Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
MAVEN

Americká mise MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) začala 18. 11. 2013 a stále probíhá. Jejím cílem je Mars.
MAVEN
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 18. 11. 2013
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie MAVEN

Prachové bouře mají významný podíl na vysoušení Marsu

Obrázek k článku:

Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj výzkum využili vědci vedení Mikem Chaffinem data ze tří sond na oběžné dráze Marsu (MAVEN, MRO a TGO).

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

Obrázek k článku:

Po pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

Obrázek k článku:

Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

Obrázek k článku:

Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

Obrázek k článku:

Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem polárních září, je způsobují protony. K tomuto závěru pomohla data posbíraná orbitální sondou MAVEN.

Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

Obrázek k článku:

Magnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety (magnetotail), který se působením slunečního větru odchyluje o celých 45 stupňů od původně předpokládaného směru.

Aktualizováno: Vesmírná sonda MAVEN dnes vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Obrázek k článku:

Po deseti měsících letu dnes úspěšně dorazila vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) ke svému cíli. Vstoupila na eliptickou oběžnou dráhu za pomoci třicetiminutového zážehu, který ji zpomalil natolik, aby mohla být zachycena gravitací Marsu. Úkolem této orbitální sondy bude zkoumat vrchní vrstvy atmosféry planety. Vědci věří, že s novými daty zjistí více o tom, jak přišla rudá planeta o svou atmosféru, které v dávné historii umožňovala existenci kapalné vody na jejím povrchu.

Oblaka zmrzlé vody na Marsu jsou klíčem k neprozkoumanému termálnímu rytmu planety

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo s pomocí dat z orbitální sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistit, že teplota v atmosféře Marsu stoupá a klesá hned dvakrát během jednoho dne. Jedno teplotní maximum nastává bez velkého překvapení v poledne, o půlnoci ale přichází další. S pomocí počítačových modelů vědci přišli na to, že za tímto efektem stojí lehká oblaka vodního ledu, která se vyskytují ve výškách mezi deseti a třiceti kilometry v rovníkové oblasti.

Vesmírná sonda MAVEN, která za rok poletí k Marsu, jde do poslední fáze vývoje před odletem

Obrázek k článku:

Mise MAVEN, která bude mít za úkol zkoumat atmosféru planety Mars, přešla do další fáze svého vývoje, když NASA 10. září rozhodla o splnění všech předem daných požadavků. Tzv. Key Decision Point-D (klíčový bod rozhodnutí) ve skutečnosti znamená, že by se měla kostra sondy, vědecké přístroje a pohon sestavit dohromady a připravit k odletu na Mars, který je plánován na příští rok. Vývoj sondy MAVEN, včetně jejích vědeckých přístrojů zatím probíhá přesně podle plánu a vše by se mělo stihnout do odletu v listopadu 2013.

Nová mise NASA k Marsu už má k dispozici nové megnetometry

Obrázek k článku:

Vědci a inženýři v NASA Goddard Space Flight Center vyvinuli magnetometry, které budou umístěny na palubě sondy MAVEN (Mars Atmosphere And Volatile EvolutioN ), která by měla od příštího roku zkoumat atmosféru Marsu. Nově vyvinutá zařízení teď byla poslána k implementaci do University of California at Berkeley Space Sciences Laboratory. Magnetické senzory budou umístěny na okraji solární panelů sondy, aby byly co nejdále od těla družice a v ní generovaných magnetických polí.

V Lockheed Martin byla dokončena základní struktura vesmírné sondy MAVEN

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) poletí za dva roky k Marsu, kde bude jejím úkolem zkoumání atmosféry rudé planety. Nedaleko Denveru ve své továrně Space Systems Company teď společnost Lockheed Martin dokončila základní kostru plavidla.

Mise MAVEN dosáhla důležitého milníku, na řadě je výroba vesmírné sondy a vědeckých zařízení

Obrázek k článku:

Na rozdíl od jiných vesmírných misí NASA, MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) zatím dodržuje veškeré termíny a je na dobré cestě k plánovanému startu v roce 2013. Jejím cílem bude poprvé atmosféra Marsu, orbitální sonda bude studovat její proměnlivost a a změří rychlost jejího postupného ubývání. Zkoumání atmosféry umožní sondě její eliptická oběžná dráha (ve výšce 90 - 3870 kilometrů nad povrchem), která ji zavede do jejích horních vrstev, kde bude moci sbírat vzorky přímo z atmosféry.

Kam zmizela atmosféra Marsu? Vědci možná našli její zbytky hluboko pod povrchem planety.

Obrázek k článku:

Pozorování Marsu pomocí robotických sond na jeho oběžné dráze i na povrchu přináší stále nové poznatky o historii rudé planety. Některé z těchto poznatků naznačují existenci vody na povrchu planety někdy v dávné minulosti. Existuje také stále více důkazů pro existenci husté atmosféry, která v minulosti vytvářela atmosférický tlak na povrchu planety a která stabilizovala teplotu. Dnes je Mars pokrytý velmi řídkou atmosférou a vědci zkoumají, jakým způsobem mohla planeta o svou atmosféru přijít.