nový software umožní šetrnější používání gyroskopů a prodloužení jejich životnosti, aby mohla sonda Mars Express fungovat i po roce 2019.

Proleťte se nad pestrým údolím Mawrth Vallis na Marsu, mohl by v něm jezdit rover ExoMars

Evropská vesmírná sonda Mars Express pořídila snímky kanálu Mawrth Vallis z oběžné dráhy planety Mars. Sestavené do videa ukazují průlet nad údolím, které má délku asi 600 kilometrů a hloubku až dva kilometry. Tato oblast byla tvarována vodou v dávných dobách, kdy planeta Mars měla hustější atmosféru. Pro svou geologickou atraktivitu bylo toto místo zvažováno pro přistání roveru Curiosity a uvažuje se o něm jako o kandidátském místě pro misi Mars 2020 i evropskou ExoMars.

Ztracený přistávací modul Beagle-2 byl po deseti letech nalezen na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

V roce 2003 se modul Beagle-2 svezl s evropskou orbitální sondou Mars Express k rudé planetě. 19. prosince se Beagle-2 oddělil od své mateřské sondy a vydal se na šestidenní cestu na povrch Marsu (bylo plánováno vánoční přistání). Po vstupu do atmosféry však nebylo po přistávacím modulu ani vidu, ani slechu, vědci tak nevěděli, co způsobilo problémy, nebo zda Beagle-2 vůbec přistál na povrchu. Od té doby se už více než deset let vědci pokouší modul najít na snímcích pořízených některou z orbitálních sond, které kolem Marsu krouží. A povedlo se, přispěly k tomu data z americké sondy MRO.

Mars Odyssey nakonec stihne přeposlat signály z přistání Curiosity na Zemi

Obrázek k článku:

Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak teprve pošlou k Zemi. Curiosity - nejnovější, nejsofistikovanější a největší rover, který kdy na Marsu přistál - by měl dosednout na povrch 6. srpna.

Evropská orbitální sonda našla na Marsu s pomocí radaru známky už neexistujícího oceánu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Evropské vesmírné agentury Mars Express přinesla data, která podporují existenci oceánu, který kdysi pokrýval část rudé planety. S pomocí radaru orbitální sonda detekovala sedimenty podobné těm na mořských dnech na Zemi, navíc v hranicích už dříve navrženého pobřeží marsovského oceánu.

V atmosféře Marsu je zřejmě mnohem více vodních par než se původně odhadovalo

Obrázek k článku:

Nové světlo do atmosféry rudé planety vnáší studie publikovaná v magazínu Science, ve které vědecký tým vedený Luca Maltagliatim, prezentuje nové nálezy evropské vesmírné sondy Mars Express. Měření orbitální sondy přináší poprvé data popisující vertikální rozložení plynů v atmosféře planety a podle nich se v některých vrstvách atmosféry Marsu nachází až 100x více vody než se doposud odhadovalo.