Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Planck

Evropská mise Planck byla ukončena 23. 10. 2013.
OperátorESA
Typmission icon Vědecká
Začátekmission icon 14. 5. 2009 - 23. 10. 2013
StatusUkončená: Úspěch
Aktuální zprávy z kategorie Planck

3 miliardy let po vzniku vesmíru vědci pozorují zárodky nadkupy galaxií podobné té, ve které se nachází Mléčná dráha

Obrázek k článku:

Astronomové identifikovali ve vzdálenosti 11 miliard světelných let strukturu, kterou považují za předchůdce kupy galaxií (protocluster). Pozorují ji pouhé 3 miliardy let po vzniku vesmíru a předpokládají, že se časem vyvinula v nadkupu galaxií. Tento objev pomáhá vědcům lépe pochopit, jak vznikají velké struktury ve vesmíru.

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Obrázek k článku:

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

Obrázek k článku:

Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

Obrázek k článku:

Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

Rychlost rozpínání vesmíru vychází různými metodami jinak, poslední měření potvrzují nesoulad

Obrázek k článku:

Astronomové použili vesmírný teleskop Hubble, aby zatím nejpřesněji změřili rozpínání vesmíru. Použili k tomu pozorování speciálních typů hvězd, které září stejným způsobem v celém vesmíru, a lze tak jednoduše určit jejich vzdálenost. Výsledky jejich měření ale ukazují, že se vesmír rozpíná rychleji než vědci odhadovali zkoumáním zbytků záření po velkém třesku. Tzv. Hubblova konstanta, která rozpínání vesmíru popisuje, tak možná bude muset být revidována.

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií

Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centru

Obrázek k článku:

Na setkání astronomů v Bologni diskutují tento týden evropští vědci výsledky mise Planck, jejíž primární část nedávno skončila. Vesmírný teleskop Planck pozoroval z Lagrangeova bodu L2 oblohu a snímal zbytkovou radiaci po velkém třesku, přístroje teleskopu ale astronomům umožnily také vytvořit mapu oxidu uhelnatého (CO), ze kterého se skládají rozsáhlé molekulární mraky, ze kterých vznikají hvězdy.

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku

Obrázek k článku:

Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.

První data z mise Planck přináší detailní fotku celé oblohy

Obrázek k článku:

Vesmírná mise sondy Planck pod taktovkou ESA začala v roce 2009, jejím úkolem je snímat oblohu v mikrovlném záření o vlnových délkách 0,35-100 milimetrů. Díky citlivosti přístrojů je sonda schopna měřit tzv kosmickou mikrovlnou radiaci (cosmic microwave background), což jsou zbytky energie vytvořené při zrodu vesmíru při velkém třesku.