Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Fermi

Americká mise Fermi začala 11. 6. 2008 a stále probíhá.
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Začátekmission icon 11. 6. 2008
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie Fermi (teleskop)

Data z teleskopu Fermi naznačují, že v jádru naší galaxie něco urychluje kosmické záření

Obrázek k článku:

Analýza gama záření zachyceného vesmírným teleskopem Fermi ukazuje, že v centrální oblasti Mléčné dráhy dochází ke změně rychlosti energetického kosmického záření. Podle nové studie záření nejprve v molekulárním oblaku, který obklopuje jádro naší galaxie, zpomaluje. Po průchodu tímto oblakem je však znovu zatím neznámým mechanismem urychlováno. Příčinou by mohla být supermasivní černá díra Sagittarius A*, některé mlhoviny, nebo pozůstatky po supernovách, které oblak plynů a prachu obklopuje.

Astronomové zpřesnili limit pro množství teoretických antihmotových hvězd v Mléčné dráze

Obrázek k článku:

Při práci s mapou zdrojů gama záření z teleskopu Fermi vědci identifikovali 14 objektů, které se od ostatních liší. Vykazují známky, které by vědci očekávali od antihmotových hvězd, tedy hvězd tvořených atomy antihmoty. Zatím je podle vědců spíš nepravděpodobné, že by skutečně šlo o tzv. antihvězdy, jejich výzkum nicméně udává alespoň horní limit pro množství podobných objektů v naší galaxii.

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

Obrázek k článku:

Vědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama záření

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů oznámil detekci pulzů gama zření u milisekundového pulzaru PSR J0952−0607. Jedná se o neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí za kratší dobu než 30 milisekund. Podle vědců by tyto objekty mohly vznikat v binárních systémech, kdy neutronová hvězda konzumuje materiál z druhé hvězdy, což ji roztáčí do stále vyšších rychlostí. Nové informace by mohly vnést světlo do charakteristik neutronových hvězd obecně.

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

Obrázek k článku:

Pozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

Astronomové zachytili intenzivní erupci gama záření ze vzdáleného blazaru

Mezinárodní tým astronomů zachytil pomocí vesmírného teleskopu Fermi extrémně zářivou erupci gama záření z blazaru DA 193. Jde o výjimečnou událost, protože tento vzdálený objekt má vysoký červený posuv a u takových nejsou podobné události běžné. Blazary jsou obecně nejpočetnějším zdrojem gama záření mimo naši galaxii, to však neplatí pro takto energetickou událost, jaká byla detekována, ani pro objety s tak výrazným červeným posuvem.

Data z teleskopu NuSTAR naznačují, že hvězda Eta Carinae produkuje kosmické záření

Obrázek k článku:

Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxií

Obrázek k článku:

Vědcům z Pennsylvania State University a University of Maryland se podařilo vysvětlit původ hned tří typů subatomárních částic, které k nám přicházejí z vesmíru. Jde o vysokoenergetická neutrina, extrémně energetické kosmické záření a vysokoenergetické gama záření. Všechny tři pravděpodobně pocházejí ze supermasivních černých děr, konkrétně z proudů radiace, které vycházejí z jejich pólů. Výsledky výzkumu byly v lednu publikovány v magazínu Nature Physics.

Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Před čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.

Teleskopy Swift a Fermi zachytily extrémně silný záblesk gamma záření

Obrázek k článku:

27. dubna zachytil vesmírný teleskop Fermi rekordně silný záblesk gamma záření v souhvězdí Lva. Záblesky gamma záření (Gamma-ray Burst, GRB) jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru a dochází k nim třeba při kolapsu masivní hvězdy, který vede k obří supernově a zrodu černé díry. Událost označená jako GRB 130427A trvala několik hodin, během kterých se na ni zaměřilo hned několik teleskopů jak ve vesmíru tak na Zemi.

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

Obrázek k článku:

Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

Fyzikové určili spodní hranici pro masu temné hmoty, popřeli tak výsledky hned několika experimentů

Obrázek k článku:

Podle fyziků z Brown University a jejich reportu v Physical Review Letters musí mít částice temné hmoty masu nejméně 40 GeV (gigaelektronvoltů). Tento objev popírá hned několik nedávných experimentů (DAMA/LIBRA, CoGeNT a CRESST), které údajně temnou hmotu detekovaly, avšak ne tak masivní jako nově stanovený limit.

NASA má mapu zdrojů gamma záření ve vesmíru, třetina jich je zahalena tajemstvím

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope) našel ve vesmíru 1873 zdrojů gamma záření, vysokoenergetické formy světla, které vzniká v těch největších objektech a explozích ve vesmíru. Zdrojem záření u dvou třetin z těchto pozorování jsou blazary nebo pulzary, u zbývající třetiny astronomové netuší. "Fermi vidí zdroje vysokoenergetického záření v místech oblohy, kde se nic, co by jej mohlo vydávat, nenachází" říká David Thompson, který se na projektu Fermi podílí.

Změny ve vyzařování energie Krabí mlhoviny nutí vědce překalibrovat vesmírné teleskopy

Obrázek k článku:

V roce 1054 dorazilo k Zemi světlo z exploze hvězdy vzdálené 6,5 tisíce světelných let. Exploze supernovy vychrlila z umírající hvězdy obrovské množství materiálu, který v ní byl po miliony let hromaděn a v centru zůstala neutronová hvězda, která rotuje 30x za sekundu a vydává silné rentgenové záření. Toto záření bylo po dekády vědci považováno za tak stabilní, že podle něj začali kalibrovat některé přístroje, zejména ty, které se nachází ve vesmíru. Nová měření ale ukazují, že vysokoenergetický output krabí mlhoviný není až tak stabilní, jak se doposud myslelo.

V bouřkách na Zemi vznikají částice antihmoty

"Vesmírný teleskop Fermi při velkých bouřkách v zemské atmosféře zachycuje záblesky gamma záření způsobené vzájemnou anihilací elektronu a pozitronu, jeho protějšku z antihmoty." Řekl Michael Briggs, člen týmu vědců NASA, kteří analyzují data ze sondy Fermi. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto gamma záblesky jsou důkazem, že v zemské atmosféře vznikají částice antihmoty. Celý proces nastartuje blesk, který díky své obrovské energii může urychlit elektrony, které se mu dostanou do cesty, až na rychlost blízkou rychlosti světla a vystřelí je z atmosféry. Když tyto elektrony naráží do molekul vzduchu v atmosféře, vydávají gamma paprsky.

Data z teleskopu Fermi ukazují obří strukturu vycházející z jádra naší galaxie

Obrázek k článku:

Při zkoumání dat z vesmírného teleskopu Fermi, objevili vědci z NASA dvě obrovské struktury podobné bublinám, které se rozpínají od středu naší galaxie. Jejich rozpětí odpovídá zhruba polovině průměru disku Mléčné dráhy.