Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Gaia

Evropská mise Gaia začala 19. 12. 2013 a stále probíhá.
OperátorESA
Typmission icon Vědecká
Začátekmission icon 19. 12. 2013
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie Gaia

Hvězdy, které se k sobě přiblížily, by mohly být vhodnými kandidáty pro hledání vyspělých civilizací

Obrázek k článku:

Astronom Bradley M. S. Hansen využil veřejně přístupná data z evropské mise Gaia a vytvořil seznam hvězd v blízkosti, které kolem sebe právě prolétají. Do svého výzkumu zahrnul hvězdy, které dělí malá vzdálenost a zároveň nejsou gravitačně vázané. Do vzdálenosti 326 světelných let se nachází 132 takových párů hvězd. Vědci předpokládají, že tyto události by mohly možné vyspělé civilizace využít k migraci mezi hvězdnými systémy.

Astronomové poprvé pozorovali vývojovou fázi hvězd, která vede ke vzniku extrémně lehkých bílých trpaslíků

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo poprvé zpozorovat doposud jen teoretický druh binární hvězdy. Jedná se o hvězdný systém, ve kterém právě vzniká extrémně lehký bílý trpaslík (extremely low mass white dwarf, ELM). Při tomto procesu přichází bílý trpaslík o svou hmotu, kterou vysává sousední hvězda. Ke svému výzkumu využili data z mise Gaia a z teleskopu Zwicky Transient Facility.

Malé galaxie v okolí Mléčné dráhy ji zřejmě neobíhají, mají příliš velkou rychlost

Obrázek k článku:

V blízkosti Mléčné dráhy se nachází desítky menších galaxií. Astronomové předpokládali, že se jedná o objekty, které naši galaxii už dlouho obíhají. Nová data ale ukazují, že mají příliš velkou rychlost na to, aby byly na stabilní oběžné dráze kolem Mléčné dráhy. Podle nové studie by tak mohlo jít o galaxie, které do našeho sousedství teprve dorazily.

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Obrázek k článku:

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Analýza masivních oranžových hvězd ukazuje deformovaný tvar disku Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Hvězdy v naší galaxii rotují kolem jejího středu v obrovském disku, který má v poloměru přes 50 tisíc světelných let. Detailní mapování pohybu hvězd nyní ukazuje, že tento disk není tak symetrický, jak se dříve předpokládalo. Některé části disku vystupují nad a pod jeho rovinu. Potvrzují se tak závěry nedávno publikovaných studií, podle kterých disk Mléčné dráhy obsahuje výrazné nepravidelnosti.

V Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč

Obrázek k článku:

Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze supernovy, která odvála okolní materiál. A to vedlo k vlně zrodu nových hvězd na okraji této prázdnoty.

Z jednoho z ramen Mléčné dráhy vystupuje nezvyklá struktura, její součástí je také ikonická Orlí mlhovina

Obrázek k článku:

V datech z teleskopů Spitzer a Gaia se astronomům podařilo identifikovat zatím neznámou strukturu v Mléčné dráze. Jedná se o malé rameno, které pod nezvykle vysokým úhlem vybočuje z ramene Střelce. V tomto nově identifikovaném regionu se nachází převážně mladé hvězdy a mlhoviny, mezi které patří mimo jiné i známá Orlí mlhovina.

Astronomové poprvé pozorovali rotaci u trpasličích sférických galaxií

Obrázek k článku:

Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší galaxie rotují. Studium vnitřní struktury a pohybu hvězd v těchto galaxiích vědcům pomáhá zjistit více o jejich vzniku a evoluci.

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Obrázek k článku:

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

Obrázek k článku:

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

Obrázek k článku:

V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

Nová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.

Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikoval novou symbiotickou hvězdu tvořenou bílým trpaslíkem, který vysává materiál ze sousedního červeného obra. Ke svému výzkumu vědci využili několika teleskopů na Zemi a evropského vesmírného teleskopu Gaia, jehož data jsou veřejně přístupná. Podobné hvězdy jsou pro astronomy velmi zajímavé, protože jim pomáhají pochopit evoluci hvězd.

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

Obrázek k článku:

Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíků

Obrázek k článku:

Astronomové zjistili u blízkého bílého trpaslíka nezvyklé složení a pohyb. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohl vzniknout kolizí menších bílých trpaslíků. Šlo by o první známý případ takto vzniklého bílého trpaslíka identifikovaného prostřednictvím jeho složení.

Budoucí srážka se sousedními galaxiemi už nyní vytváří nové hvězdy v Mléčné dráze

Obrázek k článku:

Hvězdy na okraji Mléčné dráhy jsou jedny z nejstarších v naší galaxii, astronomové však nyní v této oblasti našli skupinu mladých hvězd. Spektrální analýza jejich světla ukazuje, že materiál, ze kterého vznikly, by mohl pocházet z jiné galaxie, konkrétně z Magellanových oblaků, které Mléčnou dráhu obíhají a pomalu se k ní přibližují.

V disku naší galaxie se nacházejí dvě odlišné populace hvězd

Obrázek k článku:

Nová studie, která se zabývá pohybem a chemickým složením hvězd v okolí Slunce, odhalila dvě rozdílné populace hvězd v tlustém disku naší galaxie. Hvězdy se v těchto dvou populacích liší rychlostí oběhu kolem galaktického jádra i svým složením. Výsledky výzkumu týmu vedeného Danielou Carollovou byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal. Data vědci použili z mise Gaia a programu SDSS.

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetek

Obrázek k článku:

Tři nové planetky se podařilo detekovat orbitálnímu teleskopu Gaia, jehož hlavním úkolem je pozorování hvězd, jejich pozice a rychlosti. Gaia pozoruje planetky ve sluneční soustavě relativně pravidelně, většinou jde o už známé objekty z pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově objevené objekty patří také do skupiny hlavního pásu asteroidů, přesto mají odlišnou oběžnou dráhu od ostatních - obíhají Slunce nad a pod rovinou ekliptiky.

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie rotují. Stejná metoda už byla použita dříve, nově však bylo ve výpočtu pracováno s přesnými daty z teleskopu Gaia, která obsahují pozice a pohyb více než miliardy hvězd v Mléčné dráze a jejím bezprostředním okolí.

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

Obrázek k článku:

Analýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxií

Obrázek k článku:

Data z evropské mise Gaia přispěla k odhalení události v dávné historii Mléčné dráhy. Naše galaxie se podle vědců před 10 miliardami let sloučila s jinou galaxií, důkazy se ukrývaly v pohybu hvězd na noční obloze. Při zkoumání pohybu hvězd vědci zjistili, že zhruba 30 tisíc z nich se pohybuje společně, proti směru rotace ostatních hvězd kolem jádra galaxie. Podle vědců se tyto hvězdy chovají přesně tak, jak by očekávali od následků sloučení dvou galaxií.

Teleskop Gaia našel hvězdy, které se mohly do Mléčné dráhy dostat z jiných galaxií

Obrázek k článku:

Při hledání hvězd, které míří ven z naší mateřské galaxie, se astronomům podařilo najít také takové hvězdy, které do Mléčné dráhy zřejmě přiletěly zvenčí. Využili k tomu data z mise Gaia, která byla zveřejněna letos na jaře a která obsahují vzdálenosti a pohyb více než miliardy hvězd.

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybu

Obrázek k článku:

V datech z teleskopu Gaia se vědcům podařilo nalézt doposud neznámou strukturu tvořenou nezvykle se pohybujícími hvězdami, která se podobá ulitě šneka. Mohlo by jít o pozůstatky kolize s menší galaxií, která nastala před několika stovkami milionů let a ovlivnila pohyb některých hvězd. Objev byl umožněn unikátní misí evropské vesmírné agentury Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii, přesně měří jejich polohu a rychlost a postupně vytváří nejpodrobnější mapu našeho nejbližšího vesmírného okolí.

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

Obrázek k článku:

Kromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

Mladá exoplaneta byla zvážena s pomocí více než 15 let starých dat z mise Hipparcos

V systému hvězdy Beta Pictoris byla v roce 2008 objevena nová exoplaneta Beta Pictoris b, jde o plynného obra, který obíhá kolem mladé hvězdy Beta Pictoris, která se nachází ve vzdálenosti asi 63 světelných let. Vědecký tým vedený astronomy Ignasem Snellenem a Anthony Brownem nyní zvážil tuto planetu za pomoci dat z probíhající mise Gaia a vysloužilé mise Hipparcos z 90. let. Planeta i hvězda, kolem které obíhá, mají podle odhadů pouhých 20 milionů let (Slunce má 4,5 miliardy let), mohou nám tak poodhalit, jak se podobné planety formují.

Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně s astronomem Petrem Harmancem z Karlovy univerzity nyní využili data z mise Gaia, aby vlastnosti Polárky upřesnili.

Teleskopy Hubble a Gaia společně upřesňují hubblovu konstantu popisující rozpínání vesmíru

Obrázek k článku:

Vesmírné teleskopy Hubble a Gaia přispěly k novému výpočtu hubblovy konstanty, která určuje míru rozpínání vesmíru. Mělo by jít o doposud nejpřesnější hodnotu, je však v rozporu s předchozími měřeními jinými metodami. Nově vypočítaná hodnota je 73,5 km/s na megaparsek, která říká, že každých 3,26 milionů světelných let se rozpínání vesmíru zrychluje o 73,5 kilometrů za sekundu. Pomocí hubblovy konstanty je mimo jiné určováno stáří vesmíru, které je dnes odhadováno na 13,8 miliard let.

Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíru

Obrázek k článku:

Astronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.

Nejpodrobnější mapa Mléčné dráhy, proleťte se naší galaxií v detailní animaci

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura (ESA) včera zveřejnila doposud nejpodrobnější mapu naší galaxie a jejího okolí. Obsahuje pozice, pohyb a další charakteristiky 1,7 miliard hvězd a je založena na 22 měsících pozorováních vesmírného teleskopu Gaia. Nový katalog je volně přístupný online a je obřím skokem v poznávání naší vlastní galaxie a její evoluce. Vědci očekávají, že nové informace o hvězdách povedou k mnoha novým objevům. V dalších letech bude tato mapa nadále rozšiřována a zpřesňována, finální release je plánován na 20. léta.

Připravuje se zveřejnění druhého data setu mise Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura zveřejnila počty zmapovaných hvězd a jejich charakteristik, která jsou výsledkem druhé fáze pozorování vesmírného teleskopu Gaia. Druhý data set rozšiřuje první, publikovaný před dvěma lety a obsahuje data za roky 2014 a 2015. Všechna dosavadní měření budou zveřejněna k dispozici veřejnosti 25. dubna.

Simulace ukazuje, že temná hmota a nejstarší hvězdy ve vesmíru mají společné charakteristiky

Obrázek k článku:

Rychlost temné hmoty by mohla pomoci odpovědět na otázky o tomto zatím tajemném fenoménu, který vznikl, aby vysvětlil rotaci galaxií pozorovanou ve vesmíru. Přímá detekce na Zemi zatím nepřinesla žádná konkrétní pozorování, a tak astronomové obrátili svou pozornost ke hvězdám. S pomocí počítačové simulace zkoušeli, které hvězdy se svým pohybem dají srovnat s temnou hmotou. Výsledek napovídá, že nejstarší hvězdy ve vesmíru jsou hledaným tachometrem.

Hvězda, která pohltila své planety

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo objevit dvojici binárních hvězd s doposud nejvýraznějším rozdílem složení, které bylo pozorováno. Pojmenovali je Kronos a Krios (oficiální označení jsou HD 240429 a HD 240430). Jejich pohyb a složení však napovídají, že by hvězdy měly vzniknout jako velmi podobné, jako je u binárních hvězd obvyklé. Rozdíl v aktuální kompozici lze podle objevitelů Oh a Hogga nejlépe vysvětlit tím, že jedna z hvězd pohltila planety o mase až 15 Zeměkoulí.

ESA sestavila kameru s miliardou pixelů pro vesmírnou misi GAIA, která bude mapovat vzdálené hvězdy

V továrně Astrium France ve francouzském městě Toulouse byla 1. června dokončena mozaika 106 CCD snímačů, které dohromady vytvoří kameru o velikost 0,5 metrů x 1 metr. Jejím cílem bude od roku 2013 snímat a zaznamenávat miliardy hvězd Mléčné dráhy do podrobné 3D mapy naší galaxie.