Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
MRO

Americká mise MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) začala 12. 8. 2005 a stále probíhá. Jejím cílem je Mars.
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 12. 8. 2005
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie MRO

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru

Obrázek k článku:

Některé krátery na povrchu Marsu mají uvnitř zajímavý terén. V tomto případě se jedná o impaktní kráter, který vznikl dopadem meteoru. Pomocí větru se potom do kráteru dostane písek z okolí. V kráteru pak vznikají zajímavé duny, které mají častou odlišnou orientaci od dun vně kráteru.

Pohlednice z Marsu: Vyvýšené struktury jižně od sopky Ascraeus Mons

Obrázek k článku:

Fotografie pořízená z oběžné dráhy vesmírnou sondou MRO ukazuje zvláštní terén jižně od sopky Ascraeus Mons v rovníkové oblasti Marsu. Jedná o struktury vyvýšené oproti okolnímu terénu, u kterých zatím není zřejmý jejich původ. Sopka se společně s Arsia Mons a Pavonis Mons nachází v regionu Tharsis, který je domovem mnoha dalších geologických útvarů.

Pohlednice z Marsu: Deformovaný kráter v regionu Utopia Planitia

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO z oběžné dráhy Marsu vyfotila tento podivně tvarovaný kráter v regionu Utopia Planitia. Podle světlých paprsků, které vychází od kráteru do okolí, se jedná o relativně mladý kráter. Jeho tvary nicméně naznačují určitou míru rozpadu. Jaké procesy vedly k dnešní podobě tohoto kráteru zatím vědcům zůstává ukryto.

Prachové bouře mají významný podíl na vysoušení Marsu

Obrázek k článku:

Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj výzkum využili vědci vedení Mikem Chaffinem data ze tří sond na oběžné dráze Marsu (MAVEN, MRO a TGO).

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru v oblasti Tyrrhena Terra

Obrázek k článku:

Povrch planety Mars je pokrytý různými útvary, patří mezi ně rozhodně také písečné duny, které se zde vyskytují velmi často. Na tomto snímku vidíme rozsáhlé duny v jednom z kráterů v oblasti Tyrrhena Terra jižně od rovníku. Mezi těmito dunami prosvítá povrch, který pokrývají.

Pohlednice z Marsu: Čerstvý vulkanický povrch na Marsu protínají až 250 metrů široká údolí

Obrázek k článku:

Až 250 metrů široká údolí protínají povrch v oblasti Tharsis poblíž rovníku Marsu. Vznikla jako zlomy v čerstvě vzniklém vulkanickém povrchu a často z nich také vychází materiál z nitra planety (to nicméně není případ údolí na tomto obrázku). Malý počet impaktních kráterů v této oblasti indikuje, že se jedná o povrch, který vznikl teprve nedávno.

Pohlednice z Marsu: Čerstvé krátery odkrývají, co se skrývá pod písečným povrchem Marsu

Obrázek k článku:

Na tomto obrázku je region poblíž oblasti Mangala Valles na severní polokouli Marsu. Dvě tmavé skvrny jsou krátery vytvořené nedávným dopadem meteoritů. Impakt odkryl část tmavějšího materiálu, který se ukrýval pod světlejším povrchem. Snímek byl zachycen orbitální sondou MRO, která při oběhu planety snímkuje její povrch. Vzhledem k tomu, že se sonda dostává nad některé regiony pravidelně, mohou vědci porovnávat snímky a hledat případné změny oproti předchozímu stavu.

Pohlednice z Marsu: Okno do lávového tunelu, v budoucnosti by mohl sloužit jako místo pro kolonii

Obrázek k článku:

Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.

Pohlednice z Marsu: Fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.

S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

Obrázek k článku:

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Orbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféře

Obrázek k článku:

I když má planeta Mars výrazně řidší atmosféru než Země, i v ní může docházet k rozbití planetky ještě před tím, než narazí do povrchu. Právě v takové situaci vznikla skupina kráterů v oblasti Noachis Terra zachycená orbitální sondou MRO. Podobné případy jsou ze Země dobře známy, například v roce 2013 explodoval meteorit v atmosféře nedaleko ruského města Čeljabinsk a následnou tlakovou vlnou způsobil velké škody v okruhu 100 kilometrů.

Sonda MRO vyfotila z oběžné dráhy nový kráter na Marsu

Obrázek k článku:

Tento obrázek ukazuje impaktní kráter, který vznikl mezi červencem a zářím 2018. Nachází se v oblasti jižního pólu pokryté ledovou čepičkou, pod kterou je načervenalá hornina. Při nárazu tělesa do povrchu Marsu došlo k vyhození několika tun materiálu do ovzduší, který se následně v okolí dopadu usadil na bílou vrstvu ledu.

Pohlednice z Marsu: Orbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu Marsu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO vyfotografovala loni s září z oběžné dráhy Marsu zvláštní terén v regionu jižního pólu planety. Oblast se nazývá Araneiform terrain (pavoučí terén) a je tvořena drobnými koryty, která se během léta na jižní polokouli světlejší. Mezi světlými liniemi se objevují také tmavé oblasti tvořené pravděpodobně prachem. Geologická rozmanitost Marsu je dobře pozorovatelná z povrchu i z oběžné dráhy.

Sonda InSight byla poprvé vyfotografována z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

6. a 11. prosince se podařilo orbitální sondě MRO vyfotit přistávací modul InSight na povrchu Marsu. Jde o první snímek sondy InSight z oběžné dráhy a finální potvrzení její pozice na Marsu. Doposud operátoři mise pouze odhadovali, kde přesně se v cílové oblasti na Marsu sonda nachází. Kromě samotného přistávacího modulu s vědeckým zařízením se podařilo ve snímcích z oběžné dráhy nalézt také tepelný štít a padák, které byly při přistání sondy odhozeny.

Chyba na sondě MRO způsobila chybnou detekci chemické sloučeniny na Marsu

Obrázek k článku:

Vědci zjistili, že jeden z přístrojů sondy MRO měřil chybně detekci určitých molekul na povrchu planety Mars. Konkrétně jde o detekci perchlorátu, který se podle naměřených výsledků zobrazoval v nějakém množství téměř všude. Při bližším pohledu však byl i na místech, která nedávala smysl, vědci tedy prověřili procesy zpracování dat a zjistili, že dochází k chybné interpretaci některých pixelů.

Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.

Pohlednice z Marsu: Pohyby písku na svazích Marsu z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kontinuálně pozoruje z oběžné dráhy Marsu její povrch už od roku 2006 a na Zemi do dnešního dne posílá nádherné snímky. Mezi nimi i tento z prosince 2017, na kterém jsou zachyceny tmavé pruhy způsobené sesuvem prachu nebo písku ve svahu. Podobných útvarů už sonda MRO zachytila více, co je způsobuje ale zatím není zcela zřejmé, vědci se domnívají, že by je mohlo spouštět náhlé zahřátí povrchu, existují však i jiné teorie.

Ztracený přistávací modul Beagle-2 byl po deseti letech nalezen na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

V roce 2003 se modul Beagle-2 svezl s evropskou orbitální sondou Mars Express k rudé planetě. 19. prosince se Beagle-2 oddělil od své mateřské sondy a vydal se na šestidenní cestu na povrch Marsu (bylo plánováno vánoční přistání). Po vstupu do atmosféry však nebylo po přistávacím modulu ani vidu, ani slechu, vědci tak nevěděli, co způsobilo problémy, nebo zda Beagle-2 vůbec přistál na povrchu. Od té doby se už více než deset let vědci pokouší modul najít na snímcích pořízených některou z orbitálních sond, které kolem Marsu krouží. A povedlo se, přispěly k tomu data z americké sondy MRO.

Orbitální sonda MRO zachytila na jižním pólu Marsu sníh ze suchého ledu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která krouží kolem planety Mars, dala vědcům zatím nejlepší evidenci o tom, že na Marsu sněží. Nejedná se však o sníh jako ten, který známe ze Země, jde o tzv. suchý led, tedy zmrzlý oxid uhličitý, který se v teplejší atmosféře Země vyskytuje v plynném skupenství.

Mars Odyssey nakonec stihne přeposlat signály z přistání Curiosity na Zemi

Obrázek k článku:

Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak teprve pošlou k Zemi. Curiosity - nejnovější, nejsofistikovanější a největší rover, který kdy na Marsu přistál - by měl dosednout na povrch 6. srpna.

Orbitální sondy na Marsu mění svou oběžnou dráhu, aby mohly pozorovat přistání Curiosity

Obrázek k článku:

Hned dvě vesmírné sondy NASA začaly s postupnou úpravou svých oběžných drah, aby mohly v srpnu podat zpátky na Zemi detailní informace o přistání nového robotického roveru Curiosity. Svou orbitu tak mění sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a Mars Odyssey, obě dvě budou mít Curiosity při přistání v záběru.

Orbitální sonda MRO začala opět snímat povrch planety Mars kamerou HiRISE

Obrázek k článku:

Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) je zařízení s velmi vysokým rozlišením umístěné na vesmírné sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která obíhá kolem Marsu a snímá jeho povrch. Během posledních dvou týdnů došlo už dvakrát k jejímu automatickému vypnutí, a to vždy ze stejného důvodu - jeden ze 14 detektorů kamery nefunguje jak má. Operátoři znovuobnovili provoz HiRISE, nicméně bez poškozeného CCD detektoru, který se budou nadále pokoušet opravit.

Zachytila sonda NASA tekoucí vodu na Marsu? Podle vědců je to nejpravděpodobnější vysvětlení

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pozoruje planetu Mars z oběžné dráhy už od roku 2006. Za toto období zachytila v určitých regionech sezónní proměny povrchu, které si vědci zatím neumí vysvětlit lépe, než existencí tekoucí vody na povrchu rudé planety. "Nejlepší vysvětlení pro tato pozorování jsou proudy slané vody", řekl Alfred McEwen, vedoucí výzkumník pro data z kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment).

Oxid uhličitý zhušťuje atmosféru Marsu, na povrchu by dokonce mohla být kapalná voda

Obrázek k článku:

Vědci NASA s pomocí radaru na palubě orbitální sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), který pomocí odrazů vln zkoumá podpovrchové vrstvy Marsu, objevili poblíž jižního pólu planety obrovská depozita oxidu uhličitého ve formě suchého ledu. Vědci se domnívají, že jakmile se sklon planetární osy změní a umožní slunečním paprskům proniknout do jižních oblastí, CO2 se sublimací uvolní do atmosféry a výrazně tím zvětší její objem.

Je Mars geologicky aktivní planeta?

Obrázek k článku:

Největší sopka Sluneční soustavy Olympus Mons na Marsu spí, je neaktivní po celou dobu, co jej lidé svými dalekohledy pozorují. Ani jinde na Marsu nejsou sopky aktivní. Alespoň jsme o nich nevíme. Mars je oficiálně mrtvá planeta, nejsou na ní známky organického života ani geologické aktivity, její magnetické pole velmi slabé. Může Mars přímo před očima našich kamer s ultravysokým rozlišením skrývat tak velké tajemství jako je geologická aktivita?

Kráter Proctor na Marsu odhaluje tajemství z historie Marsu

Obrázek k článku:

Proctor je asi 150 kilometrů široký kráter na jižní polokouli ve skalnaté oblasti Noachis Terra. V jeho nitru probíhá za pomoci marťanských větrů, písečných bouří a dalších procesů k proměně hornin, které lze z oběžné dráhy robotickými přístroji fotografovat. Analýza dat ze sondy Mars Global Surveyor a jeho následovníka Mars Reconnaissance Orbiter ukázala, že sedimentární struktura v kráteru vznikala zejména za přispění větrné eroze.