Chandrayaan-1

Mise Chandrayaan-1 byla ukončena 28. 8. 2009. Jejím cílem je Měsíc.

Aktuální zprávy z kategorie Chandrayaan

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Indická orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá kolem Měsíce rok, paliva by mohla mít na dalších 7

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 už strávila na oběžné dráze Měsíce jeden rok. Udělala přitom 4 400 obletů a funguje tak jak bylo plánováno. Podle indické vesmírné organizace ISRO má sonda palivo na dalších 7 let operací.

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

Orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.

Americká orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu Vikram

Vesmírná sonda LRO zachytila z oběžné dráhy Měsíce místo, kam dopadl indický přistávací modul Vikram, který byl součástí mise Chandrayaan-2. Na snímku ze sondy lze pozorovat zbytky sondy i místa na povrchu, která vykazují známky kontaktu.

Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení

Po ztrátě spojení v průběhu pátečních přistávacích manévrů se podařilo nalézt lokaci indického přistávacího modulu Vikram na povrchu Měsíce. Modul se objevil na snímcích z orbitální sondy Chandrayaan-2, od které se předtím v pondělí oddělil. Indická vesmírná agentura ISRO zatím snímky nezveřejnila, pokouší se však o opětovné navázání spojení.

Indická lunární mise zřejmě skončila neúspěchem, přistávací modul se při přistáním odmlčel

Indický přistávací modul Vikram se v průběhu přibližování měsíčnímu povrchu odmlčel a je zřejmě ztracený. Oznámila to indická vesmírná agentura ISRO v pátek ve 22:48. Poslední komunikace proběhla ve výšce 2,1 kilometru od povrchu, v tu chvíli už ale byla sonda asi kilometr odchýlená od svojí plánované trajetorie. Indický neúspěch přichází jen několik měsíců po neúspěchu izraelské sondy Beresheet, která také nezvládla přistání.

Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondy

Indická vesmírná agentura ISRO v pondělí oznámila úspěšné oddělení přistávacího modulu s roverem od orbitální sondy Chandrayaan-2. Rover nazvaný Pragyan by měl dosednout na povrch Měsíce během tohoto víkendu. Podle ISRO jsou všechny systémy na palubě mateřské sondy i přistávacího modulu v pořádku. V následujících dnech bude přistávací modul podroben dalšímu ověření fungování jeho systémů a postupným úpravám jeho oběžné dráhy, která jej navede k přistání v blízkosti jižního pólu.

Indická lunární sonda Chandrayaan 2 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce

Indická vesmírná agentura ISRO na svém twitterovém účtu potvrdila vstup sondy Chandrayaan 2 na oběžnou dráhu Měsíce. Sonda nyní obíhá na oběžné dráze s maximálním přiblížením 114 km a vzdálením 18 072 kilometrů od povrchu. V následujících dnech upraví svou oběžnou dráhu na polární se vzdáleností 100 km od povrchu. Poté se od orbitální sondy oddělí přistávací modul, který by měl dosednout na povrch 7. září.

Indický lunární rover Chandrayaan-2 má další startovací okno v pondělí

Po zrušeném startu indické lunární mise Chandrayaan-2 z pondělí v tomto týdnu se indická vesmírná agentura ISRO chystá na další pokus v pondělí. Původní start rakety GSLV-MK III byl zrušen asi hodinu před startem kvůli technickým potížím na raketě. Problém byl v tomto týdnu identifikován a napraven a raketa je opět připravena ke startu. Sonda Chandrayaan-2 by měla během několika týdnů po startu přistát s roverem v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním pólu

Indická lunární mise Chandrayaan-2 by měla podle plánu odstartovat na raketě GSLV-MK III mezi 9. a 16. červencem. Jejím cílem bude podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO (Indian Space Research Organisation) Kailasavadivoo Sivana jižní pól Měsíce, podobně jako u nedávné čínské mise Chang´e 4. Na rozdíl od čínské mise, však přistávací modul s indickým roverem přistane na přivrácené straně Měsíce a podle všeho také blíž samotnému jižnímu pólu.

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Indie plánuje na letošní duben svou druhou lunární misi, tentokrát na Měsíci přistane s roverem

Indická vesmírná agentura ISRO plánuje na letošní duben lunární misi Chandrayaan-2 (GSLV-F10), sestávající z orbitální sondy, přistávacího modulu a roveru. Cílem mise je prověřit indické technologie a získat nové informace z povrchu Měsíce. Mise navazuje na misi Chandrayaan-1 z roku 2008, při které obíhala orbitální sonda Měsíc po necelý rok, než s ní operační středisko ztratilo kontakt.

Indie plánuje za rok poslat družici k Marsu, stane se třetí zemí, která to do dokáže?

Indická vesmírná agentura ISRO plánuje příští rok vyslat k Marsu svou první meziplanetární sondu. Původně se očekávalo, že tato mise proběhne později, v roce 2016 nebo dokonce 2018, výrazné navýšení rozpočtu pro vesmírný výzkum indickou vládu v roce 2009 ale přispělo k urychlení přípravy mise. Aktuálně je její start plánovaný na listopad 2013 s příletem k Marsu v září 2014.

Vesmírná sonda objevila jeskyni pod povrchem Měsíce

Vědcům z indické vesmírné agentury, ISRO, se analýzou dat z jejich vesmírné sondy Chandrayaan-1 podařilo nalézt uzavřený podzemní prostor o délce 1,7 kilometrů a šířce 120 metrů. Taková jeskyně by mohla být základem relativně velké měsíční kolonie, které by poskytovala ochranu před velkými teplotními výkyvy na povrchu Měsíce, před dopady meteoritů nebo smrtelného slunečního záření.