Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
WISE

Americká mise WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) začala 14. 12. 2009 a stále probíhá.
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Začátekmission icon 14. 12. 2009
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie WISE

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Obrázek k článku:

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Objev teprve třetího kandidáta z kategorie velmi chladných a malých hvězd

Obrázek k článku:

Nedávno objevená hvězda WISEA J052305.94-015356.1 by mohla patřit do kategorie extrémních podtrpaslíků spektrální třídy T (esdT). Jedná se o nezvykle malé hvězdy, které se liší od běžných červených trpaslíků i od subhvězdných hnědých trpaslíků nízkým podílem těžkých prvků. Chladní podtrpaslíci patří mezi nejstarší hvězdy v galaxii a mohli by vědcům poskytnout zajímavé informace o vzniku hvězd v raném vesmíru.

Mise vesmírného teleskopu WISE bude prodloužena o další dva roky

Obrázek k článku:

Infračervený vesmírný teleskop WISE vyletěl do vesmíru už v roce 2009. Jeho primární misí tehdy bylo mapování hvězdné oblohy, které skončilo v roce 2011, kdy teleskopu došla chladící směs nutná pro detekci chladných objektů. Zařízení bylo potom dva roky v hibernaci. Po ní začala mise NEOWISE, jejímž úkolem je hledat planetky v blízkosti Země. Vzkříšený teleskop má pořád velký vědecký přínos, NASA se tedy rozhodla jeho misi prodloužit nejméně do června 2023.

Vzplanutí prozradilo nový mladý hvězdný objekt, časem z něj vznikne nová hvězda

Obrázek k článku:

Analýzou dat z Palomar Gattini InfraRed survey a vesmírného teleskopu NEOWISE se vědcům podařilo identifikovat nový mladý hvězdný objekt. Mezi tuto kategorii těles se řadí protohvězdy a další objekty před hlavní posloupností. Jejich studiem vědci zkoumají evoluci hvězd, zejména jejich počáteční fázi, kdy o sobě dávají vědět občasným zesílením zářivosti.

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

Obrázek k článku:

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíru

Obrázek k článku:

Astronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.

Nově objevená nejvzdálenější supermasivní černá díra se nachází ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo objevit zatím nejvzdálenější supermasivní černou díru ve vesmíru, jde o kvazar ve vzdálenosti 13,1 miliard světelných let. Světlo z takto dalekého objektu k nám putovalo tak dlouho, že vzdálenou galaxii muselo opustit před miliardami let v době, kdy byl vesmír ještě velmi mladý. Pozorovaná černá díra má podle odhadu vědců hmotnost 800 milionů Sluncí. Doposud se příliš neuvažovalo nad existencí takto masivních objektů v tak rané etapě vývoje vesmíru, vědci proto uvažují, že ke vzniku tohoto musely vést specifické podmínky.

Nová animace NASA ukazuje cestu posádky k planetce zachycené automatickou sondou

Obrázek k článku:

První cesta lidí k planetce se postupně rýsuje, v nové animaci NASA ukazuje detaily mise Asteroid Redirect, která by měla proběhnout do roku 2025. Mise se skládá hned z několika fází, ve kterých automatická sonda zachytí planetku, odtáhne ji na předem určení místo a následně k ní doletí vesmírná loď Orion s lidskou posádkou, která odebere vzorky zpátky na Zemi. Má jít o první krok na cestě k Marsu, ale také o jednu z prvních misí vesmírné lodi Orion.

Astronomové objevili třetí nejbližší hvězdu od Slunce, jde o dvojici hnědých trpaslíků

Obrázek k článku:

Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, objevil v datech z teleskopu WISE novou hvězdu ve vzdálenosti 6,5 světelných let, nese označení WISE J104915.57-531906 (zkráceně WISE 1049-5319, nově nese hvězda také označení Luhman 16). Ve skutečnosti jde o dvě hvězdy, které se od sebe nachází ve vzdálenosti 3 AU (1AU je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Termín hvězda je zde však používaný spíše symbolicky, jde totiž o malé, chladné objekty, které se nachází někde na pomezí mezi planetou a hvězdou - hnědé trpaslíky.

NASA zveřejnila výsledky mise WISE, kompletní mapu infračerveného vesmíru

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) během roku 2010 nasnímal hvězdnou oblohu v doposud nevídaném detailu. Na rozdíl od například Hubblova teleskopu však zkoumal objekty v infračerveném spektru elektromagnetického záření, které není běžnou optikou viditelné. Vznikl tak katalog více než 500 milionů objektů jak v naší sluneční soustavě tak v nejvzdálenějších končinách vesmíru.

V blízkosti Země se nachází mnohem méně planetek, než se původně myslelo

Obrázek k článku:

Ve skupině NEO objektů (Near Earth Objects) obíhajících Slunce po podobné oběžné dráze jako Země je zřejmě mnohem méně planetek než se původně odhadovalo, astronomové z NASA to zjistili díky měření vesmírné sondy WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Místo původně odhadovaných 35 tisíc objektů střední velikosti se v okolí oběžné dráhy Země nakonec nachází pouze 19500.

Astronomové objevili první planetku, která sdílí oběžnou dráhu se Zemí

Obrázek k článku:

Mezi objekty na snímcích z infračerveného teleskopu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) z roku 2010 objevili astronomové NASA zcela nový druh planetky, trojanskou planetku k naší planetě. Trojáni jsou planetky, které obíhají na stejné oběžné dráze jako planeta, ale buďto před anebo za ní. Díky posunuté oběžné dráze se objekty nikdy nepotkají protože mají stejnou periodu oběhu kolem Slunce.

Mýtus o obrovské planetě Tyché z okraje sluneční soustavy

Obrázek k článku:

V některých zahraničních internetových médiích se začaly objevovat články o nové teorii astrofyziků Johna Matese and Daniela Whitmire z Loiuisianské Univerzity, kteří se snaží vysvětlit chování některých komet. Podle této studie existuje ve sluneční soustavě gigantická planeta, o které doposud nikdo nic nevěděl. Jen tak je podle nich možné vysvětlit oběžné dráhy některých komet s velkou periodou oběhu.

Znovuzrozená sonda našla desítky tisíc nových objektů v okolí Země

Obrázek k článku:

V roce 2009 vyslal americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) na oběžnou dráhu družci Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE), která měla za úkol v infračerveném spektru skenovat hvězdnou oblohu a hledat vzdálené galaxie ale třeba i komety na okraji solárního systému. Na podzim roku 2010 bylo spotřebováno veškeré palivo pro zařízení, které chladilo přístroje sondy, což jí umožňovalo sledovat i chladnější objekty.