Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Curiosity

Americká mise Curiosity začala 26. 11. 2011 a stále probíhá. Jejím cílem je Mars.
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 26. 11. 2011
StatusProbíhá
Aktuální zprávy z kategorie Curiosity

Nová analýza ukazuje, z jakého místa pochází metan detekovaný roverem Curiosity

Obrázek k článku:

Rover Curiosity na Marsu opakovaně pozoruje metan v atmosféře. Jeho množství se periodicky navyšuje a potom zase klesá. Vědci nicméně zatím neví, odkud pochází - na Zemi většina metanu pochází z biologických procesů, může však vznikat také v procesech geologických. V nové studii se nyní vědci pokusili odhadnout, ze kterého místa detekovaný metan pochází. Vyšlo jim místo na severozápadě kráteru Gale, který Curiosity od roku 2012 zkoumá.

Pohlednice z Marsu: Pozdrav z cesty na horu uprostřed kráteru Gale

Obrázek k článku:

Výhled, který má rover Curiosity z úbočí hory Mt. Sharp, která se tyčí uprostřed kráteru Gale. Na obrázku, který je kombinací několika snímků pořízených v různých částech dne, lze vidět terén, kterým se rover v posledních měsících ubíral. Například kolem zaoblených kopců, které lze vidět uprostřed vpravo, projížděl rover Curiosity letos v červenci.

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala

Obrázek k článku:

Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

Obrázek k článku:

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

Obrázek k článku:

Rover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

Obrázek k článku:

Robotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

Obrázek k článku:

To, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

Obrázek k článku:

Robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

Obrázek k článku:

V minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

Obrázek k článku:

Rover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

Robotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

Obrázek k článku:

Při zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

Mars zblízka nezkoumá jen InSight, v kráteru Gale vrtá do hornin rover Curiosity

Obrázek k článku:

Začátkem prosince se rover Curiosity nacházel v oblasti kráteru Gale označené jako Vera Rubin Ridge a konkrétně u šedé horniny pojmenované Highfield, která obsahuje bílé pruhy. Aby zjistili více o jejím složení zkoumali vědci na dálku tento útvar pomocí vrtáku a analytických přístrojů na palubě sondy. Přesto, že se Highfield podobá už dříve zkoumanému útvaru Inverness, vrtalo se do něj o poznání lépe.

Rover Curiosity se po problémech s palubním počítačem vydal opět na cestu

Obrázek k článku:

V polovině září se u roveru Curiosity objevil problém s počítačem, kvůli kterému se neukládala vědecká a některá provozní data. Operátoři mise proto začátkem října přepnuli na záložní počítač Side-A, aby mohli ten chybový diagnostikovat. Rover nyní funguje bez problémů a během víkendu ujel asi 60 metrů, což navýšilo jeho celkovou vzdálenost ujetou na Marsu na více než 20 kilometrů.

Podivný objekt na povrchu Marsu: chemická analýza ukázala, že jde o obyčejný kámen

Obrázek k článku:

V pondělí 13. července vyfotil rover Curiosity na povrchu Marsu podivný objekt. Svým vzhledem, barvou ani dalšími charakteristikami příliš nezapadal do svého okolí, a tak se začaly objevovat spekulace odkud pochází. Nešlo ani tak o to, že by šlo o známky doposud neznámé civilizace, operátoři mise se hlavně obávali, zda nemůže jít o kus materiálu, který by upadl z roveru - to by mohl být velký problém. Následná analýza naštěstí ukázala, že se jedná o obyčejný kámen.

Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.

Bouře na Marsu už zasáhla i rover Curiosity, obepíná teď celou planetu

Obrázek k článku:

V posledních týdnech je na Marsu bouřlivé počasí, objevila se masivní písečná bouře, která vynesla do atmosféry planety množství prachu, který se nyní šíří celou planetou. Globální bouře už obepíná celou planetu a kromě malého roveru Opportunity taky zasáhla i větší a novější Curiosity.

Rover Curiosity našel na Marsu pravěké organické sloučeniny a periodické zvyšování koncentrace metanu

Obrázek k článku:

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci, že planeta mohla kdysi dávno poskytovat podmínky vhodné k existenci života. Jde o organické molekuly zachované v sedimentárních horninách a také kolísající hodnoty metanu v dnešní atmosféře Marsu. Ani jeden z nálezů není přímým důkazem existence dávného života na Marsu, dále však podporují teorii, že sousední planeta ve své dávné historii mohla mít podmínky pro jeho existenci.

Rover Curiosity narazil na Marsu na horniny podivného tvaru, vědci zatím neumí vysvětlit jejich původ

Obrázek k článku:

NASA 4. ledna zveřejnila na sociálních sítích přidružených k misi Mars Science Laboratory snímek, který zobrazuje horniny podivného tvaru a zatím neznámého původu. Snímek byl pořízen roverem Curiosity v oblasti známé jako Hřeben Very Rubinové (Vera Rubin Ridge), pojmenovaný podle astronomky, jejíž pozorování vedly k objevu temné hmoty. Kamenné útvary byly nejprve zachyceny při autonomním zkoumání a následně se k nim na příkaz operátorů mise rover vrátil, aby pořídil detailnější fotografie a provedl chemickou analýzu vzorků.

Nový rover na Marsu bude stavět na úspěších mise Curiosity, bude však mít jiné cíle

Obrázek k článku:

Příští rover NASA, který poletí na Mars zatím ještě nemá jméno, jeho mise však dostává stále jasnější obrysy. Zatím pojmenovaný Mars 2020 by měl za dva roky letět k rudé planetě a bude se velmi podobat svému předchůdci - Curiosity. Jeho úkolem však bude mimo jiné sbírat vzorky hornin, které by se měly časem dostat na Zemi a také hledat známky života odlišným způsobem. Pomoci by mu k tomu měly nové přístroje na palubě a také zkušenosti předchozích misí.

Operátoři mise Curiosity hledají nové cesty jak po závadě obnovit vrtání do hornin

Obrázek k článku:

Rover Curiosity využil svou vrtačku na Marsu celkem 15x, naposledy ale v prosinci 2016, kdy operátoři detekovali problém s mechanismem vrtáku na robotickém rameni a od té doby raději do hornin nevrtají. Nechtěné chování tohoto zařízení bylo několik měsíců analyzováno a byla hledána náprava, která by umožnila opět vrtat do hornin a sbírat vzorky. Aktuálně to vypadá, že by operátoři měli mít jasno, co problém způsobilo a mají připravené řešení.

Rover Curiosity našel na Marsu dusík v biologicky použitelné formě

Obrázek k článku:

V laboratoři, která se ukrývá v útrobách tunového roveru, objevili vědci dusičnany, sloučeninu, která v sobě váže dusík takovým způsobem, že jej některé biologické organismy mohou využít pro svůj metabolismus. Dusík je v organismech na Zemi také nedílnou součástí DNA a RNA. Toto není možné s atmosférickým dusíkem N2, kde je vazba mezi oběma atomy příliš silná, aby reagovala v chemických reakcích.

Rover Curiosity našel na Marsu metan - výsledek aktivních geologických nebo biologických procesů

Obrázek k článku:

Metan je uhlovodík, který na Zemi většinou vzniká jako důsledek biologických reakcí, pouze asi dvacetina metanu v atmosféře naší planety vzniká jiným způsobem. Detekce metanu na Marsu tedy vědce velmi zajímá, podařilo se jim naměřit stopy metanu už dříve, při pozorováních ze Země nebo z oběžné dráhy, nyní však mají poprvé data přímo z povrchu a podle všeho to vypadá, že koncentrace metanu jsou velmi kolísavé. Vědci z toho usuzují, že metan tedy musí vznikat aktivními procesy, které na Marsu probíhají právě teď, o konkrétních reakcích, které by vedly ke vzniku metanu, však zatím můžeme pouze spekulovat.

Geologický průzkum Marsu pokračuje, Curiosity je u Alexander Hills

Obrázek k článku:

Ne, rover Curiosity nevjel do marsovských hor, Alexanderovy kopce je pouze název geologického útvaru, ke kterému se vozítko přiblížilo koncem listopadu. Jde o výchoz geologické vrstvy, kde se na povrch dostává skála jinde ukrytá pod všudypřítomným pískem. Curiosity bude v následujících dnech svými přístroji zkoumat složení těchto hornin, vybrány jsou tři objekty Aztec, Agate Hill a Cajon. Rover je na cestě do středu kráteru Gale, kde se nachází hora Mt. Sharp. Oblast, ve které se Curiosity nachází byla podle předchozích nálezů roveru před miliony let dnem řeky nebo jezera.

Rover Opportunity drží nový rekord v ujeté vzdálenosti mimo planetu Zemi

Obrázek k článku:

Během deseti let strávených na Marsu dokázalo robotické vozítko Opportunity ujet úctyhodných 40 kilometrů. Z původní několikaměsíční mise se díky výdrži roveru stala dlouhá cesta na několik let a Opportunity ještě pořád pracuje a posílá nové snímky z povrchu Marsu. Dosavadní rekord držel sovětský rover Lunochod 2, který na Měsíci urazil v 70. letech 39 kilometrů.

VIDEO: Rover Curiosity pozoroval na obloze Marsu nevídanou podívanou

Obrázek k článku:

Prvního srpna si dva měsíce planety Mars přichystaly podívanou pro největšího obyvatele rudé planety, rover Curiosity. Větší z měsíců, Phobos, proletěl mezi planetou a vzdálenějším menším měsícem Deimos. Curiosity si tuto nebeskou podívanou nemohl nechat ujít a namířil k nebi své kamery, se kterými pořídil během necelé minuty přes 40 snímků. Video poskládané z těchto snímků můžete vidět níže.

Rover Curiosity zanalyzoval odebrané vzorky, hornina vznikla ve sladké vodě

Obrázek k článku:

Nálezy roveru Curiosity a dalších sond, které planetu Mars zkoumají, stále více napovídají tomu, že na planetě kdysi existovaly podmínky vhodné pro život. Posledním kouskem do miliony let staré skládačky je jílovitá hornina, kterou Curiosity analyzuje ve svých útrobách a která podle NASA vznikla v neutrální nebo mírně zásadité vodě.

Nově objevená kometa by příští rok mohla rozzářit oblohu, nikoliv však na Zemi

Podle australského astronoma Roberta McNaughta se kometa C/2013 A1 přiblíží k Marsu natolik, že by ji mohl pozorovat i rover Curiosity, který tam aktuálně provádí geologický výzkum. C/2013 A1 (nebo také Siding Spring podle observatoře, kde objevital pracuje) je kometa známá teprve od začátku letošního ledna, kdy se ji McNaughtovi podařilo objevit ve vzdálenosti 7,2 AU od Slunce v souhvězdí Zajíce.

Curiosity od čtvrtka řídí počítač B, jeho předchůdce měl obtíže s běžnými operacemi

Obrázek k článku:

Rover Curiosity na Marsu zažil svou první vážnou technickou závadu, objevily se u něj problémy s palubním počítačem. Během středy operátoři roveru z JPL v Kalifornii (Jet propulsion Laboratory - výzkumné středisko NASA) zjistili, že počítač Curiosity má zřejmě narušenou paměť, což způsobovalo, že některé procesy probíhaly a jiné zase ne. Problém nakonec vyřešili přepnutím na dvojče počítače, "stranu B", která teď rover řídí. Po tvrdém restartu se ale rover Curiosity probouzí pomalu.

Curiosity potvrzuje posbírání vzorků sedimentační horniny, připravuje se na jejich analýzu

Obrázek k článku:

Curiosity je první sonda, která získala vzorky hornin zevnitř, když 8. února vyvrtala asi 6 centimetrů hlubokou díru do sedimentační skály pojmenované John Klein. Vzorky z této díry pak byly odebrány a následně 20. února zachyceny na snímku pro potvrzení, že vše proběhlo podle plánu.

Rover Curiosity vrtá do hornin na Marsu a zkoumá jejich složení zevnitř

Obrázek k článku:

Robotický rover Curiosity se pustil do další fáze geologického průzkumu Marsu, zkoumá složení hornin zevnitř, za pomocí vrtacího zařízení na svém robotickém rameni. Při vrtání 6,5 centimetrů do hloubky rudé horniny se objevila šedá hmota, kterou teď budou vědci v příštích týdnech analyzovat. Vědci z NASA také zároveň zkouší limity samotné sondy, která co chvíli provádí nějaký historicky první úkon, stejně jako toto první vrtání do kamene na Marsu za účelem posbírání vzorků k analýze.

Curiosity se na Marsu nachází na dně řeky vyschlé miliardy let

Obrázek k článku:

Roveru Curiosity se na Marsu podařilo narazit na oblast, která nese známky tekoucí vody staré miliardy let. Vědci se nyní nemohou dočkat až robot natáhne své robotické rameno vybavené vrtačkou a podívají se na složení minerálů, které se v oblasti nacházejí. Po odebrání vzorků minerálů, které byly kdysi vystavené tekoucí vodě, provede robot jejich detailní chemickou analýzu.

Rover Curiosity něco objevil, NASA ale nechce říct co, dokud nebudou výsledky potvrzené

Obrázek k článku:

John Grotzinger, vedoucí vědecký pracovník mise Curiosity, v rozhovoru pro americké rádio NPR uvedl, že rover udělal objev, který se vepíše do dějin. "Získaná data vypadají.. velmi dobře.", uvedl Grotzinger v interview pro stanici. NASA ani sám Grotzinger však víc zveřejnit zatím nehodlají, chtějí totiž vše nejprve důkladně ověřit.

Radiace na povrchu Marsu je nižší než ve vesmíru, atmosféra zřejmě chrání povrch planety

Rover Curiosity na Marsu měří mimo jiné také radiaci, soustředí se na 26 jejích různých druhů a zkoumá jak nebezpečné prostředí na planetě panuje pro případné lidské návštěvníky. Vědci za pomoci dat z instrumentu RAD (Radiation Assessment Detector), zjistili, že úroveň radiace přímo souvisí s proměnlivou hustotou atmosféry. Přesto, že atmosféra Marsu je velmi tenká oproti Zemi, čím hustější atmosféra, tím více radiace zvládne blokovat. Rozdíl je patrný při porovnání s měřeními, která sonda posbírala po cestě k rudé planetě, radiace na povrchu Marsu je zhruba poloviční.

Co dělá Curiosity na Marsu? Stovky ujetých metrů a analýza hornin

Obrázek k článku:

Pojízdná laboratoř Curiosity je na Marsu už přes 70 solů (den na Marsu, 24 hodin 40 minut), za tu dobu stihla vyzkoušet všechno své zařízení a urazit půl kilometru. Aktuálně má namířeno do oblasti Glenelg, kde se setkávají tři různé geologické masy a kde vědci doufají, že najdou zajímavé cíle ke zkoumání. Během své cesty rover Curiosity postupně zkoumá své okolí, naposledy pozřel kus kamene, aby zjistil jeho složení.

Rover Curiosity se zřejmě nachází v místě, kde kdysi tekla voda

Obrázek k článku:

Odkrytá část vrstvy, kterou pojízdná laboratoř Curiosity prozkoumala, naznačuje, že toto místo bylo dříve vystaveno tekoucí vodě. Alespoň tak si vědci z NASA vysvětlují zaoblené tvary kamenů, které nápadně připomínají kamínky co najdete v řekách a potocích na Zemi.

Video z JPL: Jak si vede Curiosity po přistání na Marsu a co všechno už rover zvládl?

Obrázek k článku:

Curiosity už je na Marsu pár týdnů a za první soly (dny na planetě Mars) rover zvládl udělat hned několik prvenství na rudé planetě. Patří k nim první pohyb laboratoře s radioisotopickým pohonem nebo také střelba laseru a následná analýza materiálu. V následujícím videu si můžete prohlédnout, co už rover Curiosity zvládl a co ho v nejbližších dnech čeká.

Curiosity poprvé vidí své vlastní stopy, první testovací jízda dopadla dobře

Obrázek k článku:

Vědci z NASA v úterý oznámili, že rover Curiosity úspěšně urazil své první metry a ověřili si tak, že je schopný pohybu tak, jak bylo plánováno. Posledních 14 dní vědci postupně probouzejí jednotlivé části pojízdné laboratoře a kontrolují, zda je po půl roku trvající cestě vesmírem vše v pořádku. Zatím jedinou vadou, kterou našli je porucha na zařízení pro sledování větru, tento problém by však neměl ovlivnit zbytek funkcí roveru nebo misi jako celek.

Během středy si Curiosity poprvé vyzkouší pohyb kupředu, popojede 3 metry

První krůčky Curiosity povedou asi 3 metry kupředu, operátoři NASA mají ve středu v plánu vyzkoušet schopnost roveru pohybovat se a navigovat v kráteru Gale. Doposud robotický rover zkoušel pouze otáčet šesticí svých kol na místě a postupně zapíná svá vědecká zařízení. Kromě senzoru na detekci větru se zdá jsou všechny přístroje v pořádku a připraveny ke sbírání informací o rudé planetě.

Curiosity má při svém zkoumání kráteru Gale první konkrétní cíl, oblast Glenelg

Kráter Gale byl pro robotický průzkum vybrán kvůli své geologické rozmanitosti, která by měla zprostředkovat náhled do minulosti planety. Rover Curiosity se už probudil po dlouhé cestě, vyzkoušel zda mu fungují všechny přístroje a mezitím vědci v NASA vymýšleli, kam jej pošlou jako první. Tou destinací je Glenelg, oblast vzdálená asi 400 metrů od místa přistání, kde se protínají tři různé geologické vrstvy.

Curiosity je uprostřed kráteru Gale, první snímky ukazují, kde se rover nachází

Obrázek k článku:

Pojízdná laboratoř Curiosity úspěšně přistála na předem určeném místě na Marsu a tato zpráva obletěla celý svět. Tedy hlavně Zemi. A co bude dál? Autonomní rover teď bude s pomocí celého vějíře přístrojů zkoumat geologii ve svém okolí, a tím je pro něj kráter Gale. Na prvních snímcích, které poslala sonda zpátky na Zemi je vidět prostředí, ve kterém se nachází.

Rover Curiosity úspěšně přistál na povrchu Marsu, začínají dva roky zkoumání jeho geologie

NASA potvrdila úspěšné přistání robotického vozítka Curiosity na planetě Mars, na pláni Aeolis Palus v kráteru Gale. Přistání proběhlo podle plánu v 7:31 středoevropského času a podle všeho je vozítko i jeho přístroje v pořádku a vše je připraveno na začátek mise. Během následujících dní se bude rover postupně probouzet a aktivovat jednotlivé přístroje na své palubě.

Curiosity je pouhý den od přistání na Marsu, nastává kritická fáze mise

Obrázek k článku:

Mars Science Laboratory je mise, která bude s pomocí roveru Curiosity zkoumat geologickou historii Marsu. Od svého startu v listopadu 2011 je rover na cestě k rudé planetě, za necelý den by však měla začít nejtěžší fáze celé mise - přistání v kráteru Gale.

Mars Odyssey nakonec stihne přeposlat signály z přistání Curiosity na Zemi

Obrázek k článku:

Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak teprve pošlou k Zemi. Curiosity - nejnovější, nejsofistikovanější a největší rover, který kdy na Marsu přistál - by měl dosednout na povrch 6. srpna.

Kvůli poruše sondy Mars Odyssey může mít NASA problém komunikovat s Curiosity při přistání

Obrázek k článku:

6. srpna by měl nadejít den, kdy na Marsu přistane nový robotický průzkumník NASA, který bude pátrat po geologické a případně i biologické historii Marsu. Přistání měla pozorovat sonda Mars Odyssey, která měla NASA zároveň zprostředkovat komunikaci při přistání, bohužel Mars Odyssey v posledních týdnech nemá zrovna své dny a kvůli poruchám se několikrát přepnula do bezpečnostního režimu, v důsledku toho dnes není na vhodné oběžné dráze pro komunikaci s Curiosity při přistání.

Rover Opportunity přežil už pátou zimu na Marsu a opět se vydává na cestu

Obrázek k článku:

Robotický rover Opportunity se 8. května poprvé od loňských Vánoc pohnul, před 17 týdny se usadil na zimovišti přezdívaném Greeley Haven, kde přečkal nízkou sluneční aktivitu, která doprovází zimu na jižní polokouli. Potvrzení o posunutí Opportunity o asi 3,5 metru dostali operátoři v JPL přes sondu Mars Odyssey v úterý večer.

Nový rover Curiosity na cestě k Marsu změnil kurz a zkontroloval funkčnost přístrojů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda, která v rámci mise Mars Science Laboratory veze rover Curiosity na sousední planetu je zhruba v polovině své cesty. Pomocí trysek upravila svůj kurz, aby v srpnu dorazila na předem určené místo. Minulý týden také proběhl první test přístrojů na palubě Curiosity od startu mise v listopadu, dopadl dobře a všechny přístroje jsou připraveny pro získávání nových informací o současnosti i minulosti Marsu. Ve druhé ze šesti plánovaných korekcí na cestě k Marsu byly trysky zažehnuty na asi 9 minut a celá akce proběhla úspěšně. 1. dubna vstoupí Curiosity do druhé poloviny cesty (co se týče délky trvání cesty).

Orbitální sondy na Marsu mění svou oběžnou dráhu, aby mohly pozorovat přistání Curiosity

Obrázek k článku:

Hned dvě vesmírné sondy NASA začaly s postupnou úpravou svých oběžných drah, aby mohly v srpnu podat zpátky na Zemi detailní informace o přistání nového robotického roveru Curiosity. Svou orbitu tak mění sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a Mars Odyssey, obě dvě budou mít Curiosity při přistání v záběru.

Kde se právě teď nachází rover Curiosity při své cestě na Mars?

Obrázek k článku:

Mise Mars Science Laboratory (MSL), která odstartovala loni v listopadu, má za sebou necelých 100 dní, rover Curiosity by měl na Marsu přistát 6. srpna letošního roku. Aktuálně se vesmírná sonda nachází 46 milionů kilometrů od Země a 75 milionů kilometrů od Marsu. Celkem ale sonda urazila už 253 milionů kilometrů, protože se pohybuje po trajektorii podobné té, po které obíhá naše planeta. K Marsu zbývá novému průzkumníku urazit ještě dalších 314 milionů kilometrů.

Přístroje na palubě robota Curiosity na cestě k Marsu zaznamenaly radiaci ze solární bouře

Obrázek k článku:

Radiation Assessment Detector zaznamenal nárůst radiace, způsobený nejsilnější sluneční erupcí od roku 2005, kterou Slunce vypustilo 22. ledna. Mise MSL, jejíž je Curiosity součástí, mimo jiné zkoumá také množství solární radiace při cestě na Mars a na planetě samotné. Díky nově získaným datům budou moci vědci určit možný vliv nebezpečného záření na lidský organismus a navrhnout vesmírnou loď, která budoucí astronauty při cestě na rudou planetu ochrání.

Zážeh motorů dnes o půlnoci nasměřoval rover Curiosity k planetě Mars

Obrázek k článku:

V rozmezí asi tří hodin provedla sonda naplánovanou sekvenci zážehů osmi trysek, a nasměřovala tak zatím největšího pojízdného robota Curiosity k rudé planetě. Veškerá pozorování přímo ze sondy i ze Země naznačují, že největší manévr na cestě mezi oběma planetami proběhl úspěšně. Další korekce trajektorie bude následovat v březnu, už ale nebude tak výrazná jak dnes.

Curiosity už teď posílá vědecká data na Zemi, na své cestě na Mars měří radiaci ve vesmíru

Obrázek k článku:

Robotický rover Curiosity čeká ještě půlroční cesta k Marsu, už teď ale měří radiaci ve vesmíru. V útrobách robotické sondy se nachází detektor RAD (Radiation Assessment Detector), který monitoruje vysokoenergetické atomární a subatomární částice ve vesmíru. Získaná data poslouží při vývoji vesmírné lodi, která dopraví první astronauty na rudou planetu.

Rover Opportunity hledá na Marsu místo, kde bude mít vhodné podmínky k přezimování

Obrázek k článku:

Zatímco se nový rover Curiosity teprve včera vydal na cestu k planetě Mars, jeho menší předchůdce Opportunity se na rudé planetě připravuje na svou už několikátou tuhou zimu. Robotický průzkumník Opportunity přistál na Marsu společně se sesterskou sondou Spirit už v roce 2004, tehdy jej čekalo plánovaných 90 solů (den na Marsu). Dnes už ale strávil na Marsu více než 2700 solů a pokud přežije snížený přísun energie přes zimu, možná se dočká i příletu svého nástupce v srpnu 2012.

Aktualizováno: Pojízdná laboratoř Curiosity úspěšně odletěla k planetě Mars

Obrázek k článku:

Dvě minuty po čtvrté hodině odpolední středoevropského času se dnes odpoutala raketa Atlas V od Země a úspěšně vynesla rover Curiosity na oběžnou dráhu. Operátoři krátce po startu získali potvrzení oddělení vesmírného plavidla s roverem od Centauru, posledního stupně rakety.

Ze čtyř kandidátů bylo vybráno místo na Marsu, kde za rok přistane rover Curiosity

Obrázek k článku:

Vědci NASA 22. července vybrali místo na Marsu, kde v příštím roce přistane nový robotický rover. Jeho cílem bude úpatí hory, která se nachází uprostřed kráteru Gale s průměrem 154 kilometrů. Toto místo by mělo o historii Marsu prozradit množství informací díky rozmanitosti geologických vrstev, které se v kráteru nacházejí.

VIDEO: Robotická sonda nové generace pro zkoumání Marsu a jeho historie

Obrázek k článku:

Letos v listopadu by měla odstartovat mise nového robotického roveru NASA k planetě Mars. Mise má název Mars Science Laboratory a robotická sonda, která bude na povrchu Marsu hledat známky minulého i současného života, se jmenuje Curiosity.

Mars ve 3D zatím neuvidíme, NASA zrušila projekt 3D kamer pro rover Curiosity

Obrázek k článku:

S nápadem přišel režisér 3D filmu Avatar, James Cameron, který NASA navrhl, aby byla robotická sonda Curiosity vybavena 3D technologií kterou při natáčení sci-fi filmu vytvořil. Cameron chtěl na robotický rover umístit pár 3D kamer s vysokým rozlišením a schopností zoom. Tyto kamery by poskytly unikátní záběry z povrchu planety Mars, na kterou se letos Curiosity vydá, byly by totiž zhruba ve výšce lidské hlavy. Zároveň se zážitkem zprostředkovaným 3D technologií by tak mohli vědci doslova přinést Mars lidem na Zemi.

Podle vědecké studie našla sonda Viking na Marsu organické látky

Obrázek k článku:

Podle studie, která vyšla v prosincovém čísle vědeckého časopisu Journal of Geophysical Research, mohla sonda NASA v 70. letech objevit v marťanské hornině organické látky. Znovu se tak otevírají výsledky experimentů prováděných před více než třiceti lety. Nové poznatky poukazují na určitou možnost, že organické látky mohly být v hornině testované sondou Viking znehodnoceny jinou sloučeninou obsaženou v marťanské zemině. Při pokusech s organickými látkami a sloučeninami detekovanými sondou teď došli vědci ke stejným výsledkům jako Viking 1.

Curiosity se v roce 2011 vydá na Mars

Obrázek k článku:

V novém roce se NASA připravuje na misi Mars Science laboratory. Cílem této mise je dopravit na Mars robotické vozidlo Curiosity, které má za úkol hledat důkazy o aktivitě na Marsu v jeho historii i současnosti. Přesněji řečeno Curiosity bude zjišťovat, zda v okolí jeho přistání jsou nebo někdy byly podmínky vhodné pro život. Robotické vozidlo je v současnosti sestavováno v Jet Propulsion Laboratory, laboratoři NASA v Kalifornii. Start mise je plánován na listopad nebo prosinec roku 2011 a k Marsu by měl robot dorazit v srpnu příštího roku.