Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Kepler

Americká mise Kepler byla ukončena 15. 11. 2018. Jejím cílem je Oběžná dráha.
Vesmírný teleskop Kepler
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Oběžná dráha
Začátekmission icon 7. 3. 2009 - 15. 11. 2018
StatusUkončená: Úspěch
Aktuální zprávy z kategorie Kepler (teleskop)

Objev druhého kandidáta na měsíc u vzdálené planety - je více než 2x větší než Země

Obrázek k článku:

U většiny planet ve sluneční soustavě lze najít měsíce. Dá se předpokládat, že to samé bude platit pro exoplanety u jiných hvězd. Tzv. exoměsíce se ale nehledají snadno, do dnešního dne astronomové našli pouze dva kandidáty. Objev toho druhého byl oznámen u exoplanety Kepler 1708 b e vzdálenosti více než 5 500 světelných let.

Nová metoda zpracování dat odhalila dalších 301 exoplanet v archivních datech z mise Kepler

Obrázek k článku:

Pomocí metody hlubokého učení se vědcům podařilo vydolovat z dat mise Kepler a K2 301 nových kandidátů na exoplanety. Nově objevené signály bude nutné ještě potvrdit jinou metodou, ale vědci si jsou poměrně jistí, že u většiny se skutečně jedná o exoplanety. K objevu využili neuronovou síť ExoMiner a superpočítač NASA Pleiades.

Hvězdu Kepler 1704 obíhá masivní exoplaneta na výrazně eliptické oběžné dráze

Obrázek k článku:

Jednou za necelé tři roky oběhne hvězdu Kepler-1704 ve vzdálenosti 2 700 světelných let masivní exoplaneta Kepler-1704b. Astronomové vedení Paulem Dalbou dlouhodobě prováděli měření radiální rychlosti hvězdy, zjistili tak hmotnost exoplanety a některé její další charakteristiky. Exoplaneta Kepler-1704b je jedním z mála zástupců těles, která mají změřenou hmotnost i velikost a zároveň obíhají svou hvězdu na vysoce eliptické oběžné dráze.

Teleskop Kepler poprvé zachytil zářivý záblesk předcházející supernově

Obrázek k článku:

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé prozkoumat první momenty exploze supernovy SN2017jgh. Zachytil je vesmírný teleskop Kepler v roce 2017. Podle nové studie je v datech z teleskopu rozpoznatelné světlo reprezentující první nárazové vlny prostupující hvězdou před samotnou explozí. Jedná se o první případ, kdy bylo zachyceno chování hvězdy těsně před supernovou.

V datech z teleskopu Kepler byly objeveny 4 nové bludné planety

Obrázek k článku:

Ve studii vedené Ianem McDonaldem vědci použili data získaná v roce 2016 vesmírným teleskopem Kepler při jeho misi K2. V tomto období pozoroval teleskop hvězdy v blízkosti středu naší galaxie a hledal tzv. gravitační mikročočky. Právě ty totiž odhalí deformaci světla těchto hvězd způsobenou objekty v popředí. Z 27 detekovaných deformací jsou 4 nově objevené a odpovídají volně se pohybujícím planetám o hmotnosti Země.

Astronomové našli hvězdný systém, ve kterém planety obíhají hvězdu v opačném směru, než je její rotace

Obrázek k článku:

Vědecký tým vedený astronomy z Aarhus University v Dánsku objevil zvláštní planetární systém, ve kterém dvě exoplanety obíhají centrální hvězdu v téměř zcela opačném směru, než je její rotace. Tato situace zřejmě vznikla díky vlivu druhé hvězdy na okraji systému, která změnila sklon roviny disku, ze kterého exoplanety vznikly.

Automatický algoritmus potvrdil existenci 50 nových exoplanet

Vědcům se s pomocí metody Machine Learning podařilo potvrdit padesátku kandidátů na exoplanety. Nově vyvinutý algoritmus využil velkého počtu už objevených exoplanet, na kterých se naučil je rozpoznat. V datech z misí Kepler a TESS potom u padesáti možných kandidátů potvrdil existenci skutečných exoplanet.

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planeta

Obrázek k článku:

S pomocí teleskopu W.M. Keck Observatory na Havaji se astronomům podařilo objevit třetí exoplanetu u hvězdy Kepler-88. Jde nyní o největší planetu u této hvězdy ve vzdálenosti 1 200 světelných let, která je přírůstkem do planetárního systému s výjimečnou rezonancí planet, kde masivnější planeta ovlivňuje délku roku u menší z planet.

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

Obrázek k článku:

Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

V datech z teleskopu Kepler se ukrývala exoplaneta svou velikostí a teplotou podobná Zemi

Obrázek k článku:

Vědeckém týmu vedenému Andrewem Vandeburgem se podařilo objevit v datech z mise Kepler novou exoplanetu Kepler-1649c. Tato planeta je o pouhých 6 % větší než Země a nachází se v obyvatelné zóně svojí hvězdy. Hvězda Kepler je malý červený trpaslík ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let.

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

Obrázek k článku:

Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

Obrázek k článku:

Zpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

V datech z mise teleskopu Kepler byla nalezena nová exoplaneta

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Kepler loni dosloužil, data, která posbíral, však stále přispívají k novým objevům. Jedním z takových je také exoplaneta K2-288Bb, která byla objevena amatérem, který procházel veřejně dostupnou databázi. Originální data pocházela z mise K2, která byla pokračováním úspěšného hledání exoplanet vesmírným teleskopem Kepler. Planeta K2-288Bb se nachází 226 světelných let daleko a je jen o něco menší než Neptun.

Vesmírný teleskop Kepler dosloužil, došlo mu palivo

Obrázek k článku:

První vesmírný teleskop dedikovaný pro hledání exoplanet byl odstaven. Kepler vyletěl do vesmíru v březnu 2009 a plánovalo se, že jeho mise bude trvat tři a půl roku a nové exoplanety měl hledat v souhvězdí Labutě. Nakonec hledal potenciální planety po celé hvězdné obloze 9 let a našel tisíce kandidátů. Dosloužil 30. října, když mu došlo palivo, bude nyní dále obíhat Slunce na stejné oběžné dráze jako Země.

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

Obrázek k článku:

Vědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

Teleskop Kepler opět hledá vzdálené planety, zřejmě v poslední kampani

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Kepler začal 29. srpna znovu sbírat data poté, co byl několik dní v hibernaci. 9. srpna teleskop zatím naposledy poslal vědecká data na Zemi, avšak operátoři mise zjistili neočekávané chování jedné z trysek a tak jej uvedli do klidového stavu. Teleskop z roku 2009 už několikrát přesáhl svou očekávanou životnost a dochází mu palivo, NASA očekává že zařízení brzy doslouží, přesto zkouší kolik dní ještě vydrží.

Nový algoritmus urychlí vyhledávání exoplanet v datech z teleskopu TESS

Obrázek k článku:

Astronomové z MIT se připravují na procesování data posbíraných vesmírným teleskopem TESS, který má za úkol hledat nové exoplanety. Nový algoritmus jim umožní rychlejší identifikaci potenciálních exoplanet a následná pozorování z observatoří na Zemi. Zatím trénují na datech z teleskopu Kepler, který používá stejnou metodu pro detekci nově objevených exoplanet. Nový způsob zpracování posbíraných dat zkrátil potřebný čas z měsíců na pouhé týdny.

Nově objevená exoplaneta se podobá Merkuru, je však 2,6x hmotnější než Země

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo pomocí vesmírného teleskopu Kepler objevit novou exoplanetu ve vzdálenosti 339 světelných let. Exoplaneta K2-229b je jen o 20 % větší než Země, má ale asi 2,6x větší hmotnost. Svým metalickým složením a hustotou připomíná planetu Merkur, obíhá svou hvězdu ale o hodně blíže a tak na ní panují velmi vysoké teploty. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

Tabbyina hvězda opět pohasla, tentokrát nejvýrazněji od svého objevu, co za tím vězí?

Obrázek k článku:

Tabbyina hvězda známá také pod oficiálním označením KIC 8462852 se stala slavnou v roce 2016, když si vědci neuměli jednoznačně vysvětlit její nepravidelné pohasínání a začaly se objevovat teorie o existenci mimozemské struktury, která by hvězdu obklopovala. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dnes ale existence obřího oblaku plynů a prachu, který blokuje záři hvězdy, a to v různých frekvencích různě. Při pozorováních z března 2018 došlo k dalšímu výraznému pohasnutí této hvězdy, nejvýraznějšímu od pozorování teleskopem Kepler v roce 2013.

Vesmírný teleskop Kepler se blíží ke konci svého života, dochází mu palivo

Obrázek k článku:

Už 9 let obíhá vesmírný teleskop Kepler Slunce na oběžné dráze Země. Nachází se sice stejně daleko od Slunce jako naše planeta, při oběhu kolem Slunce ale obíhá 150 milionů kilometrů za naší planetou (tedy jednu astronomickou jednotku). Jeho mise se ale blíží ke konci během několika měsíců totiž NASA očekává, že teleskopu dojde palivo, tím bude ukončena jeho mise na dobro. Jeho solární panely budou sice nadále funkční, teleskop ale nebude mít pohon pro své trysky, kterými se orientuje pro zasílání dat na Zemi a přijímání příkazů.

Vesmírný teleskop Kepler objevil tři masivní skalnaté planety obíhající jedinou chladnou hvězdu

Obrázek k článku:

Prostřednictvím vesmírného teleskopu Kepler byly objeveny hned tři exoplanety obíhající hvězdu LP415-17. Jde o chladného oranžového trpaslíka o velikosti 0,6 Slunce, který se nachází ve vzdálenosti 267 světelných let. Nově objevené exoplanety spadají do kategorie tzv. super-Zemí, jde tedy o skalnaté planety větší než Země, ale zároveň menší než plynní obři v naší sluneční soustavě. Existence těchto exoplanet byla následně potvrzena s pomocí teleskopu WYIN v Arizoně (USA).

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

Obrázek k článku:

Seismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

Umělá inteligence od Google našla nové exoplanety v datech z teleskopu Kepler

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo za pomoci umělé inteligence od společnosti Google objevit novou exoplanetu v katalogu dat posbíraných vesmírným teleskopem Kepler. Jde o nový přístup, při kterém byla použita neurální síť, která učí umělou inteligenci provádět určité úkony. Jedna z nově objevených planet doplňuje sedmici už objevených planet kolem hvězdy Kepler-90, což z toho systému dělá rekordmana, co do počtu objevených planet - vyrovná se mu jen naše sluneční soustava.

Exoplaneta K2-18b by se mohla podobat Zemi a má také alespoň jednoho horkého sourozence

Obrázek k článku:

Exoplaneta K2-18b by mohla být podle vědců skalnatá s atmosférou a více než dvakrát větší než Země, navíc se nachází v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy, což by umožňovalo existenci kapalné vody na jejím povrchu. Zjistili to zkoumáním jejího vlivu na mateřskou hvězdu K2-18 pomocí instrumentu HARPS na teleskopu La Silla v Čile, který hledá exoplanety. Při zkoumání narazili také na druhou exoplanetu u stejné hvězdy, ta je jí však příliš blízko a je tak na povrchu příliš horká.

V datech z teleskopu Kepler se ukrývalo na dvě stovky nových kandidátů na exoplanety

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Kepler zkoumal od roku 2009 po čtyři roky velmi malou oblast hvězdné oblohy. Zaměřoval se na konkrétní hvězdy v souhvězdí Labutě a zaznamenával jejich sebemenší pohasnutí, které by mohlo indikovat, že před hvězdou prošla planeta, která zastínila část jejího světla. S daty, která byla touto metodou nasbírána, mohou vědci po celém světě volně nakládat a jeden z týmů přišel v říjnu se dvěma stovkami nových planetárních kandidátů, které dříve nebyly rozpoznány.

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

Obrázek k článku:

Objekty, které se podobají kometám byly detekovány u hvězdy vzdálené 800 světelných let označené jako KIC 3542116. Tento úlovek se povedl amatérskému astronomovi Thomasi Jacobsovi prostřednictvím webové stránky Planet Hunters, která umožňuje běžným uživatelům procházet data z mise vesmírného teleskopu Kepler. Mezi daty Jacobs objevil jednorázové pohasnutí hvězdy, které neodpovídá exoplanetám, kterým se primárně mise Kepler věnovala.

NASA dala zelenou novému teleskopu TESS, který bude pátrat po nových exoplanetách

Obrázek k článku:

Mise TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se podle všeho dočká své realizace. NASA oficiálně potvrdila tuto misi, a ta tak vstupuje do fáze vývoje. TESS je dalším krokem v hledání exoplanet v blízkosti sluneční soustavy podobných Zemi, které zažilo doslova boom díky vesmírnému teleskopu Kepler. Start rakety s novou vesmírnou observatoří je aktuálně plánován na rok 2017, primární část mise by měla trvat dva roky. TESS je součástí programu NASA Astrophysics Explorer missions.

Vesmírný teleskop Kepler už nedokáže dál plnit své úkoly, co ním NASA udělá?

Obrázek k článku:

Po měsících nejrůznějších analýz a testování končí tým NASA, který má na starosti vesmírný teleskop Kepler, se snahami o jeho znovuzprovoznění. Dva ze čtyř gyroskopů, které slouží pro správnou orientaci observatoře ve vesmíru, jsou mimo provoz a bez nich to dál nejde. Alespoň ne v takovém rozsahu jako doposud, NASA totiž uvažuje nad tím, že by teleskopu přidělila jiný úkol, takový, na který bude ve své současné kondici stačit.

Pokračování mise teleskopu Kepler je ohroženo, nelze jej namířit správným směrem

Obrázek k článku:

Závada na jednom ze čtyř gyroskopů vyřadila vesmírný teleskop Kepler z provozu. Přestože se NASA společně s dalšími odborníky snaží přijít na způsob jak problém odstranit, je docela možné, že už několik měsíců přesluhující teleskop na hledání exoplanet ukončí svou úspěšnou kariéru. Gyroskopy pomáhají udržet teleskop namířený na stále stejné místo v souhvězdí Labutě, první vypověděl službu už loni a odchod druhého vědci z NASA už nějakou dobu čekali.

NASA hlásí objev dalších Zemi-podobných planet, obíhají hvězdu Kepler-62

Obrázek k článku:

Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.

Nejmenší objevená exoplaneta Kepler-37b je malá jako náš Měsíc

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Kepler našel zatím nejmenší exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci. Jde o planetu s označením Kepler-37b, která je zřejmě složena z Kamene a je jen o něco větší než náš Měsíc. Obíhá však tak moc blízko vlastní hvězdy, že teploty na jejím povrchu budou dosahovat 420 °C.

Teleskop Kepler dokončil primární misi, v hledání exoplanet ale pokračuje dál

Obrázek k článku:

Úkolem vesmírného teleskopu Kepler bylo v posledních třech a půl letech hledání exoplanet u hvězd v souhvězdí Labutě. Už v dubnu letošního roku však bylo rozhodnuto o prodloužení fungování teleskopu nejméně do roku 2016. Během primární části mise objevil Kepler na 2300 kandidátů na exoplanety u 150 000 hvězd, které bez přestání stále dokola pozoruje.

Vesmírný teleskop Kepler možná našel planetu, která postupně mizí před jeho objektivy

Obrázek k článku:

Na zatím neprobádaný fenomén narazili astronomové, kteří pracují teleskopem Kepler, jehož hlavním úkolem je hledání planet mimo sluneční soustavu. Mezi měřeními teleskopu objevili oranžového trpaslíka KIC 12557548, která je zřejmě obíhaná exoplanetou. Množství světla, které planeta při přechodu mezi hvězdou a teleskopem blokuje, však výrazně kolísá. Podle astronomů by k tomu mohlo docházet proto, že planeta se podobá kometě a vychází z ní ocas prachových částeček, které částečně blokují světelné paprsky vycházející z hvězdy.

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

Mise vesmírného teleskopu Kepler byla prodloužena až do roku 2016

Obrázek k článku:

Teleskop, který se specializuje pouze na hledání extrasolárních planet, bude operovat ještě další 4 roky. Primární mise měla trvat od roku 2009 do letošního listopadu, panel odborníků nicméně NASA doporučil prodloužení jeho mise až do roku 2016. Teleskop pozoruje přes 150 tisíc hvězd a hledá pravidelný pokles jejich záření, který by mohl být způsoben přecházející planetou blokující část světla její mateřské hvězdy. Celkem už bylo s pomocí teleskopu Kepler objeveno přes 2300 kandidátů na exoplanety, z toho 61 bylo potvrzeno dalšími pozorováními.

Teleskop Kepler už objevil přes 2300 potenciálních planet u vzdálených hvězd

Obrázek k článku:

Od začátku pozorování v roce 2009 vyšly už tři katalogy sumarizující kandidáty na exoplanety objevené vesmírným teleskopem Kepler. S tím posledním dosáhl počet potenciálních extrasolárních planet na 2321, jde však pouze o kandidáty, které je ještě nutné potvrdit dalšími pozorováními. Teleskop Kepler pozoruje stále stejnou skupinu 150 tisíc hvězd a hledá pokles jejich jasu, který by mohl být způsoben planetou, která část světla blokuje.

Mise Kepler přináší další planetární systémy s exoplanetami, jejich počet rychle roste

Obrázek k článku:

NASA oznámila objev 11 nových hvězdných systémů s dalšími 26 exoplanetami. Tímto objevem se téměř zdvojnásobil počet potvrzených planet objevených vesmírným teleskopem Kepler. Nová data z mise, která má za úkol hledat extrasolární planety, budou pomáhat astronomům poznat procesy, které se podílejí na evoluci planetárních systémů.

Nadšenci už mezi daty z teleskopu Kepler zveřejněnými na internetu našli 5 nových exoplanet, hledejte i vy

Obrázek k článku:

Od loňského roku je spuštěna webová stránka www.planethunters.org (lovci planet), kde jsou zpřístupněna data z vesmírného teleskopu Kepler. Návštěvníci webu se mohou nebo nemusí registrovat, aby mohli procházet databázi hvězd, které teleskop pozoruje. U těch pak hledají charakteristiky shodující se s existencí exoplanety.

A menší a ještě menší. Kepler našel další exoplanety, ještě menší než ty předchozí

Obrázek k článku:

U hvězdy označené jako KOI-961 objevil vesmírný teleskop Kepler hned tři nové exoplanety a všechny tři menší než Země. V porovnání s naší planetou mají průměry 0,78, 0,73 a 0,57 průměru Země. Nejmenší je zhruba velikosti planety Mars a jde o doposud nejmenší objevené planety mimo sluneční soustavu.

SETI hledá radiové signály potenciálních civilizací na nově objevených exoplanetách

Obrázek k článku:

Privátně financované SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence) hledá signály z mimozemských civilizací pomocí radioteleskopů. Hledání ale není jednoduché, vesmír je obrovský, a signál na velké vzdálenosti slábne, doposud žádná vyspělá mimozemská civilizace nebyla nalezena. V roce 2011 začali astronomové SETI využívat databázi kandidátů na exoplanety, které nachází vesmírný teleskop Kepler. Přesto, že už astronomové ze SETI objevili několik zajímavých signálů (KOI 812, KOI 817), nakonec se všechny ukázaly být původem ze Země.

Teleskop Kepler objevil další exoplanety, jedna z nich je vůbec poprvé menší než Země

Obrázek k článku:

Na předem ohlášené konferenci v úterý večer představili astronomové z NASA objev dalších planet obíhajících cizí hvězdy. Tentokrát se mezi novými planetami objevily poprvé dvě, které jsou svou velikostí srovnatelné se Zemí. Zásluhu na jejich objevení má vesmírný teleskop Kepler, jehož cílem je právě hledání vzdálených planet. Obě malé exoplanety byly také po teleskopu pojmenovány: Kepler 20e a Kepler 20f.

Exoplaneta Kepler 16b, první známá planeta, která obíhá dvě hvězdy najednou

V září zveřejnili astronomové z NASA, kteří se podílejí na misi vesmírného teleskopu Kepler, další výsledky jejich pozorování. Mezi exoplanetami, které vesmírný teleskop doposud objevil je také Kepler 16b, planeta která obíhá hned dvě hvězdy. Díky vyobrazení podobné planety se dvěma slunci ve filmu Star Wars z roku 1977 se planeta Kepler 16b stala během chvilky celebritou.

Američtí vědci začali pátrat po životě na exoplanetách objevených teleskopem Kepler

Obrázek k článku:

Obrovský radioteleskop v Západní Virginii v USA začal minulý týden s pozorováním 86 planet, které byly vybrány ze seznamu možných exoplanet zkoumaných vesmírných teleskopem Kepler. Tato mise je součástí projektu SETI, který má za cíl hledání inteligentních mimozemských civilizací. S pomocí největšího plně otáčivého teleskopu vybaveného těmi nejcitlivějšími přístroji budou astronomové zkoumat každou z potenciálních exoplanet 24 hodin.

Astronomové s pomocí vesmírného teleskopu Kepler pozorují otřesy na vzdálených hvězdách

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým vědců, kteří používají vesmírný teleskop Kepler, pozoruje oscilace v atmosférách 500 vzdálených hvězd podobných Slunci. Rozšířili tím dvacetkrát řadu hvězd, u kterých lze pozorovat tento fenomén, který umožňuje nahlédnout do nitra hvězd. Studiem procesů uvnitř hvězd mohou vědci určit jejich hmotnost a rozměry, společně s údaji o jejich svítivosti pak vypočítají její vzdálenost. Tyto údaje pomáhají astronomům určit, co způsobuje pozorované chování hvězdy a zda jej lze vysvětlit existencí exoplanety.

Citlivé přístroje teleskopu Kepler nečekaně umožňují sledovat také nitra vzdálených hvězd

Obrázek k článku:

Hlavním cílem mise Kepler je hledání exoplanet, měřením jasnosti hvězd astronomové poznají, když extrasolární planeta projde před svojí hvězdou a způsobí tím mírný pokles v její zářivosti. Pokles v jasnosti vzdálené hvězdy je velmi malý a vyžaduje citlivé přístroje a přesné měření. Teleskop Kepler, který je ve vesmíru od roku 2009, je vybaven zrcadlem o průměru 1,4 metru a poskytuje díky němu tak citlivá měření, že umožňuje astronomům sledovat i jevy, se kterými před startem nepočítali.

Vesmírný teleskop Kepler se znenadání přepnul do bezpečnostního módu a přestal pracovat

Obrázek k článku:

14. března byl palubní počítač vesmírné sondy restartován při aktualizaci programu a při tomto restartu byla do letového softwaru zanesena neplatná data, to způsobilo, že Kepler přešel automaticky do bezpečnostního módu. V tomto stavu namíří sonda své solární panely ke Slunci a začne pomalu rotovat, zajistí tím stálý přísun energie a zabraňuje solárním větrům ve změně kurzu. Při bezpečnostním módu dochází také k vypnutí senzorů pro pozorování exoplanet.

NASA ohlásila objev hvězdného systému Kepler 11 se šesti planetami

Obrázek k článku:

Vesmírná družice Kepler sleduje od března roku 2009 hvězdnou oblohu a jejím úkolem je hledat planety u jiných hvězd. Doposud byly objeveny stovky exoplanet, většina z nich jsou ale plynní obři a nachází se tak blízko své hvězdě, že podmínky na nich jsou velmi extrémní a nevyrovnají se žádné planetě ve Sluneční soustavě. Nyní mají vědci data, která poukazují na existenci 6 planet obíhajících kolem hvězdy Kepler 11.

NASA ve středu oznámí aktuální nálezy orbitální observatoře Kepler

Ve středu 2. února proběhne tisková konference věnující se nálezům vesmírného teleskopu Kepler z oblasti exoplanet, tedy planet nacházejících se mimo Sluneční soustavu. Cílem mise je hledání skalnatých exoplanet v tzv. obyvatelné zóně, tedy oblasti kolem hvězdy, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném skupenství. Planety v této oblasti vědci hledají ve snaze najít planetu podobnou Zemi, na které by také mohl vzniknout život.

Vesmírný teleskop Kepler našel doposud nejmenší exoplanetu

Obrázek k článku:

Planeta pojmenovaná Kepler-10b má velikost 1,4 násobku velikosti Země a jde o nejmenší planetu objevenou za hranicemi Sluneční soustavy. Kepler používá techniku sledování zářivosti mateřské hvězdy, která se snižuje při průchodu planety mezi její hvězdou a objektivem teleskopu. Sonda sbírá data od května roku 2010 a neustále porovnává zářivost sledovaných hvězd, Kepler-10b je její první objevená expolaneta. "Všechny schopnosti sondy Kepler přispěly k prvním důkazům o existenci skalnaté planety obíhající hvězdu jinou než je naše Slunce." Řekla Natalie Batalha, členka týmu v centru výzkumu Ames v Kalifornii, která je také hlavním autorem studie, kterou bude publikovat magazín Astrophysical Journal.