Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Cassini

OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cíl Saturn
Začátekmission icon 15. 10. 1997 - 15. 8. 2017
StatusUkončená: Úspěch
Americká mise Cassini byla ukončena 15. 8. 2017. Jejím cílem je Saturn.
Aktuální zprávy z kategorie Cassini

Nové simulace podporují existenci oceánu pod povrchem Mimasu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Cassini v roce 2014 ukázala, že měsíc Mimas má drobné výkyvy ve své rotaci. To by šlo vysvětlit buďto nesourodým vnitřkem měsíce, nebo ukrytým oceánem. Nové počítačové modely nyní ukazují, že existence oceánu uvnitř tohoto měsíce je možným vysvětlením jeho chování. Zda tomu tak skutečně je, ale zjistíme až při dalším průzkumu z blízka.

Z měsíce Enceladus uniká metan, mohl by vznikat v živých organismech

Obrázek k článku:

Data z vesmírné sondy Cassini naznačují existenci podpovrchového oceánu na Měsíci Enceladus u planety Saturn. Orbitální sonda také prozkoumala gejzíry na jižním pólu tohoto malého ledového měsíce a našla v nich vodu, dusík a také stopy uhlovodíků jako je metan. Nová statistická analýza ukazuje, že geologické procesy samotné nestačí na vysvětlení detekovaného množství metanu a je třeba hledat jiné vysvětlení, jedním z nich je produkce metanu živými organismy.

Při misi Dragonfly by k Titanu mohla letět také sonda, která si na měsíci Saturnu sama vyrobí palivo pro cestu zpět

Obrázek k článku:

Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.

Na Saturnově ledovém měsíci Rhea byl detekován hydrazin využívaný jako palivo v raketách

Obrázek k článku:

Studie v magazínu Science Advances prezentuje analýzu dalekého ultrafialového spektra u světla odraženého od povrchu měsíce Rhea. Výsledky získané při misi Cassini lze vysvětlit přítomností molekul chloru a metanu nebo hydrazinu. Nová studie se věnovala i případnému vzniku těchto sloučenin v prostředí měsíce Rhea a podle vědců se na jeho povrchu nachází monohydrát hydrazinu.

Měsíc Titan se vzdaluje Saturnu 100x rychleji než se doposud předpokládalo

Obrázek k článku:

Pomocí dvou nových metod se vědcům podařilo spočítat rychlost, s jakou se od planety Saturn vzdaluje její největší měsíc Titan. Oproti dosavadním odhadům se Titan vzdaluje až stokrát rychleji. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce Saturnu

Obrázek k článku:

Tým vědců z SwRI (Southwest Research Institute) přišel s novým geologickým modelem, který ukazuje, že oxid uhličitý z nitra Enceladu by mohl vznikat na dně tamního oceánu. Počítačová simulace pracovala s analýzou obsahu gejzírů na jižním pólu měsíce, ze kterých uniká zmrzlá voda do volného prostoru na oběžné dráze planety Saturn. Výsledky výzkumu ukazují, že pod ledovou vrstvou Enceladu by se mohly odehrávat složitější procesy, než se původně uvažovalo.

Šestiúhelník na pólu Saturnu se k překvapení vědců promítá až do vyšších vrstev atmosféry

Obrázek k článku:

Už v roce 1980 objevily sondy Voyager na severním pólu planety Saturn podivný útvar ve tvaru pravidelného šestiúhelníku. Až v novém století jej prozkoumala podrobněji sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhala 12 let až do loňského září. Na konci mise Cassini vědci zjistili, že hexagon není pouze v oblacích, ale nachází se také vysoko nad nimi, ve stratosféře. To však odporuje tomu, co vědci o atmosféře Saturnu doposud věděli, horní hexagon by neměl existovat.

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejedná

Obrázek k článku:

Malý měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn v sobě ukrývá podpovrchový oceán. Podle nově publikované studie v magazínu Nature voda v tomto oceánu obsahuje komplexní organické sloučeniny, které by mohly dokládat existenci podmínek vhodných pro vznik života. Nové závěry vycházejí ze starých dat posbíraných orbitální družicí Cassini, která obíhala Saturn a studovala kromě planety a jejích prstenců také její měsíce.

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

Obrázek k článku:

Z dat z orbitální sondy Cassini vědci zjistili, že na jižním pólu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, existuje v zimě velmi chladná oblast, která dosahuje teplot až mínus 153 °C. Důvod její existence si však nedokázali vysvětlit, podobné chování totiž neznají u žádné z planet sluneční soustavy. Nová studie naznačuje, že by tento jev mohl být způsoben chemickými procesy v atmosféře, způsobenými látkami s minoritním zastoupením.

Nová měření naznačují, že v chemických reakcích na oběžné dráze Saturnu vzniká metanol

Obrázek k článku:

Saturnův měsíc Enceladus má podpovrchový oceán plný vody a organických sloučenin, vyplývá to z měření sondy Cassini, která kolem Saturnu obíhá už přes deset let. Složení je nám známé díky gejzírům na jižním pólu, jejichž obsah sonda analyzovala. Nová, doplňující měření ze Země teď ukazují, že organické sloučeniny chrlené gejzíry do vesmíru dále chemicky reagují, což vede ke vzniku metanolu. Pozorování byla provedena pomocí teleskopu IRAM ve Španělsku, která ukazují v okolí Enceladu vyšší koncentraci metanolu než jakou naměřila sonda Cassini nad samotnými gejzíry.

Ve zbytku roku 2015 se můžeme těšit na nové snímky měsíců Saturnu

Obrázek k článku:

V polovině března se vesmírná sonda Cassini vrátila na rovníkovou oběžnou dráhu kolem planety Saturn, která ji zavede do blízkosti jejích měsíců. Poslední dva roky přelétávala sonda Cassini nad póly Saturnu, takže se do roviny, kde obíhají měsíce dostávala jen zřídka. Přiblížila se tedy jen několikrát k největšímu měsíci Titan, u kterého vědci pozorují proměny povrchu se změnami ročních období. Po zbytek roku 2015 zůstane Cassini v rovině měsíců a hned několikrát se přiblíží k Titanu, Enceladu a Dione.

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

Obrázek k článku:

V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

Písečné duny na Titanu jsou vytvářené silnějšími větry než se doposud předpokládalo

Obrázek k článku:

Jedním z dominantních typů povrchu na Titanu jsou duny. Na největším měsíci planety Saturn vytváří útvary nazývané Cat scratches, které se táhnou tisícovky kilometrů. Mají ale špatnou orientaci, jdou proti větrům převažujícím větrům vanoucím z východu. Netvoří je totiž východní větry. Podle nové studie publikované v magazínu Nature vznikají při rovnodennosti, která nastává dvakrát za 30 let, kdy dochází k turbulentním změnám v husté atmosféře měsíce.

Poslední průlet Cassini kolem Titanu odhalil hloubku největšího jezera Kraken Mare

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Cassini pokračuje v průzkumu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, který je specifický svou hustou atmosférou a velkými jezery na svém povrchu. Při posledním, srpnovém průletu kolem tohoto zmrzlého světa u planety Saturn se Cassini podařilo změřit hloubku největšího jezera na severním pólu, které dostalo název Kraken Mare, podle bájného mořského monstra. Jezera a řeky na Titanu jsou tvořena kapalnými uhlovodíky, které na tomto měsíci vytvářejí koloběh podobný tomu vodnímu na Zemi. Titan se tak podobá Zemi více než většina planet v naší sluneční soustavě, podle vědců by podmínky na Titanu dokonce mohly být srovnatelné s těmi na Zemi před miliony let.

V horních vrstvách atmosféry Titanu se nečekaně nachází i metanové mraky

Obrázek k článku:

Pozorování sondy Cassini přinesla další zajímavé údaje o Titanu, největším měsíci planety Saturn. Jeho hustá atmosféra z něj činí unikát v celé sluneční soustavě a vědci zkoumají každou drobnost, kterou o ní mohou zjistit. Nejnovějším faktem je vznik metanových mraků v horních vrstvách atmosféry Titanu, o kterých doposud nikdo ani neuvažoval. Metanové mraky jsou známým faktem v troposféře, která se nachází u povrchu, nový objev ale umísťuje mraky do stratosféry, která se nachází nad troposférou.

Oceán pod povrchem Titanu je zřejmě slaný jako Mrtvé moře

Obrázek k článku:

Data z vesmírné sondy Cassini podle Vědců z JPL nasvědčují tomu, že oceán, který se ukrývá pod povrchem Titanu, by mohl být stejně slaný jako nejslanější jezero na Zemi. Studie vychází z gravitačních a topografických měření sondy, která za posledních deset let u planety Saturn kolem Titanu několikrát proletěla. Výsledkem je zpřesněná analýza složení vnější slupky tohoto tajuplného měsíce, jediného s hustou atmosférou v celé sluneční soustavě.

Vesmírná sonda Cassini pozoruje v atmosféře Titanu pozvolnou změnu ročního období

Obrázek k článku:

Největší měsíc planety Saturn je zároveň jediným známým měsícem ve sluneční soustavě s hustou atmosférou. Titan s metanovou atmosférou tak trošku připomíná Zemi, i když má úplně jiné chemické složení. Od příletu sondy Cassini k Saturnu v roce 2004 mohou vědci pozorovat, co se děje pod těmito hustými metanovými mraky a sledují střídání ročních období. Poslední výraznou změnu v atmosféře Titanu zaznamenala sonda Cassini při průletu kolem měsíce 27. června - nad jižním pólem se objevil polární vír (vortex).

Pozorování sondy Cassini vedou vědce k závěru, že na Titanu existuje globální podpovrchový oceán

Obrázek k článku:

Analýzou dat z vesmírné sondy Cassini, která obíhá kolem planety Saturn, vědci zjistili, že jeden z jejích měsíců Titan, má pod svým povrchem globální vodní oceán. Po Europě u planety Jupiter, jde o další místo ve sluneční soustavě, které by mohlo disponovat vodní masou pod celým svým povrchem.

Sonda Cassini vysílá radiové signály skrz Enceladus k Zemi, hledá v nitru měsíce vodní oceán

Obrázek k článku:

Minulou středu proletěla vesmírná sonda Cassini 74 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Hlavním úkolem přístrojů sondy bylo získat radiová měření jižního pólu měsíce s cílem odhalit co se nachází pod gejzíry známými jako Tiger Stripes.

Sonda Cassini proletěla gejzíry na jižním pólu Enceladu, měsíci planety Saturn

Obrázek k článku:

Zatím nejnižší průlet nad jižním pólem měsíce Enceladus zvládla vesmírná sonda Cassini v úterý 27. března, při největším přblížení byla pouhých 74 kilometrů od gejzírů, které se v oblasti nacházejí. Hlavním úkolem sondy bylo analyzovat materiál, který z gejzírů vychází pomocí hned několika přístrojů na palubě, zároveň byla detailně zmapován povrch.

Dione, jeden z měsíců Saturnu, má řídkou kyslíkovou atmosféru

Obrázek k článku:

Vesmírné sondě Cassini, která se od roku 2004 proplétá mezi měsíci planety Saturn, se podařilo detekovat molekuly kyslíku na Dione, čtvrtém největším měsíci Saturnu. Atmosféra Dione je ale tak řídká, že odpovídá zhruba hustotě atmosféry Země ve výšce 480 kilometrů.

NASA hledá příčinu poruchy v komunikaci s vesmírnou sondou Cassini u planety Saturn

Problémy začaly, když se vesmírná sonda Cassini v prosinci neozvala, tak jak bylo plánováno, když vstoupí do komunikačního okna. Operátoři na Zemi následně odhalili problém s radiovým systémem, který posílá data zpátky na Zemi a jsou nuceni používat záložní komunikační systém. Během následujícího měsíce by mělo proběhnout několik testů, které pomohou určit, zda lze porouchaný systém opravit a přivést zpět k provozu. Je možné, že problémy jsou způsobeny stářím sondy, sonda Cassini krouží kolem Saturnu od roku 2004 a její mise byla už 2 prodloužena.

Vesmírná sonda Cassini proletěla kolem Titanu a změřila jeho teplotu

Obrázek k článku:

13. prosince, den po průletu nad povrchem Dione, proletěla sonda Cassini také kolem největšího měsíce Saturnu, Titanu, ve vzdálenosti asi 3500 kilometrů od jeho povrchu. Jejím hlavním cílem bylo s pomocí zařízení CIRS (Composite Infrared Spectrometer) pořídit teplotu v atmosféře měsíce v různých výškách od povrchu. Zatímco jsou měření zpracovávána, zveřejnila NASA snímky, které sonda pořídila při baletu kolem těchto dvou měsíců Saturnu.

Vesmírná sonda Cassini proletěla nad povrchem Dione, aby prozkoumala složení jejího nitra

Obrázek k článku:

12. prosince se vesmírná sonda Cassini, která krouží kolem planety Saturn, přiblížila doposud nejblíže malému měsíci Dione (1100 kilometrů na šířku). Sonda proletěla pouhých 99 kilometrů nad povrchem, což jí umožnilo prozkoumat svými přístroji vnitřní strukturu Dione i zmrzlé útvary na jejím povrchu.

Sonda Cassini pořídila první radarové snímky povrchu ledového měsíce Enceladu

Obrázek k článku:

6. listopadu proletěla vesmírná sonda Cassini 500 kilometrů nad povrchem Enceladu, jednoho z měsíců planety Saturn. Při tomto průletu pořídila první radarové snímky tohoto malého ledového měsíce, který je už nějakou dobu v hledáčku astronomů, astrofyziků a dokonce astrobiologů. Na jeho jižním pólu totiž sonda Cassini objevila v roce 2005 gejzíry chrlící do systému planety Saturn a jejích měsíců vodní páry. Poslední přelet nad povrchem Enceladu sice sondu nad jižní pól nezavedl, snímky jsou však nejdetailnější ze všech doposud pořízených a naznačují další pozoruhodnou charakteristiku měsíce.

Titan v nových barvách. Astronomové představili globální mapu jediného měsíce s atmosférou

Obrázek k článku:

Titan je největším měsícem planety Saturn a drží si mezi ostatními tělesy ve sluneční soustavě velmi významné místo, má velmi hustou atmosféru a na jeho povrchu jsou obrovská jezera. Na rozdíl od Země ale na Titanu neprobíhá koloběh vody, ale metanu, látky, která se na Zemi vyskytuje jako přírodní plyn, na Titanu je ale taková zima, že se zde metan vyskytuje v kapalné formě. Díky tomu vznikly na Titanu útvary podobné těm na Zemi, jako jsou hory, řeky a jezera

Co se děje na Titanu? Sonda Cassini pozoruje proměnlivé počasí na největším měsíci Saturnu

Obrázek k článku:

Od equinoxu na Saturnu v srpnu 2009 (konstelace, kdy sluneční světlo dopadá přímo na rovník planety a kdy je stín z prstenců minimální) se atmosféra Titanu neustále mění a přináší stále nové poznatky o počasí na největším měsíci planety Saturn. Kolem rovníku Titanu se objevují neustále nové bouře, které mají až tisíce kilometrů v průměru, a vesmírná sonda Cassini je při tom.

Sonda Cassini přinesla důkaz o slaném oceánu pod povrchem Enceladu

Obrázek k článku:

Malý ledový měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn se stal slavným, když byly v roce 2005 objeveny vodní gejzíry na jeho jižním pólu. Podobně jako u jupiterova měsíce Europa, je zřejmě za pomoci gravitace planety a okolních měsíců zahříváno jádro měsíce, které taví led a vytváří pod povrchem skrytý kapalný oceán. Blízků průlet materiálem, které gejzíry chrlí, ukázal, že jsou v něm granule s velkým obsahem sodíku a draslíku, které mají podobné složení jako mořská voda.

Planeta Saturn objektivy vesmírné sondy Cassini

Obrázek k článku:

Mise Cassini-Huygens je společným počinem NASA a ESA a jeho cílem je mapovat systém Saturnu, jeho prstenců a měsíců. Od roku 2004 obíhá vesmírná sonda druhou největší planetu sluneční soustavy a posílá zpátky na Zemi nádherné záběry tohoto podivuhodného světa Saturnu.

Povrch saturnova měsíce Titan je konstantně přetvářen, jeho nitro je však zřejmě chladné

Obrázek k článku:

Podle nové studie věnující se Titanu, která byla vydaná vědci z NASA v dubnovém čísle magazínu Ikarus, není nitro měsíce dostatečně aktivní na to, aby způsobilo vznik ledových sopek. Myšlenka na kryovulkanismus byla mezi některými vědci rozšířena mimo jiné díky datům získaným sondou Cassini koncem roku 2010, kdy proletěla blízko kolem povrchu měsíce a pořídila snímky oblasti pojmenované Sotra Facula a objevila útvar, který připomíná jícen sopky.

Na Titanu je jaro a jeho rovníkové oblasti jsou vystavovány intenzivním metanovým dešťům

Obrázek k článku:

Největší měsíc planety Saturn má svá vlastní roční období, která podobně jako na Zemi závisí na vystavení atmosféry a povrchu tělesa slunečnímu záření. Vesmírná sonda Cassini zachytila na svých snímcích z loňského roku změny v atmosféře Titanu a vznik systému mraků jevů nad rovníkem. O několik měsíců později lze na snímcích zasílaných zpět na Zemi pozorovat změny na samotném povrchu měsíce, které zdá se souvisí právě s projevy počasí v husté atmosféře.

Enceladus produkuje ve svém nitru 10x více tepla než byly dosavadní odhady

Obrázek k článku:

O aktivitě na měsíci Enceladus vědí vědci od roku 2005 právě díky vesmírné sondě Cassini, která zkoumá planetu Saturn a systém jejích měsíců. Data, která sonda poslala zpět na Zemi, ukázala až 130 kilometrů dlouhé pukliny na jižním pólu, ze kterých tryská horký materiál do volného vesmíru. Měření ukazují, že tyto pukliny mají díky tryskajícímu materiálu z nitra Enceladu zvýšenou teplotu oproti zbytku povrchu měsíce. Podle studie, která vyšla letos v březnu v magazínu Journal of Geophysical Research, je ale teplota v jižní oblasti Enceladu výrazně vyšší, než se doposud myslelo.

Vesmírná sonda Cassini dostala za úkol změřit magnetické pole Titanu

Obrázek k článku:

Při pátečním průletu (18. února 2011) kolem největšího měsíce kroužícího kolem planety Saturn se sonda Cassini zaměří na získání dat magnetického pole jak Saturnu tak Titanu. Vědce v NASA totiž zajímá, jak se obě tato pole vzájemně ovlivňují. Předchozí měření poukazují na značnou nestabilitu v magnetickém poli planety v oblasti Titanu, o tom, co ji způsobuje by vědci rádi věděli více.

Mysteriózní polární hexagon planety Saturn

Obrázek k článku:

Věda, a astronomie především, byla vždy z velké části o tom, že máte nějaký jev a vědeckým bádáním a experimenty se snažíte přijít na jeho podstatu, co jej způsobuje, jaké procesy jej provází. Velké množství jevů už chápeme a důvěrně známe, ještě více toho ale nevíme. Z podstaty vesmíru známe pouhý nepatrný zlomek, můžeme vlastně říct, že nevíme skoro nic. Zářivým příkladem je úkaz na severním pólu planety Saturn.

Nové snímky saturnova měsíce Rhea naznačují možnou tektonickou aktivitu pod povrchem

Obrázek k článku:

Díky snímkům vesmírné sondy Cassini, která od roku 2004 naviguje napříč systémem saturnových měsíců, mají nyní vědci možnost rozpoznávat nové geologické útvary na povrchu měsíce Rhea. Ze snímků misí Voyager vědci poprvé viděli zblízka povrch saturnova druhého největšího měsíce a objevili na něm jemné čáry, které tehdy připisovali kryovulkanismu. Podle tehdejších teorií docházelo k vyvržení materiálu na povrch sopečnou činností, nízké rozlišení obrázků ale nedovolovalo podrobnější analýzu.

Saturnův měsíc Rhea v nových barvách

Obrázek k článku:

Tento obrázek byl zachycen sondou Cassini v březnu 2010. Před Vánoci stejného roku potom NASA vydala kompozici několika obrázků pořízených různými způsoby: ultrafialová, zelená a infračervená. Na výsledku jsou vidět zvýrazněné rozdíly mezi barvami jednotlivých oblastí povrchu měsíce Rhea.

Pravidelné plazmatické exploze zvětšují magnetické pole Saturnu

Obrázek k článku:

Měření sondy Cassini ukazují, jak výtrysky plazmy, elektrické proudy a magnetické pole Saturnu vytváří lidskému oku neviditelný balet. Ladná souhra hned několika fenoménů v okolí Saturnu je ztvárněna grafikem na obrázku publikovanám NASA 14. prosince 2010. Data s vesmírné sondy obíhající Saturn bohužel nesdělí souvislosti a neukáží všechny procesy, vědci v NASA se ale nenechávají odradit a přišli s teorií, která by mohla získaná data vysvětlit.

Bílá oblaka se objevila nad rovníkem Titanu

Obrázek k článku:

Zřejmě jako důsledek změny období se v husté atmosféře Titanu objevila bílá oblaka. Snímek zachytila sonda Cassini při svém proletu kolem saturnova největšího měsíce 18. října 2010.

Sonda zjistila kyslík v atmosféře měsíce Rhea

Obrázek k článku:

Sonda Cassini na jaře 2010 zaznamenala na druhém největším měsíci Saturnu slabou atmosféru, která je bohatá na kyslík a oxid uhličitý. Zjištěné nové informace byly vědci publikovány 12. listopadu v časopisu Science.